8. 9. 2008

Sins of the Solar Empire

Po tomto víkendu jsem dostal chuť přejmenovat svůj bloghííísek na "Deník spokojeného hráče". Nebo spíš na "Deník velmi spokojeného hráče hrající realtime strategie". Opravdu jsem chtěl. Pokud hru neznáte, okamžitě si jí kupte, nebudete litovat jediné koruny. Zvláště, máte-li rádi scifi strategie.


Jestli se něco o mně ví, tak a) nehraju klasické sportovní hry (nulový vztah), b) nehraju strategické a logické hry (nemám na to mozkovnu udržet pozornost v tisících variant) a c) když už hraju strategii, tak tahovou (realtime je adrenalin, který se svým kvocientem clicks per second prostě nejsem schopen hrát). Obecně nemám rád moc realtimovky, protože obvykle (alespoň ty první určitě) jsou jenom systémem kámen-nůžky-papír a vyhraje prakticky vždy ten, kdo zná toto pravidlo a má vyšší CPS. Samozřejmě nelze takhle házet všechny RTS do jednoho pytle, třeba budovatelské věci typu K240, Fragile Allegiance či Sim City se řadí v mém žebříčku na místa nejvyšší, ale takové ty Warcrafty (ok, některé mody v DOTA jsou dobré), Duny, Command & Conquery plus milion mutací - to mne nechává naprosto chladným. Sledovat profesionální hráče - roboty, kteří mají nastudované tisíce statistik a s programově přesnou taktikou posílají houfy jednotek do boje - ne, díky.

Na hru Homeworld si nevzpomene každý, ale je to skutečně povedená hra.

Ale jestli se o mně něco ví, tak je to také fakt, že mám strašně rád scifi, řadím je daleko před fantasy (vlastně realistický setting a scifi je na prvním místě, pak dlouho dlouho nic a fantasy). Takže jsem si kdysi dávno ulítnul na velice zábavné realtime strategii Homeworld, na které mne fascinuje, že má jednoduché principy a skvostné ovládání. Hru jsem samozřejmě nikdy nedohrál (ani druhý díl), nemám na to nervy, ale královsky jsem se u nich pokochal a pobavil. Koncept ovládání, dynamického centrování kamery mi přijde naprosto dotažený a velice se divím, že to nepřevzaly ostatní hry (docela dobře je to použité v Gabriel Knight 3 - také od Sierry), protože třeba strategie od Nival (Silent Storm, Hammer & Sickle, Nightshift) mají celkem solidní engine, ale příšernou kameru. Jak já bych rád viděl Jagged Alliance 3D ve vysokých horách a vodopádech - no neuvidím, protože současný zvyk práce s kamerou to znemožňuje. Homeworld je prostě pro mne laťka ve více směrech.

Podobnost se Sins of the Solar Empire je patrná, ale Homeworld je v podstatě jen o bitvách.

Jenže co se nestalo - ani jeden díl Homeworldu se mi nepodařilo spustit! Nechápu to, pamatuji se, že jsem to na Windows XP nějak rozchodil asi před třemi lety - že by nějaké nové bezpečnostní updaty? Chvíli jsem hledal na netu, ale nějak se mi nedařilo narazit na ten správný postup, takže jsem znechuceně vypnul počítač a volal kámošovi - "Hele nemáš něco jako Homeworld?". "Ty vole mám, menuje se to Sins of the Solar Empire a je to popiči!". "Není to moc složitý?". "Pro tebe je složitej i Tetris vole, stav se". Za hodinku jsem již hru instaloval a pustil se do tutorialu.

A to už jsou Sins! Nebo Homeworld? Mno, takhle je to skoro stejné, ale jsou tady ta ale.

Hele, ono to fakt vypadá, jako Homeworld, práce s kamerou je dokonce o chloupek dotaženější, super. Tutorial má čtyři fáze a poměrně mi zmrznul úsměv na tváři, protože krom bojování je tady vývoj nových vynálezů (což má i Homeworld, ale tady je vynálezů mnohem více, mají několik úrovní a dohromady jde o tři velké stromy vývoje + unikátní artefakty), lehká diplomacie a mnohem více stavění, souvislostí a návazností. Vrcholem ale je management planet, což z pouhé "komplikovanější kopie Homeworld" dělá unikátní hru. Teda samozřejmě v mých očích, jak jsem se snažil naznačit výše - realtime strategiím se spíše vyhýbám.

