26. 2. 2009

Seminář doktorantů AVU

Přednášel jsem o počítačových hrách na akademii výtvarných umění. Zní to velice noblesně, co? Zvláště, když to oznámí člověk, který měl problémy s doděláním maturity. Ale abychom to uvedli na pravou míru...

Je tomu skoro rok, co jsem se díky Legimu dostal do televize (mimochodem mi Legi nedávno dodal materiál v inteligentní kvalitě), což oslovilo celkem dost lidí a jsem tomu velice rád a vděčen. Každopádně se mi po čase ozvala Tereza Janečková, v současné době absolventka intermediální tvorby na pražské AVU, na doktorandském studiu. Tereza se v rámci vlastních "uměleckých eskapád" otřela o téma počítačových her a je s podivem, že v životě hrála akorát tak Prince of Persia a Wolfenstein 3D (ne snad, že by to bylo málo, většina populace tyto hry ani nezná). A jelikož v rámci svých projektů potřebuje něco o hrách vědět, nabídla mi, abych sesumíroval hry jako médium do formy nějakého semináře, který bych pak přednesl i pro další studenty. Souhlasil jsem.

Začal jsem připravovat osnovu, kde jsem se snažil držet následujících témat: 1) Všeobecný pohled do minulosti na počátky počítačových her, tj. od roku 1952 po 2009. 2) Vyjmenování nejzásadnějších ikon herní historie - takže blockbustery, hrdinové a zásadní hry v historii - všeobecný přehled. 3) Přechod mezi hrou a uměleckým dílem - což má být jádro věci. Začal jsem na tom pracovat detailněji a ukázalo se, že je to strašlivě velké sousto. Datum přednášky se pomalu blížilo, když tu jednoho dne se ukázalo, že z technických důvodů se přednáška ruší, bohužel. Nechal jsem tedy rozpracovaný projekt vystydnout. Začalo mi docházet, že jsem se snažil spíše napsat nějakou "herní bibli", což není materiál pro seminář, ale spíše pro skripta. Což ono samo o sobě to není špatný nápad, knih o hrách je relativně málo, ale prostě jsem to přerušil.

Uplynul nějaký čas, když tu mne oslovil Matěj, abych mu pomohl pro jeho výuku na LŠU udělat nějaký průřez počítačovou grafikou v historickém pohledu. Děcka se dost často baví o tom, co hrají, tak že by viděli, jaký kus hry urazily za ta léta. Říkal jsem si, že bych vlastně mohl použít existující osnovu, jenom se soustředit na grafiku. Takže jsem během víkendu zapracoval a vznikla mi celkem pěkná slideshow s třista obrázků. Zase jsem to přestřelil, tohle není do rámce hodiny na LŠU. Také jsem si později uvědomil, že jsem podvědomě vyzdvihl hry nejen pro grafiku, ale i pro jejich gamedesignové přednosti - což je logické. No nechal jsem si tuto práci v záloze schovanou.

Před časem se mi opět ozvala Tereza, že se schyluje k sérii doktorantských přednášek, kde si vybrala téma her a gamedesignu v umění (například nizozemské studio Lust se hrami inspiruje). A že by bylo príma, kdybych v rámci jejího semináře vystoupil jako host a řekl o hrách, tak nějak to, co vím. Takže jsem samozřejmě kývnul.

Pořadatelka celé série přednášek.

Došlo k selekci obrázků, která nedopadla moc slavně. Z tříset záběrů jsem to zredukoval na 272 ;). Každopádně jsem si připravil rámcový text, i když nejvíce jsem spoléhal na přirozenou schopnost improvizace, že mne v daný okamžik napadne to, co chci sdělit. Koneckonců o hrách hovořím neustále, takže mi to jde samo. Takže jsem to dal dohromady a výsledkem byla tato akce: Seminář doktorantů AVU / David Kubec do roztrhání těla! (Copyright by Legi).

Takže jsem si vzal na středu dovolenou, abych se mohl soustředit a šlo se na to. Co je důležité, že tato akce byla první svého druhu v sérii (například Matěj bude přednášet 15.4.2009 o náhodě v umění, což bylo i téma jeho diplomové práce) a navíc nepovinná, takže se dopředu nedalo říct, kolik lidí a jestli vůbec dojde, jaká bude atmosféra a vlastně i já jsem šel tohle přednášet poprvé, takže jsem si prostě nebyl jistý, jaký bude výsledek. Takže tak trochu experiment, ale kdyby proběhnul dobře, mohlo by to dost inspirovat další a vyladit stávající text ještě dále.


