4. 9. 2008

Siren: Blood Curse


Mám docela rád dobré horrory. Když hovoříme o hrách, tak kupříkladu akční horror Resident Evil 4 (a také očekávaná pětka) patří mezi mé nejoblíbenější hry vůbec. Samozřejmě - nejsem úplně nekritický, systém "horroru", která spočívá v vyčištění stáda zombií a pak zkoumání beden, kde je nějaká munice, se nemůže opakovat do nekonečna, ale napětí to vyvolat rozhodně svedlo, takže žánr "survival horrorů" dostal novou tvář. Shodou okolností jsem nedávno shlédl Cinemassacre's Monster Madness (jde asi o 30 krátkých videí, kde James Rolfe shrnuje historii významných horrorů v kinematografii, doporučuji shlédnout prakticky všechny), takže se mohu ohánět termíny jako krvák, děsič, napětič a tak dále ;). Každopádně - Resident Evil je spíše zombie flick horror (i když to není přesné, kombinace žánrů jsou zřejmé), kdy se opravdu prořezáváme skrz tuny masa - z filmů by se dal nejlépe přirovnat k Night of the Living Dead. Ovšem druhý hlavní druh horrorů je spíše o hrůze tušené, než přímo otevřeně viděné, který má také něco do sebe. Kdybychom si vzali na paškál třeba japonský (!) film Ring nebo Blair Witch Project, jako zástupce žánrů, co bychom postavili proti Resident Evilovi?

Někdo by řekl Silent Hill, ale to není přesné (i když jde o opravdu rozdíl, proti RE), mnohem blíže je právě hra Siren, respektive Forbidden Siren (i když ruku na srdce - ještě lepší příklad je Fatal Frame). Ke hře Siren jsem se nikdy nedostal, ale budu si muset doplnit vzdělání. Totiž - na Playstation Store (US pochopitelně) je již nějakou dobu ke stažení demoverze na novou hru "Siren: Blood Curse", na které je zajímavá hlavně ta věc, že jde o epizodickou hru - každou epizodu si musíte koupit zvlášť. Ale je možné si ji i koupit na Blueray disku. Hra má celkem dvanáct epizod a demoverze údajně pokrývá větší část druhé epizody.

Pustil jsem se do toho. Ze začátku mi trochu vadilo, že nemám žádné dějové pojítko, protože u "stealth action survivor horroru" potřebuji dost silnou motivaci, protože zombie her je moc a jsou si podobné, jako vejce vejci. Musím tedy pochválit, že v menu samotné hry si můžeme procházet slušné množství doplňujících informacích, které nás udržují v ději. To je dobré. Jak jsem pochopil (a dále se dočetl na Wiki), tak hra se zaobírá malým týmem dokumentárních filmařů, který jde natočit dokument o lidských obětích kdesi v japonsku. A samozřejmě se "něco" zvrtne - a to je místo, kde zhruba začíná demoverze.

Hned z kraje bych poprosil o popravu toho, kdo vymyslel neskutečně dementní ovládání a kameru. V klasickém thirdperson pohledu absolutně nemám ponětí o prostoru a vidím opravdu tak maximálně svoje záda. Když se přikričím, nemám přehled, jestli jsem vidět, protože nemám možnost srovnání své výšky s výškou zídky, za kterou se krčím. Kamera je zkrátka příliš blízko hrdiny, což zejména v interiérech (kterých je v demu požehnaně) znamená problém. V Options si můžeme dokonce nastavit dva druhy kamery, přičemž ten druhý postaví figurku na levou stranu obrazovky. Tím pádem vidím sice před sebe, dobré, ale zase nevidím nic, co se děje vlevo od postavy. A to je špatné. Zkrátka a dobře, ve výchozím nastavení se mi hra jeví, jako nehratelná. Pak si ale ve hře všimnu možnost first person pohledu - že by to bylo řešení všech problémů? Stisknu "R2" na ovladačí - a skutečně - klasický, přehledný pohled. Haleluja! Ale co to? Když se R2 stiskne na doraz, dojde k zoomu! Jinak řečeno - first person pohled se aktivuje lehkým držením R2. Vítej křeči v mém ukazováku!

Zbytek je ale kupodivu velice v pohodě! To je na tom až skoro divné. Od demoverze jsem nečekal mnoho, ale nakonec jsem docela překvapený. Zbytek ovládání již nepočítá s používáním R1 tlačítka, takže palcem obsloužím útoky a interakci. Zásadní výhodou je, že hra je pojata jako méně ryzí akce, více opatrných adventurních kroků. Takže sice na jednu stranu můžeme sebrat až 50 zbraní (v plné verzi), ale nějaké kydlení ne příliš nekoná. Je mnohonásobně efektivnější sebrat krumpáč a vrazit ho zombii do páteře skrz lebku dlouhým podržením tlačítka. Sice jde bojovat i normálně, několikaranná komba, ale životnost hrdiny je dost na pováženou. Samozřejmě se dostaneme i k pistoli, přesněji řečeno k .38 revolveru. Zombíci nevydrží více, než 2-3 zásahy, případně headshot. Zde se ale opět ukazuje dobrý nápad neimplementovat HUD. Nevíte, kolik máte nábojů v komoře, kolik máte přesně zdraví a už vůbec nemáte zaměřovací křížek. Kombinace těchto prvků umocňuje filmový zážitek, stejně tak, když vás zombie srazí k zemi, tak je efektní pohled zvenčí.

Grafika hry mi přijde velice slušná, i když určitě ne zázračná. Sépiové odstíny a různé celoobrazovkové filtry vtipně zakrývají nedostatky jako hrubší textury nebo placaté objekty nalepené na zemi, místo objektů (listí například). Dobrá práce se světlem a stínem umožňuje zombíkům vysloveně vyskakovat ze tmy - ale můžete si na ně posvítit baterkou. Zvuková kulisa je také v pořádku. V závěru dema si trochu zastřílíte, ale zombíci jdou jen z jedné strany, z úzkého tunelu, takže je to vysloveně masakr ;). Demo je bohužel velice krátké, takže nemůžu přesně říct, jaké to vlastně je. Chvíli se plížíme, nalezenou trubkou sejmeme první zombii, té sebereme srp a zabijeme druhou zombii, čímž získáme krupáč. Pak se chvilku motáme, abychom našli ženskou nezombii, se kterou chvíli odoláváme v malé chatce proti pár zombiím, abychom nakonec zabili zombie policajta a jeho revolverem zabili pár zombií. Mezitím vším hraje "creepy" hudba, musíte se před zombíky ze začátku schovávat, shlédneme pár scén s požíráním masa. Na těch 15 minut mne to celkem naladilo, ne že ne.

Tušené zlo to vysloveně není, interakce (i když bitkaření se zombíkama nebude zřejmě to jediné, co se bude dát ve hře dělat) je tady poměrně široká a vaše pozice jako lovené oběti vás předurčuje spíše ke srabáckému útěku, než k Resident Evilovské řežbě. A to se mi celkem zamlouvá. Co se mi ale nezamlouvá platit za jednotlivé epizody asi 10 dolarů, ale jestli to uvidím v bazaru, určitě se Stierlitzovsky zamyslím.