29. 8. 2008

Star Wars - Force Unleashed - demo

Miluju Star Wars. Nejsem asi fanatik, který by byl schopen vyjmenovat všechny vedlejší postavy osmého dílu cartoon seriálu Attack of the Clones či že bych souložil s modely AT-AT, ale v tom pravém smyslu slova jsem pravověrný oldschool Star Wars fanda. To znamená, že nemám rád novodobou trilogii, neuznávám expanded universe a nenávidím George Lucase za jeho podělané midichloriany.

Ale co se týče počítačových her - ty, co se nesnažily těžit z novodobé trilogie - jde vesměs o kvalitní až špičkové hry. Již jsem se jednou rozepisoval o sérii Jedi Knight, která patří mezi mé nejmilejší. Není tedy divu, že když LucasArts oznámili další rubačku s light sabre, podlehl jsem hype. Prostě mám slabost, tak se nechám rád unést.

První videa vypadala skutečně skvěle, ale velice mne zarazilo, že na hře je nejvíce propagovaný fyzikální engine, který je údajně složen z několika subenginů, jejichž spolupráce má údajně vytvářet úplně nový dojem z hraní. Jsem techno fanda, takže videa samotná jsem hltal s nadšením, aniž bych se pozastavoval nad tím, o čem bude samotná hra - však to jsou také skoro dva roky dozadu, kdy hru oznámili, takže není důvod být podezřívavý.


Následovala série videí, které sloužily jen pro ilustraci - šlo o renderované záběry nebo artworky, které vrcholily sražením Star Destroyeru na povrch planety pomocí Sith Síly. Mno, to je trochu přehnané, že? Ale co, dobře to vypadalo a bylo mi jasné, že to ve hře nebude použito, že jde jenom o ilustraci moci Síly samotné. Vždyť mistr Yoda měl na svém levelu problémy s udržením nějaké trubky, jaký Jedi / Sith by tedy strhnul celý bitevní křížník?

A pak to přišlo - ingame záběry, které ukazovaly opravdovou hru. Šavle lítaly, lasery lítaly, stormtroppeři lítali, Tie Fightery lítaly, bedny lítaly, střepy lítaly - zkrátka typický Star Wars letecký den. Podobnost s mou oblíbeno sérií Jedi Knight byla zjevná, i když zaměření je zjevně jiné. No prostě proč ne - bude to přeboostovaná akce v duchu novodobé trilogie - ale jako jo, to si nechám líbit, protože se zároveň odhalila pěkná, nikterak komplikovaná, ale svým způsobem lákavá story.

První level hrajeme za Darth Vadera - to je také skoro novinka - a masakrujeme Wookies. Super! ;)

Pro ty, co to nevědí - ve Star Wars: Force Unleashed se ocitáme v mezidobí mezi Epizodou 3 a 4, kde je dost velký prostor pro invenci. Ujmeme se role mladého učedníka Darth Vadera, takzvaného Apprentice, který pracuje v utajení i před Imperátorem, což se hodí, protože autoři nemuseli nic překrucovat, aby se to dalo napasovat do existujícího děje. Apprentice tedy létá po galaxii a honí zbylé rytíře Jedi a masakruje všechny svědky. Časem se v něm patrně zlomí svědomí nebo bude muset zabít někoho, koho miluje, takže se v závěru hry pravděpodobně utká se samotným Vaderem, který jen zahučí skrz reprák "You are weak" a milého Apprentice zabije (HA! A žádný spoiler warning!).


Každopádně je to poprvé, co se ujememe Síly z druhé strany v takto nepokrytém obalu. Určitou vizuální ochutnávku jsme mohli již zažít v Soul Calibur 4, a s tou jsem byl spokojen, takže jsem se až do tohoto okamžiku na hru těšil velice - přesněji řečeno na demo této hry, které jsem po patáliích nakonec stáhnul, nainstaloval a spustil.

Kde začít, je toho tolik...