Ve 13:30 jsme se sešli v podkrovním ateliéru. Lidí nepřišlo moc, celkem nás tam bylo něco přes deset, ale to bylo v pohodě. Zase byla téměř jisté, že mají zájem se něco nového dozvědět. Tereza začala obecným úvodem, co je cílem jejího studia a následně předala slovo mně. Na začátek jsem pro seznámení s mou osobou pustil svůj výstup v televizi a pak jsem se dal do slideshow. Po hodině a půl jsem celý ochraptělý zakončil, chvíli jsem pak zodpovídal dotazy, dočkal jsem se vytouženého potlesku a seznal jsem, že během přednášky odešel jen jeden člověk ;). Tomu říkám úspěch.

I když ne tak úplně. Nejsem úplně spokojený. Ono nějaký účel byl splněn, to je pravda. Většina účastníků evidentně neměla o hrách přehled, takže předvedení obrázků s popisem hry, vypíchnutí těch zajímavých nebo originálních prvků - to určitě mělo smysl. Bohužel se v tom všem "zatoulala" nosná myšlenka - "hry jako umění", nějak sdělit, čím může být toto médium uměleckým dílem. Jistě, jelikož původní záměr byl o vývoji grafického designu, tak se daly posoudit práce výtvarníků, zároveň jsem se snažil jmenovat i nějaké významné gamedesignéry a jejich nápady... jenže - i když jsem popisoval hru Super Mario Galaxy, o kterém nepochybuji, jako o uměleckém skvostu, nepodařilo se mi vlastně sdělit, proč tomu tak je. Poukázal jsem na originální prvky, systém hry a její přednosti v level designu, ale to hlavní tam vlastně "moc nebylo".

Nejsem si jistý, proč tomu tak je. Možná je to dané charakterem slideshow, který je pro předvedení natolik dynamického média, jakým počítačové hry bezesporu jsou, možná nevhodný. Vysvětlit, jak je vývážená a uvěřitelná hra více zajímavá pro hráče, naznačit, že Metal Gear Solid je přes relativně prostou náplň dějovým skvostem - na to asi rozsah přednášky a možnosti slideshow nestačí. Rozhodně ne ve formě, ve které jsem to podal, takže jsem se rozhodl, že celý text zcela přepracuji a místo slideshow si připravím spíše videa z méně her. Na nich to půjde demonstrovat lépe.

Za další svou chybu považuji nemotornost slideshow. Ačkoliv v hlavě jsem věděl, co chci sdělit a věděl jsem, proč je pořadí obrázků takové a makové, divák musel být nutně zmaten. Navíc jsem se některým hrám věnoval enormně více, než bylo nutné, rozebírat Final Fantasy díl po dílu (téměř všechny) byl nesmysl, skákal jsem navíc z letopočtu do letopočtu a byl v tom chvílemi zmatek. Navíc jsem měl opatřit veškeré obrázky nějakým tagem - jméno hry, platforma, rok. Tohle jsem nezvládl úplně - a to nepočítám četná přeřeknutí a opakování se v některých bodech - i když s tím se při rámcové improvizaci asi musí počítat.

Ale jak říkám - přesto všechno si myslím, že si diváci něco odnesli. Můj pohled, jako nadšeného hráče s trochou té komunikační schopnosti - viděli více než stovku her a i když pořadí mohlo být lepší, souvislost to dávalo. Takže začínám pracovat na nové či spíše úplně jiné verzi. Ono totiž "hrozí", že by mne pozvali někdy v dubnu do Plzně, abych tam odříkal něco podobného v rámci podobného cyklu přednášek. To asi nestihnu udělat videa, ale zredukovat slideshow a zaměřit se na umělecký aspekt her - to by mělo vyjít.

Mimochodem po přednášce jsme si skočili na pivo (no, spíš já jedinej na pivo) a byl jsem seznámen s jednou novou deskovou hrou, která snad vyjde v říjnu. Nápady tam jsou skutečně pěkné, takže sledujte hru o tajuplném ostrově! Osobně kupuji v den vydání (teda pokud mi autor potvrdí, že doladili ta hluchá místa v pravidlech ;).

P.S.: Celá přednáška se natáčela na kameru, záměrem je vytvořit nějaký archiv, takže se to dostane na web a někam ven v nějaké inteligentně sestříhané formě.

P.S.2: Pro zájemce jsem hodil výchozí text a obrázky k sobě na web - ale upozorňuji, že text má jen 4 strany a je pro orientaci a stejně tak obrázky nejsou nic jiného, než prostě screenshoty ;).