6. 11. 2008

Quantum of Solace

James Bond je ikona, kterou nelze přehlížet. Jsem celkem fanda. Staré bondovky (neplést s buďonovkami) mám rád, novější mi lezly krkem pro absurdní akce (nevadí mi šílenosti, ale blbosti) a příliš trapný product placement mne v tom jenom utvrdil. Není divu, že na film Casiono Royale jsem byl rozporuplně s předsudky zvědavý a ještě menšího divu je, že jsem jej viděl až teprve před týdnem. Byl jsem nadšený. Má to mouchy, ale jsem nadšený. Takže dneska jdeme se ženou do kina na Quantum of Solace. V kině jsem nebyl dva roky (a i ta poslední návštěva byla v opilosti, kdy jsem se násilně vloupal do kinosálu, ale to není podstatné). To je samo o sobě co říci.

Bond v tanku. Goldeneye 007 na Nintendo 64 v plné síle - všimněte si stínů u krabic.

A pak jsou tady počítačové hry. Pokud mne pohled na Mobygames neklame, od roku 1983 vzniklo celkem 24 počítačových her s licencí Jamese Bonda. To je celkem pěkné, kulaté číslo. Každopádně v této sadě her je jedna, opravdu jenom jedna, která vyniká. Jde samozřejmě o Goldeneye 007 (1997) od božských Rare. Tato hra se pravidelně zapisuje na špičky žebříčků nejlepších FPS všech dob a to společně se hrou Perfect Dark (2000) - rovněž od Rare (prequel Perfect Dark Zero je pak na XBOX 360 jako vlajková hra). Víte, co je na těchto dvou hrách zajímavého? Přes nesporné kvality, vyhypované recenze, platinové desky a skandály ve veřejných domech - nikdy jsem je nehrál.

Mimostřelecká náplň je postaru bondovská, počet "udělátek" je úctyhodný.

Důvod je jasný a má tři bajty. N64. Tuhle konzoli jsem měl jednu dobu půjčenou a krom Super Smash Bros. Melee a Ocarina of Time jsem na to neměl jiné hry (co taky chtít, když máte Zeldu?). No co, tak máme tady emulátory, jako Project64, tak se toho chytneme a jedeme, ne? Bohužel - takto se dá hrát Conker Bad Fur Day (opět Rare a opět geniální! O tom musím napsat!), ale doomovky? Viděli jste někdy N64 gamepad? Umíte si ho představit na klávesnici? I taková Zelda se hraje jen tak tak a to polovinu tlačítek potřebujete jen ve specifických situacích, u Goldeneye a Perfect Dark jde o využití všech možností ovladače a to jsme lidově řečeno v pytli.

Conker je jedna z nejcyničtějších a nejveselejších her, jakou kdy Nintendo na své konzoli povolilo.

Řešení existuje. Není úplně pohodlné, ale více autentické. Provoz emulátoru na nějaké konzoli, ideálně GameCube / Wii, čímž dosáhneme maximálního přiblížení originálu (gamepad, televize). Jelikož Goldeneye 007 proslul na N64 také multiplayerem ve čtyřech na jedné televizi, můžeme si okoštovat jeho kouzlo moderně ve formě total conversion pro Half Life 2 - Goldeneye Source, který bych si dovolil na zkoušku doporučit. Zatím se mi ho nepodařilo spustit, ale pracuju na tom. Každopádně obrázek máte. I když jsem Goldeneye nikdy nehrál, tuhle hru respektuju a těším se na ni, až si ji zahraju.

Perfect Dark Zero je jedna z posledních her pro N64 a proto ji nikdo moc nezná. Ale je to škoda.

Atmosféra ála Blade Runner - to já rád. Perfect Dark mi dlouho nebude unikat.

Quantum of Solace je první bondovka na "nextgen" systémy. Očekávání nejsou vysoká, ale přece jenom jsem se podíval na PC demo a na plnou verzi hry pro Nintendo Wii. Blicí pytlíky do pohotovostní polohy.

Goldeneye Source - tyhle mapy se nepřestanou jen tak hrát.

Gears of Warovky jsou v kurzu. Jsou jednoduché, akční, rychlé, adrenalinové. Je s podivem, že se na nich dá tolik zkazit. Kane and Lynch se snažil nacpat do hry příběh a drsňácké hlášky ála Tarantino - no nepodařilo se to úplně. Implementace prvků GroW do her jako Ghost Recon Advanced Warfighter se taky příliš nepovedl. A dokonce i Uncharted má zásadní problémy s pochopením základních principů "primitivních" Gears of War. Některé hry to snesou lépe, některé zkrátka hůře. V zásadě jde ale o hry zábavné, pokud se dostanou do rukou člověku s vhodným mentálním postižením. Takže když řeknu, že Quantum of Solace je další Gears of Warovka, je celkem jasno, ne?

Wii v praxi. No teda!

Není jasno. Tahle hra je tak posraná, že to snad víc nejde. Jeden z nejhorších prvků jsou jistě zbraně. Granáty udělají obláček čoudu, ale nic víc. Nepřátelé mnohdy zapomenou zareagovat na to, že je zasáhla tlaková vlna a střepiny - prostě se ani nepohnou. Vůbec nejhorší je ale ovládání, které v kombinaci s nefunkčními bambitkami vytváří frustraci na druhou. Daniel Craig se jako stěnofil lepí k jakémukoliv kolmému povrchu, přitom se zapomene skrčit, je-li zídka nízká. Pálení z krytu je skoro nemožné, protože otočka v podřepu u zdi zabere příliš mnoho času, takže nepřítel se buď schová nebo přeběhne na druhou stranu - takže odporně pomalá otočka zpátky. A víte, jaký má člověk pocit z hraní? Že je na takové té středověké střlenici. Pamatujete si na minihry ve Fable nebo v Bully? Nebo prostě Duck Hunt? Tak to je jádro hry Quantum of Solace. Přiběhnete do místnosti, dřepnete si za zídku a koukáte, kdy se kde jaký nepřítel objevuje. Na toto místo míříte a když se tam objeví nepřítel, stisknete spoušť. To, že je na vás kropeno desítkou hlavní nic neznamená, Daniel Craig je nesmrtelný. Po zásahu do hlavy se nepřítel oklepe a proces se desetkrát opakuje. Je docela problém, když veškerý zbrojní arzenál osciluje mezi vzduchovkou a airsoftem.

Najdi čtyři rozdíly... (chyták!).

Nemám rád hry s časovým limitem, ale když se hraje na babu, nejde to asi jinak. V demu honíte jednoho maníka, který má tu příjemnou vlastnosti, že si od vás drží úctyhodnou, ale konstatní vzdálenost. Když jsem vystřílel místnost výše, viděl jsem hlavního záporáka asi o třicet metrů předemnou v chodbičce. Udělal jsem tři kroky - záporák udělal tři kroky. Stojím na místě - záporák stojí na místě. Teprve když se rozeběhnu aktivuji trigger a záporák mi mizí z očí za rožek. Nedalo mi to. Vrátil jsem se zpátky do první místnosti a hned jsem narazil na bug jako prase. Autoři hry zapoměli vyhodit trigger, takže jsem se stal svědkem identické cutscény, zase naběhli ze všech stran nepřátelé a hlavní záporák se postavil do uličky. Cože? Jasně, je to demo a takováhle bota bude nejspíš ojedinělá, ale jak to mohli přehlédnout proboha?

Takhle to nevypadá ani na Wii špatně. Akorát to tak na Wii vůbec nevypadá.

Každopádně kroková honička se zopakuje třikrát a je konec dema. Koukal jsem na to jako puk. Upřímně - grafika není nijak úžasná (údajně to jede na modifikovaném enginu Call of Duty 4), prostředí zoufale neinteraktivní a modely postav připomínají plastikové hračky (včetně samotného Bonda). Jádro hry je klasická FPS, ale jelikož jste většinu času v krytu, vidíte svého hrdinu před sebou - no dejme tomu. Ale po obsahové stránce je demo skutečně na zabití. Ale oukej, řekl jsem si. Tak je to mrdka a nebudu se tím zabývat. Jenomže na konci dema byl trailer. A u něj jsem vyklopil čelist. A to jako smrtelně vážně. Za prvé - ten trailer vypadá úplně jinak, než samotné demo - vypadá dobře! Dobře natlučená akce, musím uznat, že mne to zaujalo. Vystřízlivění je jasné - většina záběrů jsou cutscény, takže jsem se profácknul a pokračujeme. Čelist mi včak stále zůstala na podlaze. Proč?

