16. 3. 2009

GTA Chinatown Wars

Dobré hry vznikají po celém světě, ale ty nejlepší vznikají dost často v Japonsku. Tím nechci nijak pomlouvat západní hry, to vůbec ne, přece jenom k nim máme všichni kulturně nejblíže... Ale když člověk vidí některé skvosty z východu, tak to člověka možná právě pro tu jinakost více rozhodí.

Jestli ale máme i "u nás na západě" nějaké špičkové firmy na hry, tak bych jistě mezi prvními jmenoval Rockstar (přesněji Rockstar North, ale pro jednoduchost...). A to i přes zmršenou konverzi GTA4 pro PC. Tito tahouni začali dělat hry v roce 1988 a jako jedni z mála přežili celé divoké období vývoje her až do dnešní doby, i když už se nejmenují DMA Design. Však kdo by neznal perly jako Lemmings, Hired Guns, Walker nebo novější hry jako Bully, Warriors, Manhunt a samozřejmě současný tahoun - série GTA.

Payback pro GBA je asi nejlepším a technologicky nejpokročilejším klonem GTA na GBA a potažmo Nintendo konzole - až do dneška.

Miluju GTA. Od prvního dílu. Je ale fakt, že teprve třetí díl ze hry udělal to, co miluju nejvíc. Uvěřitelné postavy, košaté příběhy, poctivá atmosféra a živoucí svět, byť jen ve formě města. A do toho řádná dávka cynismu, násilí a nelegálních aktivit. Vice City mne trošku minulo a tu náhle přišlo San Andreas, které zavinilo prohloubení mé lásky až na téměř nezdravou úroveň. CJ, jeho hlášky, hudba, mise, nápady, rozlehlost - to nebude jen tak snadné překonat. Až teprve GTA4 všem vyrazilo dech a šikulové z Rockstar ukázali, že dokáží vyprávět také příběhy dospělé, že dokáží vážně uchopit herní koncept a ačkoliv jsme dostali opticky podobně vypadající hru, redefinovali sebou zavedené standardy, které bude opět těžké překonat. V GTA4 mám nahráno přes 200 hodin (včetně online řádění) a i když mám v San Andreas nalétáno jistě pětkrát tolik, musím smeknout klobouk a říct, že Rockstar dokážou překonat vlastní stín, sami sebe a nechat konkurenci daleko za sebou. (Ale CJ je CJ).

GTA na GBA v roce 2004. Špatné to není, to ne, ale...

No a co přenosné platformy? Na PSP jsme se dočkali dvou pseudoremaků ve formě Liberty / Vice City Stories, které nebyly nejhorší, ale ani s jedním z plnohodnotných dílů se nedá pořádně srovnávat a to přes celkem důležitou dějovou návaznost. Krom toho ale možná neznáte GTA pro GBA, které bylo čistokrevně 2D GTA ála první díl. Toto jediné GTA pro Nintendí konzoli jsem nebyl schopen pro přestřelenou obtížnost (nebo jsem lamka) dohrát, i když snaha byla. Celkově bych řekl, že GTA hry z přenosných konzolí jsou na vedlejší koleji, že je není třeba brát úplně do party, že není povinnosti je hrát, pokud nejste absolutní fetišista.

Takto vypadá hra Driver 2 na GBA. V mnohých ohledech jde o přelomovou vizi, jak pojmout i GTA na Nintendo konzolích.

Tento obsáhlý úvod je nutný, jelikož před nějakým časem Rockstar vydali tiskové prohlášení, že chystají dvě zbrusu nové GTA. Jedno pro Nintendo Wii a jedno pro Nintendo DS.

Jako GTA fanda jsem samozřejmě začal tleskat radostně ručkami, ale hned posléze jsem si uvědomil, že z á) Rockstar pro Wii udělali jen remake Bully a za bé) GTA pro přenosné konzole jsou druhořadá, takže se dočkáme pravděpodobně 2D mrdky s nevalnou atmosférou.

Jenomže GTA4 je mocná čarodějka. Když Rockstar později prohlásili, že hra bude komplet 3D, že se bude odehrávat v Liberty City a že to bude rozlohou velké, jako GTA4, tak jsem začal pochybovat nad svou skepsí. Přece jenom - kdo jiný na západě by dokázal nacpat GTA do konzole formátu DSka? Dyk ta krabička má 4 MB RAM (z toho pouze 374 kB na textury!) a dva zastaralé procesory z GameBoy Advance na frekvencích 67 a 33 MHz. Jak je možné tam něco narvat?