Tak hned z kraje. Už jste někdy viděli hru, která v hlavním menu nabízí mimo jiné také položku Options, kterou když vyberete, dojde k nesmyslně dlouhému loadingu? A víte, co se objeví následně? Pouze možnost změnit hlasitost hry! Loading v délce 10 sekund a na výběr jsou dvě položky! A samozřejmě - když potvrdíte vaše nastavení, je tady opět 10 sekund loading a jsme zpátky v hlavním menu hry. Cože? To jsme někde na ZX Spectru?

Ale OK, nemůžu si nastavit kameru na invertní Y, no nic pustíme si tutorial. Ten je krátký, ale docela výstižný. Mimo jiné v něm můžeme rozbíjet sklo a samozřejmě jsem to řádně otestoval. Hurá - opravdu to vypadá dobře, sklo se rozsype ne zrovna realisticky (pár oken už jsem v životě vysklil), ale tam vidět práce enginu(ů), že se rozspype pokaždé jinak a to v závislosti na směru úderu a jeho síle. Tak jako dobrý, tohle myslím funguje, jdeme to zkusit v praxi.


Ukázkový level má asi trochu smůlu, že se odehrává v poměrně strohých interiérech, takže grafika nepůsobí úplně přesvědčivě. Není špatná, jen trochu nevýrazná. Oproti tomu modely postav - tedy ať už vojáků nebo našeho hrdiny - jsou opravdu kvalitní, radost pohledět na detaily (i když se zároveň nemohu zbavit dojmu, že v Soul Calibur 4 je Apprentice o chlup hezčí). Dochází tedy na testování slavné fyziky. Hej, ono to není úplně špatné! Chvíli si s tím musím hrát, kamera zlobí (jak jsem zjistil, tak Options během samotné hry již umožňují nastavit mnohem více věcí, i když stále nechápu, proč je zde přítomen onen loading navíc), nějak nechápu, na jakém principu funguje, ale nakonec se s ní docela sžiju. Probíhám po chodbách a masakruju šavlí hromady vojáků, ti různě zdrhají a kryjí se - celkem prima atmosféra. Ovšem hlavní je používání Síly, že. Takže - všude po chodbách se válí spousta beden, trubek, robotů a mnohoa dalších interaktivních prvků, které můžeme buď v klidu uchopit a posunout nebo mrsknout nějakým směrem - zde funguje jakýsi autoaim, že to prakticky vždy zasáhne skupinku nepřátel, která je efektním výbuchem rozmetána po okolí.

A zde se skrývá problém. Vyjma toho, že se Síla může vyčerpat (její znovunabytí je otázkou pár vteřin) lze prakticky všechno řešit házením předmětů - je to mnohem účinnější, než máchat mečem. Mno a protože je okolo vás plno bordelu - tak to lítá skoro samo. Doslova. Sice ve hře existuje jakási indikace, jaký předmět můžete ovlivnit pomocí Síly, ale tento systém je zmatený. Hned na facku je to, že se označí objekty, které jsou čelně před naší postavičkou. To ale bohužel znamená, že utíkáme-li od skupiny nepřátel tak, že máme na ně vycentrovanou kameru, nemáme prakticky šanci po nich něco hodit, neboť milý Apperentice kouká do kamery. To je hloupé, mělo to být naopak - to co vidí hráč je to, co mohu házet.

Ve hře se sice automaticky doplňuje Síla, ale naštěstí ne život. Ten se doplňuje tím, že zabíjíte vojáky. Z jejich usmrceného těla vylítnou zelené kuličky, které Apprentice automaticky vstřebá. Huh, to je opravdu temné. Jenže tento prvek je poměrně stěžejní, protože jsem si začal uvědomovat, že tohle nemá s Jedi Knightem pranic vůbec nic tkanic společného.