Top notch shooter action - Gamepro
The enviroments are gorgeous - Joystiq
The best looking Bond game ever - Gamepro
Totally new direction. A much more action-packed experience - Gamepro
The best Bond game since Goldeneye - UGO

Tak dobře pánové. Chtěli jste to. Nebudu se vyjadřovat k citacím z EA webu Gamepro - ačkoliv jsou zřejmě autentické. (Publisher Quantum of Solace je tedy Activision a hru samotnou udělali Treyarch - kteří mají na svědomí konzolové Call of Duty Big Red One a Call of Duty 3 a spolupracovali i na Call of Duty 4). Raději se neptám, odkud vzali hlášku z Joystiqu, protože ve všech relevantních článcích jsem našel slovo "gorgeous" v úplně jiném kontextu jen v komentářích. Ale nejvíce mi vyrazil dech poslední komentář (v traileru jako první). UGO? Co to je? To je nějakej pseudoweb zaplacená kým? Activison? Nedivil bych se. Ale brát si do huby zbožšťovaného Goldeneye po té příšernosti, co jsem viděl? Dobře, řekli jste si o to. Stáhnul jsem si verzi pro Nintendo Wii, protože že jo - grafickým pozlátkem se nenechám ošálit, hra je údajně stejná, ovládání v pohodě a Nintendu to víc sluší.


Je smutné, když hra z roku 2008 vypadá stejně, jako hra z roku 1997 na dvě generace staré konzoli. Je to velice smutné.

Quantum of Solace je opus nehratelnosti. Směsice špatného, necitilivého ovládání, dementně stanovené byť stále nízké obtížnosti (dva identičtí nepřátelé - poprvé ho sejmu na tři dávky, podruhé na čtyři zásobníky), šíleného level designu, odporné grafiky, nudných zbraní a hlavně - dvojité porce demence. Hra nemá příběh, je to běhání z bodu A do bodu B, kde bez ohledu na "cíl mise" jde jenom o to se zkrátka prostřílet a to neobyčejně nezábavným a mdlým způsobem. Dokonce ani není nutné mnohdy postřílet všechny. Nedá se na to ani koukat. Grafika něco mezi výkonem Playstation 1 a Playstation 2... vlastně tak na úrovni Nintendo 64.

Dobrý den, já jsem devkit a hra Quantum of Solace bude vypadat takto. Ale nepovím vám, na které platformě.

Nechápu to. Pár bondovek jsem hrál a skoro vždycky jsem byl poměrně spokojený. V jistých případech jsem byl dokonce nadšený. Nesuďte následující obrázky příliš rychle - Nightfire 007 na GameBoy Advance je opravdu dobrou doomovkou a dohrál jsem jí do konce - vzhledem k výkonu konzolky je to celkem zázrak (i když o něco větší zázrak je přece jenom Ecks & Sewer).



Rogue Agent na GBA - dneska se to už nezdá, ale je to luxus.

A co Rogue Agent na DSko? Taky velice povedená hra na to, že šlo prakticky o launch titul. Vychytané ovládání i multiplayer - co víc si přát?

Na launchovou hru se Rogue Agent DS povedl. Občas se přistihnu, že mi chybí.

Bondovi obecně 3D sluší. Ale autoři by si měli uvědomit, že předloha, byť je hodně akční, představuje Bonda nikoliv jako demencí postiženého supermana, ale elegantního zabijáka. A to je věc, kterou pouhá střílečka nemá šanci pojmout. Rozšířit interaktivitu a uhladit akci - a možná dám 1/10. Quantum of Solace si nezaslouží, abych jej vůbec hodnotil.