20. 6. 2008

Assasin's Creed DS

Tahle hra byla pro mne velké překvapení. Původně jsem čekal nějakou 2D hopsačku, podobnou hrám z mobilních telefonů, což mi evokoval i výrobce Gameloft. Mýlil jsem se a jsem rád! Dostali jsme totiž povedenou 3D platformovku okořeněnou o výtečné zpracování, pár dobrých nápadů, velmi povedený soubojový systém a opravdovou filmovou kameru.

Nejprve mne dostalo technické zpracování. Takto nějak vypadají průměrné hry na PSP, ale na DS je to totální bomba. Detailní 3D grafika a výtečná animace - to mne uchvátilo. Kamera sice nejčastěji zabírá prostředí z Altairova boku, ale prostředí je skutečně plastické - hra nám dává zkrátka možnost vybrat si vlastní cestu prostorem, i když v klíčových místech se nám cesta zúží. Občas ale kamera zabírá situaci z atraktivnějšího úhlu, správně zapíná průhlednost objektů a tak dále. Je možné běhat po zdech domů, dělat neuvěřitelné skoky a využívat terénu ke krytí. Samozřejmě, že je hra oproti předloze zjednodušena - mnohé puzzle levely jsou postaveny architektonicky vzato absurdně, stráže nás nepronásledují příliš daleko a podobně. Ale funguje tady interakce s NPC (když vběhnete do hloučku lidí, tak někoho porazíte a zvyšujete tím šanci na přivolání stráží a podobně) a obecně bych to shrnul tak, že pocit ze hraní je ten pravý, blízký verzi z velkých konzolí. A to se jen tak nevidí.

Velice se mi líbí bitky, které jsou v jádru věci nejvíce podobné třeba God of War - kombinace dvou základních útoků a kopu. Podobně tak bitky s bossy jsou složeny ze sekvencí tlačítek - prostě Kratos by mohl přijít i na DS. Základní meč lze vylepšovat, co se síly týče, Altair se sám učí postupem hry nová komba. Je také možnost použít několik přídavných zbraní - otrávené dýky, dva druhy "granátů" a kuši - jakási obdoba ostřelovací pušky. Altair se umí také blokovat a přecházet do protiútoku, což má za následek omráčení protivníka, na kterém je pak možné spáchat exekuci. Zkrátka tohle se povedlo. Škoda jen, že zrovna blokování nemá v pozdějších fázích hry moc smysl, protože protivníci používají jinou, průraznější taktiku boje. Ale obecně je na bitky radost pohledět, Altair běhá skáče kutálí se - no paráda. V tomto bodě je také asi největší rozdíl proti originální předloze - bitkaří se tady mnohem více, než by se na tichého assasina patřilo. Ale vraždění po klasicku si také užijeme.

Level design je perfektní. Setkáme se s mnoha prvky, které patří do kategorie klasických, ale dost míst je překvapivě dobře udělaných. Náplň misí nás motivuje zejména k využívání krytí za zdmi, po střechách, setkáme se zde s převleky (obzvlášť vtipný je převlek za kněze, kdy se musíme pomocí jednoho tlačítka modlit, abychom nevzbudili podezření), dvěma minihrami (kapsaření a mučení) na stylusu, spolupráce s NPC (i když hodně jednoduchá) a dále různé ptákoviny, jako sebevystřelení se katapultem, klasické ohnivé pasti, nášlapné dlaždice a tak dále. Není to totální provar, ale je to přijemný mix s Prince of Persia.

Hlavní devizou je tedy pocit svobody pohybu, můžeme vylézt téměř na každou zeď, zkoušet nacházet zkratky, slaňování, odrazy od zdí a tak dále. Hovoříme zde o mixu God of War a Prince of Persia - to vše v atmosféře Assasin's Creed. Škoda ale, že autoři nevyužili potenciálu hlouběji. Například práce s hloučky lidí, schovávání se v davu a podobně je použito dvakrát na začátku hry a pak v podstatě ne. Autoři vás, vyjma jedné mise, nijak nenutí se plížit, vše se dá velice lehce prokružbit. Podobně tak vraždy na zakázku mohly být udělány lépe, než jenom podržením jednoho tlačítka. Boss fighty jsou hezké, ale velmi krátké a lehké. Nedá se schovávat do vozíků se senem. A hře chybí nějaké lepší zvukové efekty, trestuhodně chybí namluvení v nějakých podstatnějších dialogů (hra má přitom jen 60 MB - DS cartridge unese dvojnásobek). Ovládání je většinou v pohodě, ale občas to naštve, nejste si jistí, jaký mačkat směr a umíráte a umíráte. S tím ale autoři počítali, takže checkpointy jsou doslova na každém kroku. Po smrti Altaira dochází ke krátkému loadingu. K frustraci tedy nedochází, ale že by to nějak těšilo se říct nedá.

Bohužel, hra dostala na zadek v jiných ohledech. Zápletka, obtížnost, krátkost a replayability. Story je jedna z nejslabších, jaká může být (podle "Příručky pro líné scénáristy" jde o příběh 6a - hodný zabiják hledá poklad) a nemá ani dobrý začátek, ani dobrý průběh, ani dobrý konec. Čistá nula. Obtížnost je na "normal" směšná, probojovat se gardou křižáků je prostě sranda (ale dobře se na to kouká, to zase jo), bossové vydrží asi tak desetinu toho, co bych čekal. Stejně tak logické úkoly spočívající v posunutí bedny na nášlapnou dlaždici - k čemuž nás Altair v kratkém samomluvném textu přímo vybízí - je to trapné. A ačkoliv hra disponuje cca 16ti levely, málokterý vám zabere více, než 15 minut, spíše méně, což ve výsledku dělá slabé tři čtyři hodiny hraní. Během toho se teda docela dobře pobavíte, ale jelikož hra nenabízí žádný bonusový obsah, nic, proč by se vyplatilo hrát hru znovu, tak se k ní už těžko vrátíte - viděli jste všechno. V případě předváděčky by bylo tedy ještě možné vybrat si ze seznamu levelů jakýkoliv a ten ukázat, ale tím hra prakticky končí. Malá výbava a malá motivace - problém.

Celkově mne Altariovo dobrodružství na DS částečně nadchlo a částečně zklamalo. Potenciál hry je obrovský a určitě se dočkáme druhého dílu, který by mohl základy dotáhnout k dokonalosti. Zejména práce s kamerou během hry a během cutscén je výtečná a engine hry jako takový by se dal použít k pěknému akčnímu RPG nebo i adventuře - například při srovnání s DS variantou Tomb Raidera působí Lara jako trapný výsměch. Bohužel v okamžiku, kdy se začne hra dobře rozjíždět, dojdou autorům nápady a rychle to utnou - finální animace je jedna z největších ubohostí této hry. Přesto jsem se bavil. S přivřeným okem dávám 6/10, ale kdybychom měli hodnotit potenciál, dám z fleku o dva body víc. Když už 3D hru na DS, tak nějak takhle.