Už jenom ten level design. Jasně, jsme v jednotvárné kosmické lodi, takže šeď chodeb je přirozená, ale samotná mapa prostředí je prostě slabota, není v ní skrytý ani malý pokus o level design. Jen pravoúhlé odbočky, vesměs se jde pořád rovně tunelem a ze všech stran se rojí vojáci. Sem tam nějaké větší prostranství a konec. Já vím, že jde o demo, ale sakra když chci hráče něčím zaujmout, tak by to neměly být monotónní chodby, nesmyslně zaplněné bednami, no ne? Viděl jsem krásná videa z lesů Kashyyyku a podobně - to by mne víc nadchlo. Každopádně to vede k tomu, že samotné prostředí zde slouží jako kulisa a neklade žádné překážky, takže jím vysloveně probíháte, jako horký nůž máslem. Neboli level design na bodu mrazu.

Nebo to ovládání. Sice má svoje mouchy, ale chybí mu hlavně preciznost. Často ani nevím, co dělám, ale mám přitom jistotu, že jsem to udělal správně - čili že okolo mne umřou skoro všichni. Stejně tak útoky šavlí se dají kombinovat s blesky, kdy se z našeho milého Sitha stane doslova buldozer. Celá hra má velmi hektické tempo, což je proti plynulejšímu Jedi Knightovi velký rozdíl, je v podstatě jedno, jaké kombo naklikáte, dá se v něm pokračovat skoro donekonečna. Je zde samostatné tlačítko pro blokování, což je docela dobré. Panáček se sám částečně kryje proti přímým útokům, ale chcete-li si pokrýt záda, podržíte tlačítko a vířením light sabre jste chráněni proti všem běžným útokům. Bohužel se při krytí nedá pohybovat (což byl stěžejní problém Jedi Knight série - automatické krytí bylo příliš dokonalé, chtělo by to mít extra tlačítko na blok - tj. nemožnost útočit, ale při tom se moci pohybovat - a kurzorem by se při blokování daly směrovat odražené střely). Rovněž máme k dispozici ruční locknutí na nepřítele a možnost rychlého skluzu daným směrem. Zcela chybí věci, jako force pull, mind trick, force speed (částečná náhražka v tom skluzu) a mnoho dalších Sil a prvků, které dělají sérii Jedi Knight tak výjimečnou.

A opět potkáme Rancora... trochu méně klišé by neuškodilo. Tohle je i na Star Wars moc.

Star Wars: Force Unleashed je totiž mutací na řežby typu Devil May Cry - a to poznáte nejen podle vstřebávání zdravíčka nebo podle levitace po výskoku a máchání mečem, aniž by na nás působila gravitace. To je to, co mi umožnilo hru vnímat lépe. Prostě běháte za šipkou na mapě, kde jedinou interakcí jsou řežby, které jsou ale zase udělané celkem dobře. Přiznám se ale, že po dohrání dema jsem neměl pocit nějakého uspokojení - asi hlavně proto, že jsem jen napoprvé proběhl prakticky bez použití šavle, jen pomocí házení beden. Když jsem se na to při druhém hraní vykašlal a víc se soutředil na máchání mečem a metání blesků, bylo to mnohem lepší. Prostě je to další řežba, nic víc, nic míň. Jsem samozřejmě Star Wars fanda, takže body navrch, ale musím uznat, že hra má zdá se slušnou atmosféru, ten pocit obrovské moci je zde dobře naboostovaný, takže nakonec jsem se do hry i docela zakoukal.

Bohužel - hype je opět ta věc, která hře uškodí nejvíce. Když nás autoři dva roky masírují vychvalováním technologie, budeme si na ni dávat sakra velkej pozor. A tady jim to vysloveně ujelo. Je sice hezké, že můžu metat bedny a lidi, ale jinak je okolí dokonale mrtvé! Nedají se deformovat povrchy stěn (jak tomu bylo například v Kane & Lynch - střelba do sloupů a odletující dlaždice), není vidět žádné poškození okolí. Takže když rozmetáte armádu vojáků pomocí nějakého výbušného předmětu, mrtvoly po chvíli zmizí, rozbité části věcí také a nakonec jsme v holé chodbě, kde bych nepoznal, že se něco vůbec stalo. A to vychvalované dynamické rozbíjení skla a podobně - no nevím. V tutorialu to bylo celkem fajn, to uznávám, ale ve hře samotné to zkrátka a dobře není vidět. Dokonce bych řekl naopak - několikrát jsem si všiml, že se bedna rozpadla na identické dva nebo tři kusy, které dokonce dopadly k mým nohám stejným způsobem - a to prosím třikrát za sebou. Stejně tak rozrážení vrat pomocí Síly je evidentně dané skriptem - nezáleží na tom, z jakého úhlu nebo vzdálenosti "to odpálíte".

