20. 1. 2009

Singstar

Já a Singstar. Ho-ho-ho! Zatímco hratelnost Guitar Hero považuji za hraniční mezi počítačovou hrou a memorizací ludolfova čísla, Wii Music překračuje o kus dál díky tomu, že není zpětná odezva, co se kvality týče, takže Singstar je logicky všechno možné, jen ne počítačová hra (ačkoliv zpětná vazba existuje). Přesto jsem neodolal pokušení, Hrabě Nula byl tak laskav a zapůjčil mi pro Playstation 3 Singstar a k tomu Singstar Rocks a Legends pro Playstation 2, neboť tyto disky jsou s PS3 hrou kompatibilní. Takže jsem zapojil dva mikrofony, vložil placku, nainstaloval update a dali jsme se s ženou do toho.

Stud. To je asi největší problém. Člověk se prostě stydí písničky, které i třeba důvěrně zná a pobrukuje si je v tramvaji, zpívat opravdu nahlas. Hlavně, když je u toho někdo přítomen. A ten někdo je v tomto případě i mikrofon, který dokáže detekovat výšku vašeho hlasu - nemluvě případně o životním partnerovi. Jistě, je možné si pustit jenom practice a zpívat si jen tak do větru, ale to zase míjí pointu hry. Takže první hodinu seznamování se hrou jsem trávil překonáváním studu, protože můj hlas chroptícího leguána po dvojité kastraci prostě není zpěvný, i když jsem přesvědčený, že zpívám jako Freddie Mercury. Takže k Singstar rada číslo 1 - alkohol.

Písničky. To je druhý největší problém. Kompilace jsou složeny z populárních skladeb, které zná člověk všechny z rádia, televize, Youtube... ale zkusili jste si někdy nějakou z těchto populárních skladeb zazpívat třeba ve sprše? Velice rychle zjistíte, že drtivou většinu pasáží zpíváte přinejlepším svahilsky a trefujete se tak leda do refrénu. Jistě, hra vám ukazuje celkem přesně tempo a texty, funguje to jako karaoke, to všechno ano, ale přesto všechno to není tak snadné, jak se zdá. Najednou se zamotáte a vaše výkonnost jde dolů. Znalost textů a jejich interpretace se dá samozřejmě opakovaným hraním / zpíváním samozřejmě naučit, ale ze začátku to spíše odrazuje, ztrácel jsem motivaci. Proto jsem do konzole vrazil disk se Singstar Rocks, kde byla jediná skladba od Queen - Don't Stop Me Now, kterou znám více než dobře. Heuréka! Takže Singstar rada číslo 2 - alkohol.

QUEEEEN!!!

No a to je vlastně celé. Skrz alkohol, dobré skladby a trochu té odvahy jsem se rozezpíval (což nemusí nutně být synonymum pro slovo "zpěv", jak je vnímáno ve všeobecném měřítku) a začalo to bavit. Dobré také je nesedět v křesle, ve stoje jsem se rychleji uvolnil. Několikrát jsme projeli Queeny, tam nebyl posléze žádný problém to zajet za slušný počet bodů (vrchol je tuším 10.000 bodů, takže když člověk udělá okolo osmi tisíc, lze to považovat za slušný výkon pro začátečníka), dále jsem jel Nirvanu (Smells like teen spirit, Come as you are) a zkusil jsem si i Cardigans (My favourite game), protože dělali intro ke Gran Turismu 2. Moje drahá polovička zkusla R.E.M. (Losing my religion) a ještě Robbie Williams + Nicole Kidman (Something Stupid). Když jsme zkoušeli velice dobré Outkast (Hey ya!), tak jsme dost pohořeli - rychlost + neznámá slova, na to prostě zatím nemáme.

Člověk si uvědomí, že v rádiu slyší skladbu dost zkresleně, když si broukám nějakej refrén v hlavě, nedojde mi, že zpěváci zpívají některé tóny déle, hlouběji nebo výše, nedochází mi, kolikrát jejich hlas při jediném "ááááá" změní výšku. Vidět to takhle graficky znázorněné a snažit se do toho trefit hlasem - je to dost chytlavé a je to výzva.

Samozřejmě je zde otázka, nakolik se jedná o počítačovou hru, protože přes přidanou hodnotu ve formě záznamů přes Eye Toy kameru a "soubojů" mezi oběma zpěváky jde o (s)prosté karaoke. A zároveň je jasné, že tahle hra "je tak trochu nefér", protože její výrobní hodnota je rovna ceně licencí za pár skladeb + 10 dolarů pro programátora v BASICu, takže dávat za takovou "věc" více, než tři stovky, co stojí nějaké DVD s hudebními klipy, je prostě nesmysl. Ale za nápad se platí, co se dá dělat. Konec konců velice podobně to funguje i u her jako RockBand a Guitar Hero. Přidaná hodnota ve formě mikrofonu, kytary nebo bicích prostě táhne.

FREDDDIEEE!!!

A je to tak svým způsobem dobře. Pozitivní dopad těchto her je v tom, že to dostane hry mezi normální lidi, nehráče, kteří si tak nějakou tu konzoli koupí a časem se seznámí i s ostatním světem her. Za to vlastně jsem velice vděčný.

Ale nezávisle na tom - po dvou hodinách křepčení, hledání hlasivek a totálním zpocení konstatuji, že Singstar je vynikající zábava. Možná to není úplně hra, ale pokud chcete něco netradičního, tak je to rozhodně dobrá volba!

P.S.: O Singstar Queen vážně uvažuji.