26. 8. 2008

Macintosh na hraní?

Nejsem si jistý, kde jsem tento nadpis viděl poprvé, snad v nějakém Excaliburu nebo ve Score? Nevím. Ale určitě se hodí právě teď a právě tady.

Vzpomínání na staré časy mne dovedlo na základní školu, do hodin počítačové výuky. Přeskočím pařanské seance, kdy jsme jednu hodinu psali v BASICu (hergot a mně to šlo a bavilo, kdybych se byl býval lépe učil, tak bych dneska měl možná i ČVUT elektro a dvacku čistýho měsíčně!) a jednu hodinu se urputně lámaly joysticky na našich Didakticích Gama. Tam byla jedna zajímavost – náš učitel nám tvrdil, že celý Didaktik je jenom klávesnice a že skutečný počítač je umístěn v magnetofonu, který byl skutečně obrovský, asi jako video. Patrně viděl jednou v životě PC a nemohl se od toho odpoutat. (Jako perličku dodám, že jiný můj kamarád zase tvrdil, že Didaktik Gama je klávesnice a že samotný počítač je ukrytý ve zdroji). No, byly to zlaté časy, povidám. Ale že se zapařilo!


Z těchto fotografií není nepoměr velikosti patrný, ale magnetofon je velký, asi jako video a počítač samotný je ani ne pětina z něho.

Každopádně – naše škola chtěla být pokroková a tak koupila z nějakého fondu nové počítače. Dneska pro to nemám žádné vysvětlení, ale byly to Apple Macintosh Performa 6300 (nebo 6200). Celkem to bylo mám pocit deset počítačů. Jo a jedno XT nám tam ještě dali, možná to byla 286. To byla krása. Měli jsme disketu značky Panasonic a na ní přesně napsaný postup: A:\ - cd cat - cat.exe – prostě paráda. Tam se hrál nejvíce Chessmaster a Alley Cat, Tic Tac Toe, Space Invaders, případně Test Drive 3 a první Prince of Persia… Ale Macy mne strašně zaujaly. Vedle neohrabaného a pomalého PC byl zde operační systém, tuším Mac OS 7.5. A tam se toho dalo dělat, bylo to hezčí, než Amiga! Alespoň opticky teda (což bylo z 90% dáno monitorem samozřejmě). A byla tam myška! Super prostě! A těch programů co tam bylo – kreslící Kid Pix, fyzikální simulace ve 2D (název se mi nedaří vygooglit), formátovali jsme diskety, vypalovali CD v caddy pouzdrech, bylo toho prostě moc a všechno v krásně rychlém grafickém OS, všechno v síti navíc a pěknej server. No kam se hrabou PC!

OS 7.5 byl převážně černobílý, kvůli kompatibilitě, ale i tak krásný, rychlý a na svou dobu funkční.

Ale co hry? I když mne stroje vždy fascinovaly, chtěl jsem prostě hrát. Naštěstí náš učitel byl mladý a dobře věděl, že tomu nemá smysl bránit. Nahrál nám tedy na naše stroje pár shareware věcí, které se pak staly na dlouhou dobu mými nejoblíbenějšími. Odkud začít, je toho tolik…

Shufflepuck Café. O té hře se nedá moc mluvit, je to klasika předělaná na všechny možné platformy. Ale pořád se nemohu zbavit dojmu, že černobílé zobrazení s ditheringem v jemném rozlišení dodalo hře atmosféru, kterou jsem pak na jiných platformách nenašel.



Černobílá grafika mi sedí k této hře nejvíce. A teda ještě cheat s pálkou přes celý stůl ;).

Prince of Persia – jak jsem se zmínil již dříve, jde o klasickou jedničku, ale v mnohem hezčím kabátě, kde je grafika převzatá prakticky z dvojky. Jen si nejsem jistý, jestli jsem jej nehrál také v odstínech šedi.

MNOHEM HEZČÍ!

Spectre byla zase kopií Battlezone, ale nemůžu říct, že špatná. O něco více se tam střílelo, ale vektorová grafika měla něco do sebe. Hru šlo navíc hrát po síti, ale nikdy jsme to nerozchodili, takže se mou první síťovkou stal později Doom ;).

Battlezone jinak, graficky jsem to celkem žral, to je jasné.

Hellcats over Pacific byl asi můj první letecký simulátor na úrovni. Jaké bylo moje zklamání při hraní na numerické klávesnici, že při pokusu o vzlétnutí je nutné naprosto nelogicky dvojku - tedy šipku dolů, pfff, drzost ;). Jistěže jsem předtím proháněl wireframe modely v Tomahawku na Didaktiku, ale v takto pěkné, barevné grafice, navíc velice rychlé a se spoustou efektů – to byly jedině Hellcats.

Tohle je lahůdka i dneska doporučuji!

A na závěr jsem si nechal to nejlepší. Iraq Attack. Hra s nepokrytým názvem, která se aktuálně vyjadřovala k událostem v Perském zálivu. O co šlo? Z boku viděný vrtulník ovládaný myší (na které jediné tlačítko stačí k palbě) letí ve čtyřech (nebo kolika) levelech a ničí irácké majetky, zbraně a lidi. První level je komplet nad mořem, kde sem tam sejmeme nějakou ropnou věž – protivníkem nám jsou vrtulníky a stíhačky. Druhý level je nad pouští, kde přibudou tanky s nepříjemně přesnou muškou, třetí level je v nějakém městě, které mi ovšem připomínalo New York. Tak jako tak – jde o velice palčivou hru a politicky nekorektní téma. Jenže to mi bylo v nějakých jedenácti letech celkem jedno – ta hra se skvěle hrála a byla zábavná! Bohužel – nedaří se mi na netu najít jediný obrázek pro ilustraci, vlastně krom krátké zmínky na nějakém Mac fóru jsem nenašel nic. Je to docela škoda, to jo.

Takže Mac na hraní? Proč ne? ;)