15. 9. 2009

Scribblenauts



Událost roku?

V jistém smyslu ano.

Každopádně kdyby Scribblenauts vycházely na nějakou "velkou" konzoli typu XBOX 360 nebo Playstation 3, udělali by z toho marketingové oddělení událost tisíceletí. Koncept hry Scribblenauts je totiž naprosto geniální, unikátní a navíc excelentně zpracovaný!


Představte si svět, ve kterém můžete stvořit cokoliv, co vás napadne a takto vymyšlenou věc můžete použít k dosažení cíle, který aktuálně potřebujete. Nemusíte se omezovat na logiku danou prostředím, můžete stvořit zkrátka všechno, co jste schopni pojmenovat. Nezůstaneme ale jenom u tvoření věcí, budeme je propojovat a kombinovat k co nejlepším výsledkům. Samotná hra je tedy omezena pouze vaší fantazií a kreativitou, jak přistoupit k řešení.


Jakkoliv to zní šíleně na první pohled, nemusíme si nalévat čistého vína - není v tom žádný trik. Autoři hry "prostě" vytvořili hromady objektů se svými funkcemi, které můžete plně využívat libovolným způsobem. Můžete stvořit letadlo, dřevorubce, psa, kost, motorovou pilu, auto, dynamit, ale také klacek, lopatku, klubko vlny, kus papíru, déšť... no prostě v zásadě všechno!


Hra má své hranice a omezení, to je jasné. Jsme omezeni jen na podstatné jména, nikdy konkrétní názvy nebo jména osob (i když jsem narazil na výjimku přímo na stránkách hry!) a samozřejmě si musíme odpustit vulgarismy a ochrannou známkou kryté slova. Také je poměrně častou věcí, že jeden předmět má více synonym. Nejde také použít obecné pojmenování skupin objektů - nemůžeme napsat "fruit", ale můžeme napsat "apple, orange, grape", ale lze napsat "car", "police car", "clown car" a tak dále. To není na škodu, to je spíš dobře.


Druhým vtipem hry je stavba levelů. Každý level obsahuje hvězdičku, kterou získáte v případě, že splníte úkol, ke kterému máte nápovědu. Ze začátku je to primitivně jednoduché. "Nakrm panáčka" znamená, že stvořím kousek pizzy a dám ji panáčkovi v levelu. Dále tady máme poražení stromu - tak vezmu sekeru a je to. Postupně se začínají problémy v levelech komplikovat a k cíli vede vícero kroků, které z počátku nemusí dávat smysl.


Naprosto všechny předměty - ty v levelu pevně dané i ty, které můžeme stvořit, jsou rozděleny do stovek kategorií, mezi kterými vzniká pevně daná interakce. Například sekera i motorová pila jde použít ke kácení stromu - podobně tak cirkulárka nebo drtička na dřevo (huh). Oproti tomu sekera jde použít i jako výbava požárníka, motorová pila k vystrašení dětí žebrající cukrátka na Halloween a tak dále. Počet kombinací je enormní a pokud chceme level skutečně "vyhrát", musíme najít nejméně tři různá řešení problému, což je velká výzva pro naše kreativní buňky.

To je jádro kvality hry. Autoři, mně neznámý tým 5th Cell (no neznámý - kecám. Mají na svědomí RTS Lock's Quest a zajímavý pokus o hopsačku, kde si kreslíme vlastní objekty - Drawn to Life. Ovšem v tomto starším pokusu jsme mohli designovat jen grafiku, nikoliv funkci) si prostě sedli, vymysleli hromady levelů (několik set s velikostí na několik obrazovek) a pak si zahulili, znova si sedli a vymýšleli řešení. Pestrost možností je prostě neuvěřitelná a ještě se mi nestalo, že bych si vymyslel něco, co by nefungovalo jenom proto, že autoři nevychytali přesně můj nápad. Zdá se, že mysleli skutečně na všechno. Jak odehnat mouchu? Biolitem, plácačkou, větrákem, fénem, deštěm nebo síťkou na motýli? Jak je libo!

Aby byla hra skutečně hratelná, jsme vrženi do velice simplifikovaného světa, kde řešíme opravdu základní věci. Nikdo po nás nebude chtít, abychom řešili molekuly a naopak se nebudeme babrat s vesmírem a planetami (možná teda, zatím jsem dojel asi čtvrtinu hry). Místo toho budeme řešit obyčejné věci, ovšem kreativním způsobem. Moc se mi líbila úroveň s krávou blokující silnici. Museli jsme ji nějak odsunout, aby mohla projet auta, leč nesměli jsme ji zabít (ano, mnohé levely mají restrikce, které usměrní naši představivost). Nejjednodušší se zdálo na ni prostě nasednout a odjet. Ale ouha - o dvě obrazovky je řezník, který nám krávu z vesele naporcoval. Takže jsem zkoušel krávu nějak vystrašit - což se i povedlo, ale jelikož jsem vystrašil i řidiče vozů, auta začala splašeně také jezdit a krávu mi porazili. Takže došlo na starý dobrý únos pomocí UFO. Elegantní.

