29. 1. 2009

Play! Videogame Symphony - CD + DVD

Konečně! Od května 2008, kdy začalo moje utrpení, jsem se konečně dočkal! Konečně se mistři symfonie rozhoupali a poslali mně a všem fanouškům záznam z koncertu, který jsem loni zažil v Rudolfinu a jsem z toho dodneška nadšen! Konečně si budu moci alespoň formou audio CD připomenout, jaké to bylo a vychutnávat si libozvučné tóny! Konečně! Roztrhal jsem bublinkovou obálku, vytasil CDčko a dal jsem se do toho.


Frustrační kompozice Járy (da) Cimrmana dosáhla vrcholu. Po půl roce čekání jsem se dočkal:

a) vypáleného audio CD s absurdním výběrem skladeb z koncertu
b) vypáleného video DVD s dvaceti minutami nicneříkajících záběrů z počátku představení
c) lisované zklamání

Výběr skladeb neobsahuje přesně to, na co jsem se těšil. Metal Gear Solid. Turrican 2. Legend of Zelda. A skladba, která měla na koncertě premiéru a strašně se tím chlubili - Super Mario Galaxy. Tak tohle ať mi někdo vysvětlí. Samozřejmě, že už sepisuji rozhořčený email, protože za čtyřicet dolarů člověk čeká určité minimum, které prostě výběr skladeb neobsahuje, takže palec dolů.

Je tady oblíbený Cimrmanishe Widerspruch. Výběr skladeb je sice z mého hlediska příšerný, ale pokud bych měl hodnotit to, co na CDčku nakonec je, tak tam musím říct, že je to paráda. Po muzikální stránce tomu není co vytknout, kvalita záznamu je na vysoké úrovni (i když občas je slyšet i něco, co by asi slyšet být nemělo). Castlevania dokáže nadchnout, stejně jako většina ostatních skladeb. Oblivion, Silent Hill, Battlefield - dokonce i Sonic - jde o vzorové ukázky vysokého uměni. No ale prostě - vyměnil bych polovinu skladeb za ty, co jsem automaticky předpokládal. Takže výběr stojí za prd, ale jinak to vlastně ujde.

O to více rozpačitě působí DVD, které bylo údajně nahráváno na HD kameru a údajně, alespoň jsem to tak chápal po celou tu dobu, mělo jít o záznam z koncertu. Ve skutečnosti jde o dvacetiminutový záznam hudebníků, někde ze startu koncertu, kde hráli hudbu z C64 her (vyměnil bych za Amiga hudbu). Člověku to sice dá představu, jak to asi na koncertě vypadalo, ale o nějakém zážitku nemůže být řeč. To je velké zklamání.

Co říct víc? Po tom očekávání jsem více, než rozladěný, mnohem více, než ze Symphony Shadows, kde jsem na druhou stranu čekal méně. Ale i když se přenesu přes jasné nedostatky co do stránky koncepční, nemohu se zbavit pachutě, že jsem trochu podvedený. Lidé, co nebyli na koncertě, to ale asi uvidí jinak.

Napadla mne ale myšlenka, že chyba není na straně ani tak Play!, ale možná je na straně nízké technické úrovně zvukařů přímo v Rudolfinu. Možná, že nakonec nahrávky nedopadly tak, jak si představovali, o videozáznamu nemluvě... ale to je jen moje spekulace. Nic to nemění na tom, že CD je celkem dobré, ale na míle vzdálené od toho, čím mohlo být.

Škoda.

My ostatní si pustíme nějaké retro: