7. 8. 2009

Neinteraktivní hra

Předem upozorňuji, že následující experiment je koncepčně naprostý nesmysl a ani nevím, jak mne to vlastně napadlo. Mohu ale zaručit, že jsem nebyl pod vlivem žádných drog.

Každopádně - měl jsem trochu času, tak jsem se chtěl projít po své oblíbené části Prahy a spojit tak nutnost čekat asi hodinu na Matěje (chystajícího dnešní vernisáž v Meatfactory) a prohlédnout si místa, kam jsem chodil jako student (Botičská).

Jak jsem se blížil k mému oblíbenému železničnímu mostu, ponouklo mne žlutou září zalévající slunce k vytažení fotoaparátu (byť v mobilu) a udělat si nějakou "industriální" momentku onoho mostu. Chtěl jsem si vyfotit celek, ale také detail schodů a podobně.

Jak jsem se ale začal procházet, nechtělo se mi mobil uklízet, že co kdybych narazil třeba na vlak, tak že bych si ho vyfotil rovnou... no začal jsem prostě fotit doslova každý krok své cesty. Interval focení odpovídá rychlosti mobilu - za jednu minutu chůze jsem udělal vždy 10-13 snímků. Za necelou půlhodinku jde o cca 300 fotek. Pak se mi zaplnila bohužel paměť mobilu (byť tam mám 4 GB, tak tam mám hodně hudby).


Během cesty jsem několikrát podléhal pokušení focení nechat. Ale i když mne brněla ruka, tak jsem to vydržel do konce, včetně (odsouzeníhodného!) přeběhnutí po kolejích. Tak jako tak vznikla celkem slušná série poměrně čitelných fotek, které přehrané správnou rychlostí za sebou vyvolávají iluzi pohybu.

Proč jsem to rovnou netočil na video? Totiž - odstup fotografií po cca 10ti vteřinách dává velký prostor k překvapení. Není vidět, že se blíží auto - na jednom snímku je, na druhém není. Nejsou vidět lidé, co mne rychlejší chůzí předběhli. A naopak čekání na semaforu má jinou atmosféru, než zaznamenaný na video. Pochopitelně jsem neměl tento koncept v hlavě předem. Chtěl jsem prostě jenom fotit a uvidět, co z toho vznikne. Každopádně výsledek je zajímavý právě díky množství překvapujících momentů.


Pokud se pokusíte v tramvaji nahrát na video nebo i jenom vyfotit třeba nějakou pěknou dámu, tak se budete asi trochu cejtit blbě, přičemž navíc hrozí trapná situace, budete-li přistiženi. Ovšem chodit s mobilem a mechanicky bez přemýšlení mačkat spoušť, drže přitom mobil přibližně v úrovni prsou - to je naprosto v pohodě. Nevíte, co vyfotíte.

Když jsem si pak fotografie doma prohlížel, vzpomněl jsem si na jeden Matějův koncept na špionážní hru (notně originální, jestli mi Matěj dovolí, tak to sepíšu - již dovolil). Její princip měl být v zásadě v tom, že hráč vidí pevně daný pohyb obyvatel, přičemž musí odhalit vraha / zloděje / cokoli na základě pohybu osob. Kdo se potkal s kým, co mu případně dal... no bylo to složitější, víc vtipných prvků, částečně inspirovaných P. K. Dickem. Každopádně byl jeden z vážných problémů, jak namodelovat pohyb mnoha osob, kde jen zlomek z nich má opravdový vliv na příběh a slouží spíše ke zmatení. Pohyb nemůže být náhodný - musí být možné posouvat čas vpřed a vzad a porovnávat situace...


Takže mi došlo, že tato série fotografií, byť jsem se nepohyboval v nějakém zalidněném prostředí, je přesně takovým konzistentním záznamem pohybu všeho. Vzpomínáte si na Sluneční Loterii? Na Peliga? Možnost vtělit se do něj a vidět svět jeho očima? Či sledovat záznam z očí Peliga, když jej ovládá někdo jiný? Analyzovat chyby či přednosti pomocí záznamu? Aha!

Samotné fotky jsou skoro k ničemu. Úroveň interakce se smrskne pouze na zkoumání fotek, jestli tam není nějaká pěkná slečna nebo blijící opilec. Přiznám se ale, že při rychlé slideshow je celkem zábava si vybavovat specifické momenty. Chlapec na bicyklu, zapalující si cigaretu. Jiný cyklista čekající na křižovatce. Pohled na dveře tramvaje, kde je vidět zlomek ženské ruky, která svádí k pohledu nahoru, ale "Pelig se tam nepodíval", je to jenom záznam.


Teoreticky by šlo připravit pohyb několika osob lokalitě, nějak to "naskriptovat" - připravit situace - následně to podobně ležérním způsobem nafotit, nasázet do HTML a pomocí IMAGEAREA vytvořit interaktivní prvky. Bylo by to trochu komplikované, ale šlo by to. Možná ještě vtipnější by bylo vyslat třeba trojici fotografů / Peligů, kteří by každý šel po své trase - potkávali by se - a hráč by musel odhalit kdo je kdo, pro koho pracuje. Výsledek by se dal zpracovat různorodě.

Minimálně je docela sranda si sérii fotek prohlížet v mobilu rychloposuvem - vypadá to jako fotorealistická doomovka bez interakce - jenom trochu trhaná, ale za to v mobilu ;).

Pokud byste měli zájem, uploadnul jsem balík fotek v menším rozlišení (62 MB). Dejte si to do nějakého prohlížeče na obrázky, nastavte slideshow asi tak na 0,5 vteřiny a koukejte se, co za detaily odhalíte (třeba při zpětném prohlížení nebo zoomu).