7. 9. 2009

Fan-Tan podruhé

Trochu z toho emailu:

davesade:

Dobrý den,
kdysi jsem býval velký fanoušek veškerých "foglarovin", což mne už poněkud
pustilo, ale zůstala mi láska ke hrám, převážně počítačovým, ale také
karetním, deskovým a podobně.
Logicky mám tedy velký zájem o hru Fan-Tan, neboli Válka v tichomoří,
kterou vymyslel přímo Foglar, pokud se nepletu. V knize Tajemná Řásnovka
je hra v hlavní roli, ale její popis je příliš strohý, pokud se pokoušíme
hru rekonstruovat. Pokusil jsem se o to již před mnoha lety, ale když jsem
se teď stěhoval a našel knihu, dokopal jsem se k sepsání článku:
http://angryplayer.blogspot.com/2009/07/fan-tan.html
Abych vám ušetřil čas na čtení - dopracoval jsem se k tomu, že veškerá
literární pozůstalost po Foglarovi je k dispozici v archivu. Jenže tam se
otvírá až v září a mám několik palčivých otázek, které mne trápí. Jelikož
jsem se dočetl, že jste Foglarovi navrhoval nějaké změny do pravidel.
Předpokládám tedy, že do jisté míry byste mohl uspokojit moji zvědavost a
tak bych vás rád požádal o několik odpovědí.

1) Z jakého materiálu byla vyrobena hrací deska?
2) Jak se pohybovaly špendlíky po desce - po políčkách nebo "po
centimetrech" na volně kreslené mapě?
3) Pokud byla hrací plocha rozdělena na políčka, jaký měly tvar?
Šestiúhelníky?
4) Ve hře se vyskytuje sedm typů jednotek, jaké přibližně měly úkoly, jaké
byly podmínky vítězství?
5) Vyřazovaly se špendlíky z bitvy natrvalo nebo se jen zajmuly a bylo je
možné za určitých podmínek znovu nasadit?

Děkuji za jakoukoliv odpověď. Když jsem teď zjistil, že i samotná desková
hra je v archivu (což mne ve snu nenapadlo), nastuduji si v září ostatní
data sám. Ale pokud mne obohatíte již nyní, budu jedině rád.

Děkuji mnohokrát.

DdS

Ing. Jiří Raba:

Konkrétně k Fan-Tanu: jak jste si v mé knížce přečetl, náhodně jsem hru Fan-Tan v bytě Jestřába objevil, a protože nepřijal mou pomocnou ruku při jejím novém dotváření, příliš jsem se dál, ke škodě věci, o hru nezajímal. Jenom musím upřesnit, že nešlo o hrací desku, ale
o stočený balicí papír, pokreslený mapou jakéhosi souostroví. Ta mapa se připevnila na desku
z hobry (jiný příhodnější materiál tehdy k dispozici nebyl) a vojsko představovaly špendlíky
s barevnými hlavičkami. Nitě (o kterých píšete na internetu) Jestřáb nemluvil a jsem přesvědčen, že je ani nepoužíval. Vzpomínám si, že k mapě byl přiložen papír s herními poznámkami. Nejenže bylo možno obsazovat celé ostrovy, ale i obklíčit, a tím i vyřadit z boje části cizích armád a tak je postupně zlikvidovat.

Možná by stálo za námahu vypátrat a vyzpovídat pamětníky, kteří hru na táborech hráli.

Ještě k Vaší zmínce o tom, že se hra nachází v památníku národního písemnictví. Do památníku bylo z bytu Jestřába převezeno vše, co se nacházelo v místnosti, kde měl archiv a lůžko. Když ale Jestřáb náhle skonal, byt byl zapečetěn a další písemné materiály zůstaly v jeho pracovně, na chodbě i v koupelně. Pokud Jestřáb hru neodložil do místnosti s archivem, ale nechal si ji po ruce, obávám se, že se do Památníku nedostala.

Srdečně Vás zdravím a pokud se mi něco významnějšího kolem Fan-Tanu vybaví, dám Vám vědět.

Jiří Raba

Září je tady, brzy se vydám do archivu a uvidíme, co všechno tam najdu!