A pak vyšly první obrázky a první videa, která mne totálně posadila na zadek. Tohle že jede na Nintendu DS? Nevěřím! Celshading, pohled z ptačí perspektivy, ale volně rotující kamera. Po hltu vodky jsem se vzpamatoval. No, tak co, tak takovouhle grafiku mají konec konců u Mario Kart, tak to bude prošpikované loadingy a pomalým frameratem. Je evidentně nemožné, aby tohle jelo na DSku. Možná na DSi, které má 133 MHz a 64 MB RAM...

Jedny z prvních obrázků vypadaly příliš úžasně na to, aby to byla pravda.

Skepse míchaná s očekáváním je svině. V několika videích jsme viděli také novou náplň, která je přesně stavěná na míru DSka, což bylo dobré znamení. Ale ta grafika byla příliš dokonalá na to, abych tomu věřil. Nikde nebyl vidět delší gameplay výkon, mapa... trochu jsem se v skrytu duše obával, i když jsem spíše zářil na povrchu.

Včera hra vyšla, padla mi do ruky a roztřeseně jsem nacpal cartridge do konzole. Co se dělo po následujících pět minut intra nesvedu popsat artikulovanými zvuky.

...

Po několika hodinách hraní je naprosto jasno, že GTA Chinatown Wars je prvním přenosným GTA, které je nutné brát naprosto vážně, jako soběstačný díl hry. Dokonce se nebojím říct nahlas, že tato hra útočí na známku 10/10 bez nějakých obtíží. Nebojím se říct, že ať už si o Nintendo konzolích myslíte co chcete, GTA CTW je jedním z argumentů, proč byste si tuto konzoli měli bez rozmýšlení pořídit. Samozřejmě chápu, že topten her pro DSko, který jsem sestavil, se skládá z her, které nemusí nutně vyhovovat každému. Právě lidé ze západu, případně PCčkáři nebo takzvaní "vážní a dospělí hráči" mívají k Nintendu miliony (dětinských) výhrad, které sice upřímně řečeno nechápu, ale co bych jim vysvětloval, že se sami ochuzují o perly na dosah. Ale GTA CTW by mohlo otevřít oči mnoha nevěřícím Tomášům. Je opravdu tak dobré.


Kdybych měl GTA CTW popsat jednou větou, tak je to "GTA4 na handheldu bez kompromisů". Narovinu - rozloha města je (podle toho, co jsem zatím měl možnost vidět) přibližně 2/3 GTA4. Kamera z nadhledu zvyšuje na malých displayí přehlednost, ale každou sekundu budete mít pocit, že tuhle ulici přece znáte... a znáte ji z GTA4 a víte, že za rohem je parčík, kruhový objezd a prodavač hotdogů. Převod města do kapesního formátu se povedl totálně na jedničku, bezchybně! Projížďka po mostech je sice ochuzená o romantický pohled na západ slunce, ale ten pocit obrovského prostoru je zachován bezezbytku. GTA CTW je opravdovým, plnotučným GTA a nesmí se brát na lehkou váhu.

Musím se přiznat, že valná část mého nadšení vyplývá z prostého faktoru samotné konzole. Že GTA4 na velkých konzolí vypadá tak, jak vypadá, že má takové a makové funkce a že se hraje tak a jak - na to jsme tak nějak připraveni. Jistě, že nám GTA4 ukázalo mnoho novinek, které nás tolik baví. Ale když pak máte většinu zajímavých featur v kapse a není to na PSP (které by GTA v této podobě dokázalo spočítat s prstem v nose) - tak vás to nadchne ještě více. Jedním dechem ale musím dodat, že DS platforma je využívaná dobře díky dotekové obrazovce. Veškeré (a důležité) minihry se odehrávají tam, stejně tak se stylusem hází granáty nebo třeba stříká voda z hasičského vozu.

Nevím, na co se mám vrhnout dříve. Takže si zkusíme popsat takový "běžný den v GTA CTW".