Nemá smysl se pouštět do detailního popisu nebo recenzování, ale vypíchnu věci, co mne opravdu dostaly. Tak hned - grafika hry je slušná, žádnej nextgen, ale koukat se na to dá a když jsem viděl možnosti nastavení, tak to pojede řekl bych na jakékoliv konfiguraci. Vtip je v tom, že kolečkem zoomujete a to od pohledu na nějakou zapadlou jednotku, kdy vidíte bělmo pilota (kdyby teda měly lodě průhledné skla ;), přes pohled na flotilu, planetu, asteroidový pás až po pohled na celou galaxii. Ta je rozdělena na síť planet a asteroidů, které dobýváte a získáváte tím nadvládu, zdroje a tak dále. Každá planeta se musí nejprve osídlit. Na ní si pak vybudujete civilizaci, začnete těžit suroviny (jsou zde v podstatě jen tři suroviny - kov, krystaly a peníze - chválím!) a rozvíjet kapacitu planety. Z té vyplyne, kolik lodí či orbitálních stanic je možné k ní přidat. Jakmile vyrobíte dost jednotek, expandujete a proces se více méně opakuje. Akorát - tou dobou máte dost vynalezeno, takže vyrábíte ty nejtěžší a nejsofistikovanější jednotky, takže se mění samotná strategie "za běhu". Jednotek není enormní množství, ale o to více jsou diferencované - bod k dobru.

Na hru se dá dívat ve velice blízkém zoomu, což má téměř filmový ráz.

Nejvíce mne asi dostává interface hry. Mnoho věcí lze zautomatizovat, takže pokud si zapnete automatické umisťování postavených stanic, dá se velká část hry hrát jako "symbolická strategie" - v maximálně odzoomovaném pohledu přesouváte hordy jednotek pár kliknutími, vyrábíte nové, upgradujete planety a vynalézáte další věci. Přejetím myši přes libovolnou jednotku, planetu nebo tlačítka interface vám zobrazí detailní přehled o funkcni. Třeba když se mi zdá, že nějak pomalu těžím kovy, najedu na ikonku kovů a vypíše se mi, jaká planeta jede naplno a jaká se fláká, takže se na ní mohu kliknout a upgradovat. Největší problém je asi s penězi - když si jednou postavíte velkou flotilu, tak stojí hodně peněz její provoz a opravy. Ty vám sežerou hodně kovů a když dojdou, lodě se přestanou automaticky opravovat a to znamená problémy. Díky intutivnímu interface s dostatkem relevantních informací se tomu dá ale snadno zabránit, stačí znát priority.

Stačí ale trochu zatočit kolečkem a vidíme celou galaxii - profíci budou trávit více času spíše tady.

Velice mne potěšilo, že hra je v podstatě 2D - grafika je trojrozměrná, ale neřešíte třetí rozměr jinak, než kosmeticky. To umožňuje snadnější vžití do hry. Tady je důležité si uvědomit, že při maximálním výhledu na hru obvykle nepozorujete bitvy nějak detailně, takže vám absence ovládání třetího rozměru vůbec nevadí. Kamera se dá natáčet libovolně a lodě samotné umí plavat i nahoru dolů - ale čistě jen z kosmeticých důvodů. Pak se mi strašně líbí, že krom základních fregat a cruiserů můžete stavět "capital ship", to jest velkou megaloď s vlastní osobností a s vývojem několika super skillů na základě zkušeností. Ztráta takové lodi je opravdovým smutkem. Líbí se mi styl vynalezání - když třeba chci vyrobit nějako loď, na kterou mi chybí nějaký vynález, stačí kliknout - dojde k chybové hlášce - ale stačí vlézt do vývojového stromu a automaticky se zvýrazní ten vynález, který potřebuji. Navíc jsou vynálezy inteligentně seřazeny, takže dokážu odhadnout čas, než se k nim dopracuji. Skvělé prostě.