No ale hlavně - pokud se autoři chlubí technologií, nemůžou se divit, že budou podezřelí z pokusu o zakrytí nulového game designu. Na ten se soustředím nejvíce, to je jasné i přes velkohubá oznámení. A tento ukázkový demo level mne prostě nepřesvědčil a to ani jako Star Wars, ani jako Devil May Cry. Ovládání je příliš tuhé a nepřesné, chaos na obrazovce nemá obdoby a dlouhé prázdné chodby jsou prokládány bitkami bez špetky invence. Jo kdyby hra měla kameru jako zmíněný Devil May Cry nebo God of War, asi by mi docela sklaplo - hra by tak mnohem víc získala, protože bychom se mohli více kochat prostředím a při nějaké explozi Síly bychom viděli, jak se chudáci stormtroopeři vznáší i za našimi zády. V klasickém third person pohledu to zkrátka moc dobře nefunguje a to je velká chyba, či škoda. Po pravdě řečeno - tento demo level bych spíchnul v Jedi Knight enginu za dvě odpoledne a to přesto, že bych nepoužil ani jeden fyzikální engine. Dosáhl bych stejné kvality grafiky, efektů, animace a i implementace nových prvků Síly - dosáhnul bych stejného dojmu, jaký ve mně zanechalo toto demo, ba dokonce by mi navíc přibylo zabudované usekávání končetin, šrámy na zdech po zásahu šavlí a sofistikovaný systém soubojů Jedi vs Sith. To mohli opravdu vydat před dvěma lety. Co tedy autoři ty dva roky dělali? Propojovali Havok s Euphorií a s Digital Molecular Matter? Tak to je teda slabota na to, že má hra vyjít za tři týdny. Vždyť ti blbí stormtroopeři se při letu ani nesnaží nějak inteligentně dopadnout, letí jak hadrové panenky! Copak nikdo z LucasArts neviděl GTA4, kde je Euphoria (jako snad v jediné hře v současnosti) dobře aplikovaná (netvrdím, že maximálně realistická)?

Nerad bych ale řekl, že mne hra nebavila, snad dokonce naopak - je to příjemná řežba. Ale bojím se, že se hra zapíše do historie jako nejvíce přehypovaná hra, ve které nakonec prakticky neuvidíme nic z toho, co nám autoři slibovali, protože "zapomněli" najmout designéry, kteří by dali technologoii tvář. Hratelnou a zajímavou tvář. Takhle je to opravdu přeskinovaný Devil May Cry a God of War s blbou kamerou a těžkopádným ovládáním.

Ale neházel bych flintu do žita. Plná verze hry má šanci nabídnout minimálně lepší levely a jakýsi primitivní RPG vývoj vlastností, bojím se ale, že samotný gameplay se příliš lišit nebude. Ale zase tady máme verze pro Wii (která vypadá velice nadějně, i když Lucasové neměli čas implementovat Motion Plus, škoda), přenosné konzole a PS2 - což jsou jednak hry vyvíjené jiným týmem a hlavně jde o platformy, na kterých se nejde příliš skrývat za výkonnostně náročné enginy.

Verze pro Wii bude mít slabší grafiku, ale zase unikátní ovládání. A i ta grafika vypadá, že mačká z Wii více, než z PS2, se kterou si ji programátoři pletou.

Demo si ještě určitě mnohokrát projedu, v jádru věci je to docela prča, ale budu se stále na těch samých místech ptát sám sebe, proč to nemohli udělat trochu jinak, protože by to tomu určitě prospělo. A co se týče plné verze, začal jsem váhat. A to je u fandy mého formátu celkem pozastaveníhodné.