Ráno se probudím, zapnu PDA a procházím si emaily. Píše mi strýček, že potřebuje $5000 na udržení rodinného podniku. No to určitě. Ale je mi jasné, že budu muset rodině pomoci. Jenomže kde sehnat prachy? Další email. Áha, můj oblíbený dealer má zájem o kokain, když mu stihnu dovést dvacet dávek do středy. To jest do zítra. To je docela málo času. Otvírám seznam dealerů a zkoumám, jestli nemá někdo kokain levně na prodej. Z mých zaběhlých kontaktů nikdo. Vzpomínám si ale, že laciný koks mívají Rusáci a ti jsou poblíž Perestrojky na jihu ostrova. Mrknu do trezoru, mám tam pár balónků s heroinem. Nakládám vše do tašky s nějakým tím finančním obnosem a vyrážím do ulic. V garáži mám sice svou nadupanou káru Infernus, ale raději si zamávám na taxi a nechávám se odvést do ruské čtvrtě. Jakmile opustím nejrušnější část ulice a najdu si opuštěné parkoviště, nacházím svého muže. Se slušným profitem mu prodávám herák a velice lacino nakoupím koks. Myslím, že po dobrém prodeji vydělám několik tisíc v podstatě za nic.

Doprdele. Policajti. Nevím, kde se tu vzali, ale viděli nás. Dealer na mě řve, že jsem jej prásknul, vytahuje bouchačku. Nemám na to čas a utíkám. Přeskakuji plot, vbíhám do ulice. Slyším sirény, ohlížím se, ale vrazí do mne auto. Naštěstí nejelo moc rychle, takže se zvedám, mířím na řidiče, který dobrovolně pouští volant a opouští svůj vůz. Tašku se zbožím házím na místo spolujezdce a dupnu na plyn. Ve zpětném zrcátku vidím dva majáky. To půjde. Honička v téhle staré čtvrti je celkem legrace. Plno úzkých uliček, samé křižovatky, dobře se zdrhá. Bohužel je vozovka dost rozbitá, každou chvílí dostávám smyk a chvíli jedu po dvou kolech, když při prudší zatáčce vjedu na chodník. Přejedu pár lidí. Slyším vrtulník, což není zrovna dobré znamení. Zkusím utéct na druhý ostrov. Na GPS si nastavím cílového dealera. Je to pár kilometrů cesty, měla by bohatě stačit na setřesení té sebranky. Spojím tak příjemné s užitečným. Projíždím mýtnou budkou, rozbíjím závoru a vysloužím si za to několik výstřelů z pistole. V plné rychlosti kličkuji mezi auty, na druhé straně čekám zácpu. Snažím se jí vyhnout, ale místo toho to našiju do hloučku civilistů. Vyskakuji z auta. Rozhlížím se. Sirény jsou nepříjemně blízko. Motorka! To je ono! Násilně kopnu do řidiče a už točím otáčky naplno. Jedni policajti se mne snaží sejmout. Pistolí střílím za jízdy nazdařbůh, náhodou jsem jim prostřelil pneumatiku. Policejní vůz ztrácí stabilitu, smyk, otočka na střechu a výbuch. Bezva. Spěchám pryč, schovávám se v uzké uličce. A hele - odpadkový kontajner. Otvírám ho, vyhazuji odpadky a mám radost. Jedna Uzi navíc potěší. Však mi také sestřenka vyprávěla, že má v popelnicích ukryté zbraně právě pro případy, jako je tento. Byla to skvělá mladá dáma, až na to, že ji odpráskli před mýma očima. Není čas na vzpomínky. Kontaktuju se s dealerem, prodávám mu koks a kasíruji skoro dvojnásobek potřebné částky. Tomu říkám obchod.

Strýc sumu přijal s otevřenou náručí. Aby ne.

Navštěvuji vyšinutého "kamaráda" Chana. Nedávno jsem mu pomohl vyhrát závody tím, že jsem zrušil auto protivníka a jelikož byl Chan opilý, musel jsem ještě během závodů poskytovat krytí, že jsem boural do aut protivníků. Dal mi za to balík peněz... ale pak mi vynadal, že to byla moje chyba a můj nápad. Blbec. Naštěstí má nového terapeuta, takže se mi omluvil, potřebuje mne totiž na jeden menší obchod s třemi tunami trávy, no uvidíme. Trochu větší starosti mi dělá, že mne sleduje policie. Pokrytecký poručík Heston z protidrogového, který šňupe jenom o víkendech. Uvidíme. Všechno uvidíme. Zatím to mám plně pod kontrolou. Skočím si koupit nějaké stírací losy. Je noc, auta si svítí na cestu, začíná bouřka. Poslední chodci otvírají deštníky a spěchají domů. Nadzemka otřásá okolím. Na schůdkách před hospodou sedí opilý stařec, který pláče. Ptám se ho, co se děje. Prý mu zahýbá žena, ale není si jistý. Tak mne napadlo, že bych mohl do jejího auta dát štěnici, no ne? A to by prej šlo. Tahle noc ještě zdaleka nekončí.