Nelíbí se mi piráti. Tito piráti (třetí, nezávislá strana) podle toho, jaká je na vaši hlavu vypsaná odměna, dělají každou chvílí (čas mezi útoky je přesně daný) útoky, které jsou neskutečně otravné. Samozřejmě je možné vypsat odměnu i na vaše oponenty, ale stojí to dost peněz, že se vyplatí spíš s piráty bojovat (hlavně v pokročilé fázi, kdy jsou oproti vám piráti relativně slabší a snížit odměnu na vaši hlavu by stálo více, než 3000 peněz - za což je jedna capital ship). Ale snad je možné najít hnízdo pirátů a zcela je eliminovat. Nelíbí se mi, že i na základní úkony (přepínání mezi planetami) je potřeba použít myši (pomalé), systém klávesových zkratek je sice dostatečně komplexní, ale jelikož planety nemají krom jména jiný identifikátor, nejde na ně přiřadit klávesovou zkratku - takže se buď musí klikat na minimenu, ale spíš si musíte zcela odzoomovat a podle vizuální paměti klikat. Ale klávesových zkratek je miliarda, možná že jen nejsou využité a něco jako "next - previous planet" nakonec najdu. Nelíbí se mi, že si nemohu nastavit lepší resources do startu, oponenti dostanou stejně. Chybí mi příběhová kampaň - intro pěkně naladí, ale pak je na výběr de facto skirmish. A za nejvýraznější chybu považuji neexistenci pauzy! Hra se dokonce nezastaví ani tehdy, kdy se hrabete ve vývojovém stromu vynálezů nebo v nějakém dalším submenu - po pár sklenkách nejsem schopen hrát!

Let hyperprostorem je elegantní. Je zde opět možné sledovat to zblízka nebo na symbolické úrovni v minimenu.

Líbí se mi, že hra nešvindluje - pokud někdo zdrhne do hyperprostoru, tak může jen přesně danými stezkami, takže přesně víte, kde se vynoří. A pokud máte díky nějakému vynálezu schopnost cestovat hyperprostorem rychleji, než váš oponent, skočíte za ním a ocitnete se na stejném místě jako on, ale o půl minuty dříve, takže po příletu ho čeká studená sprcha. Líbí se mi výběr ras a stylu hraní, dá se nastavit rychlost celé hry, zdroje, umělá inteligence. Líbí se mi možnost dělat si vlastní levely a možnost multiplayeru. Líbí se mi dabing (což je u strategie nepříliš podstatný prvek, ale když postavíte opravářskou loď, která připomíná hrozen falických symbolů a po kliknutí se ozve velice přihřátým hlasem "Need something from me honey?"...), líbí se mi design jednotek, staveb, menu či ilustrace (intro třeba), líbí se mi grafika planet a efektů. Líbí se mi umělá inteligence, kdy má váš oponent opravdu osobnost - i když mu zrovna neseberete domácí planetu, neustále vás bombarduje hláškami, že "ta planeta patří mému národu" a podniká na ni zostřené výpady. Také se mi líbí, že umí vzít včas do zaječích ;). Líbí se mi, že za ty 4 hry jsem 3x dostal strašlivej klepec (můj známej problém, že neudržím v hlavně všechny možnosti hry, takže jsem trpěl nedostatkem peněz a přebytkem železa, které se dá výhodně prodávat na černém trhu) a pořád mně to baví (tu čtvrtou partii mám rozehranou ;). Líbí se mi, že můžu jednotlivé hry nahrávat do replaye.

Černý trh umožňuje prodávat materiály za peníze a naopak. Než jsem si toho všimnul...

Líbí se mi, že hra není nijak chráněná, žádné DRM, žádné serial key. Ironclad, toto neznámé studio, tak stvořilo perlu mezi hrami, kde mají postoj jasný - stáhněte, zahrajte a když se to líbí, kupte. Hru jsem si okamžitě koupil, protože za těch 10 hodin zábavy, kdy jsem odehrál asi tak 4 partie, si zaslouží medajli - já a realtime strategie, pche. Líbí se mi, že hru si již koupilo 500.000 hráčů - od února 2008. Těch $45 + poštovné - to je přijatelná cena. Už teda vyšly dva patche (nestahoval jsem) a chystá se expansion pack za deset dolarů. Líbí se mi, že autoři dali ke stažení veškeré nástroje na tvorbu modů, scénářů či že dávají ke stáhnutí záznamy her ve formě replayů. Líbí se mi, že se mi o hře zdálo a že se těším, až si dneska zase zahraju. To se mi u tohoto typu her často nestává.

Vývojový strom vynálezů - jeden ze dvou hlavních. Pak si zlepšujete ještě možnosti flotil a nalézáte artefakty.


Diplomacie je mnohem jednodušší, než třeba v Civilizaci 4, ale svoje využití má, stejně jako úplatky.

Gratuluji. Dávám 9/10.