Každý objekt ve hře má svou hmotnost, takže je mnohdy celkem snadné pomocí vhodného objektu zablokovat pohyb nějaké postavě nebo zvířeti, takže pokřik "Hoďte na něj síť" dostává nový rozměr. Krom toho mají veškeré živé objekty i jednoduchou inteligenci a hlavně svoje emoce či potřeby (hlad, strach, smutek atd.). Uspokojením těchto aspektů donutíme živé objekty, převážně lidi, k nějaké spolupráci. Jo a humanoidy je možné vybavit i nějakou věcí, dost často zbraní - a je dokonce možné je nechat mezi sebou zápasit. Trochu mi to připomělo moje první experimenty se hrou SIMS, kdy jsem zavřel všechny panáky na záchod o rozměru 1x1 metr a sledoval jsem, za jak dlouho se utopí vlastní močí. Ve Scribblenauts ale raději stvořím terminátorského cyborga vyzbrojeného mečem a nechám jej bojovat proti slonovi kterému na chobot připevním raketomet...

Ze hry jsem upřímně řečeno nadšený. A říkám to přesto, že je možné hru teoreticky "dohrát" v podstatě za používání čtyř - pěti objektů pořád dokola (vyjma speciálních příležitostí) - stačí k tomu bůh, jetpack, motorovka a ještě nějakou střelnou zbraň ;). Dohrát - ano. Užít si hru - ne. Právě ta chvíle dumání, jak co nejoriginálněji využít prostředí a vymyšlených objektů - to je na hře to zábavné. Samotná realizace je vlastně tak trochu podružná - kreativita je přednější. Pokud vám například chcípne auto a potřebujete jej nastartovat, můžete nakreslit novou autobaterku. Ale také je možné využít sloupu vedoucího elektřinu a napojit se kabelem na něj. Funguje to.

Potenciální recenzent bude mít nevděčnou práci hru popsat a zároveň nevyzradit řešení mnoha levelů - což se nepodařilo ani mně v tomto případě. Přidržím se ale konstatování, že Scribblenauts si vzali za úkol velice těžké zadání, kterému jsem moc nevěřil, že bude fungovat - ale podařilo se to na výbornou. Takto originální věc jsem už dlouho neviděl. Jistě, v jádru věci je hra "obyčejnou" adventurou se zaměřením na puzzly, ale oproti nedávno chválenému Laytonovi jde o činnost nesrovnatelně kreativnější a někdy i akčnější - krom stovky puzzle levelů je zde stovka akčních, hopsacích levelů, kde si samozřejmě pomáháme s vlastními předměty.

Jaké hodnocení bych dal hře s takto obrovským a zvládnutým potenciálem? Určitě bych se nebál vystřelit někam k devítce, nestydím se to přiznat, že mám takto inovativní tituly prostě v lásce. Ale když tak nad tím přemýšlím, tak je to vlastně jedno. Scribblenauts se obávám krutě zapadnou, predikuji to nerad.

Přesycení trhu hrami Nintenda DS má za následek zadupání titulů, které mají na první pohled roztomilou grafiku - potenciální zákazník nemá šanci na první pohled rozeznat běžnou kravinu od perly tohoto typu. Recenze budou veskrze kladné - 6-8/10, ale běžný casual hráč těžko ocení tuny práce, které bylo na hře odvedeno a to přesto, že je vlastně pro casual hráče primárně určena (ale smlsnou si na ni i ti hardcore z nás, byť se budou stydět to hrát na veřejnosti). Jenže pro jakou jinou platformu hru vyvíjet? Wii je na tom podobně, nemluvě o tom, že tento druh her je opravdu ideální na cesty. Verze pro Playstation 3 nebo XBOX 360 by zase byla nejspíš v 3D grafice (i když viděli jsme Braid), což by nekřesťansky zkomplikovalo vývoj a hra by přišla o svůj šarm - i když na druhou stranu si umím představit Scribblenauts v dospělejší grafice. A na PSP by to asi taky šlo, ale ovládání by dostalo na zadek - stylus mocně vládne v této hře. Takže zbývá PC a DS. Nakonec to asi dopadlo dobře, ale tu prodejnost nechci vidět :(.


Pokud ale hledáte logickou hru na dlouhé i krátké chvíle s pěknou grafikou, inovativní, originální a kreativní, kde si navíc procvičíte a rozšíříte slovní zásobu - nemusíte hledat dále. Neumím si představit, že by bylo možné Scribblenauts překonat jeho vlastními zbraněmi (ale nechal bych si líbit "Scribblenauts: Star Wars" nebo tak něco ;).

P.S.: Trestuhodně jsem zapomněl zmínit editor levelů! V jistém smyslu slova mi to připomíná Little Big Planet - ale využitelnější. Super prostě!