Tak takhle nějak to chodí. Možná bych se i vsadil, že byste to podle tohoto popisu ani nepoznali, že nejde o GTA4 pokračování pro velkou konzoli.

GTA CTW je opravdu hodně inspirované GTA4 a je vkusně překonvertované na DSko, místy vylepšeno. Líbí se mi desítky miniher. Například kradení aut se dá realizovat buď prostým zaražením šroubováku do zapalování nebo spojením drátků případně pomocí počítače. Skoro všechno nestandardní se řeší formou krátké, příjemné a jednoduché minihry. Aktivace nebo deaktivace bomb. Nakládka aut na odtahový vůz. Distribuce drog, hledání drog ukrytých v autech. Losování cen. Placení mýtného. Snad nejvíce mne zatím pobavila jízda sanitkou s pacientem na pokraji srdečního kolapsu, kterého musíme za jízdy několikrát resuscitovat. Prostě skoro všechno je doprovázeno nějakou formou interakce, která je zábavná a dobře zpracovaná.

Hlavní hrdina je z Číny, jmenuje se Huang a je to celkem sympaťák, i když si na něj ještě trochu zvykám. Koneckonců přechod CJ - Niko také nebyl úplně rychlý. Huang přijíždí do Liberty City za svým strýcem, který je tak trochu zamrzlý morálně v patnáctém století a dodržuje tradice rodin. Huangův otec byl zavražděn a strýc je poslední rodinný příbuzný. Hned po příletu však Huang dostane nakládačku a je považovaný za mrtvého, takže se jeho těla zbaví zavřením do auta a hozením do moře. Odtud se okradený Huang vyškrábe a začíná hlavní linie - znovuzískání ukradeného rodinného meče a odhalení vrahů jeho otce. Jenže "jak to v GTA chodí", nebude to snadná cesta a nebude zrovna přímá. Zabředávání do drogových obchodů a mocenských bojů Huanga postupně vzdaluje od jeho primárního cíle.


Vyprávění příběhu a postavy jsou pojmuté v podstatě vážně. Dialogy jsou kratší, ale dobře napsané. Nejde ale jenom o nějaké používání "fuck" a dalších vulgarismů, to je nepodstatné. Vtipné narážky na jakoukoliv část těla - v pořádku. Když jsem ale v rámci cutscény viděl, jak rvou člověku zaživa srdce z těla nožem, tak jsem si říkal, že tady nadsázku hledat těžko. Jasně, nepřítomnost dabingu umožňuje atmosféru vnímat po svém, ale přesto nemohu ani náhodou říct, že by to bylo nějak dětinské, i když k dospělosti to má přece jenom daleko. Každopádně hra svým příběhem a postavami bezproblémů zapadá do světa GTA reálií, není důvod se nad tím pozastavovat. Na druhou stranu je ironická nadsázka přítomná mimo jiné návratem Killing Frenzy, kdy plamenomet s nekonečnou nádrží napalmu slouží k usmažení všeho v okolí za mnoho bodů...


Hra je samozřejmě zjednodušena v mnoha ohledech. Ale ani v jednom případě bych neřekl, že to je nějaký zápor nebo ústsupek. Když jsem si v hlavě GTA CTW představoval v době před vyjitím, tak jsem si dal určité požadavky, které bych si přál mít splněné. Dokonce jsem si fantazíroval, co by hra musela mít, abych jí dal hodnocení nejvyšší - Sadeho hvězdu. Jenže GTA CTW překonalo moje nejodvážnější sny a fantazie! Takže faktor toho, že se lidičkové po ulicích hýbou náhodně, že si spolu nepovídají, že nereagují na troubení a i auta na silnicích nemají zrovna pud sebezáchovy - to je mi fuk. V GTA4 je živost města podstatným prvkem, ale na malém displayi nemáme šanci tyto věci ocenit, takže jsem to od hry nečekal. Auta tam jsou, lidičkové se hýbou a město přesto žije. Vidíme klasické kradení náhodných zlodějíčků, ale i přestřelky gangů, případně pouliční válku policistů proti dealerům, za účasti sanitek i hasičských vozů. Žije více, než jsem si kdy mohl představit.

Questy jsou další věcí, které mi vyrazily dech. Některé jsem se snažil naznačit už výše, že se tady neopakuje skoro nic, co bychom již dříve hráli. Naopak jsou veškeré questy přísně inovativní, minimálně modifikují naši úlohu v jinak běžných úkolech. Časově omezené honičky za auty s odjištěnými bombami, kdy musíme pomocí stylusu-šroubováku rozebrat kryt, pomocí stylusu-zkoušečky najít správný drát a pomocí stylusu-kleštiček přestříhnout. A šup ven z auta a padat za dalším cílem. Po necelých deseti hodinách hraní odhaduji, že se v hlavní dějové linii přibližuji třetině. Věnuji se hlavně vedlejším questům, zkoumám město a žasnu nad tím, co se tam všechno vešlo.

Ovládání je naprosto bezchybné. Nejprve jsem si hůře zvykal na omezený výhled dopředu, kdy se rychlá jízda rovná sebevraždě. Rychlým reflexem ale stihnete měnit jízdní pruhy a když se naučíte správně používat mapu na dolním displayi (ještě dva bloky rovně a pak doprava), padne vám to do ruky. V rámci zjednodušení je možné si zapnout automatické lepení k ose silnice, což ale snižuje náročnost na řidičské umění. Jelikož je tato funkce defaultně zapnuta, doporučuji pro plný prožitek z jízdy tuto featuru vypnout. Velice se mi také líbí, jak se Rockstaři popasovali s (u GTA4 tolik kritizovaným) pronásledováním policisty. Dokonce se mi to v rámci GTA série líbí nejvíc. Podle počtu hvězdiček vidíme, kolik nás pronásleduje vozů. Pokud se nám podaří tyto vozy zlikvidovat (ála Burnout), tak začnou ubývat hvězdičky. V jeden okamžik nás vždy pronásleduje maximálně tolik vozů, kolik máme hvězdiček. To je celý trik. Pokud máme tři hvězdy, tak nás sledují tři vozy. Pokud jednomu ujedeme, ale potkáme další, začne nás pronásledovat nově příchozí. Je jedno, které konkrétní tři vozy zlikvidujeme. Pak klesne sledovanost na dvě hvězdičky a tím pádem likvidujeme jenom dva vozy. Na úplné očištění ze tří hvězd je teda potřeba rozbít celkem šest vozů. Ale pozor, přejížděním civilistů nebo i policistů na obchůzce můžeme nechtěně počet hvězd i zvyšovat. A dá se policistům i utéct a schovat se - jenom je to těžší. Prostě neutuchající výzva.

Dialogy s dealery jsou občas docela vtipné, dobře vystihují charaktery prodejců. Na obrázku tedy je zrovna "klasická" hláška.

Vedle skvostné grafiky, plynulého framerate, fungující základní fyziky a hudby (k dispozici je šest radiostanic - bez dýdžejů) je tady další zajímavost. Hra prakticky neobsahuje loadingy. Veškeré sekvence se odehrávají na druhé obrazovce, horní obsahuje permanentně 3D grafiku. Pouze vstup do PDA, potažmo GPS, je provázeno krátkým loadingem pod tři vteřiny a jelikož tam nelezete nějak extrémně často, dá se hovořit o velice plynulém provozu hry od zapnutí konzole. O to směšněji pak vypadají hry jako PuzzleQuest Galactrix. Rockstar umí programovat a podali maximální možný výkon, který překonal moje představy a tužby.

Co vám víc povídat? Majitelé DS by neměli váhat ani vteřinu a hru si OKAMŽITĚ KOUPIT. Nemajitelé DS by neměli váhat ani vteřinu a konzoli si OKAMŽITĚ KOUPIT i se hrou. No a ti, co nemají rádi GTA - ti si mohou u mne vyzvednout lízátko, že tento text dočetli až sem. První, druhé i třetí dojmy - GTA CTW má ode mne 10/10, Sadeho hvězdu a titul "nejlepší hra pro DS". Hrajte!