7. 12. 2009

Bayonetta demo

Podle veškerých dostupných trailerů vypadala Bayonetta jako poměrně tuctová řežba ála Devil May Cry, ovšem s latexově sexy postavičkami, což je na první pohled poněkud laciný trik, jak přilákat hráče. Zjištění, že magazín Famitsu dal hře nejvyšší možné hodnocení je tedy poněkud podezřelé. Vysvětlení by tady bylo - Japonci jsou prostě posedlí megalomanským designem a obludně přehnanými sexy objekty všech známých i neznámých pohlaví. Jenže - to by pak hra Bikini Zombie Slayers musela dostat opravdu vysoké známky rovněž - a to se nestalo. Jak je to s Bayonettou?


Soudě dle dema celkem rozumím tomu, proč si hra vysoké hodnocení zaslouží. Její jádro se od Devil May Cry prakticky neliší a i když herní mechanismy jsou vypilovanější a komba nápaditější, není to něco, co by mne dostalo. Snad jedině s výjimkou "automatic" režimu, kdy lze celou hru ovládat doslova jedním tlačítkem. Ale to je ujetina.

Design prostředí a nepřátel opět nepřevyšuje standard nastavený v Devil May Cry 4 či chystané Dante's Inferno. Ono to vypadá fantasticky, o tom není sporu, i po technické stránce jsem uspokojen - hra vypadá prostě velice dobře a má kvalitní design, jenom zkrátka není nějak zásadně inovativní. Prostě už to tady bylo minimálně jednou stejně dobře udělané - záleží na úhlu pohledu.

Samotná hra vypadá velice dobře a zároveň klasicky "ála Devil May Cry". Překvapení? Ne. Uspokojení? Ano.

Jediné, čím teda hra vyniká, je hlavní hrdinka a její příběh moderní techno fetiš čarodějky.

Bayonetta je absurdně sexy hentai postava, která každým polygonem svého těla křičí: "Vyhoňte si nade mnou, japonští pubescenti". Veškeré její jednání ve hře by se velice snadno dalo přetransformovat do nějakého porna, kde by Bayonetta mohla zastávat funkci dominantní i submisivní a to v libovolné poloze u libovolných hrátek. I její osobnost - podle toho, co jsem měl možnost vidět - není zrovna komplikovaná a svůj anál nastavuje při skocích k dispozici až podezřele často. Základní postoj - absurdně sexy. Neboli - je neprosto pochopitelné, že jenom díky hlavní hrdince je možné si hru zamilovat a to hned na několika úrovních.


Nebudu nikomu nic namlouvat - mně se Bayonetta líbí. Opravdu - má sexy proporce a vyjma účesu nápadně připomíná moji ženu ;). A navíc má brýle - existuje nějaká oplzlejší sexy kombinace, než právě tato? A to nehovoříme jenom o základním vizuálu jsou to i bohaté animace, které číní Bayonettu ještě více sexy, než jsme si kdykoliv byli schopni představit (přeháním). Moc se mi líbí, že mnoho komb je zakončeno absurdním prvkem ála "Bayonettina bota se zvětší a zašlápne nepřítele". Vrcholem je pak "torture attack", kdy sledujeme komplexní popravu nepřítele mnoha způsoby - vše od uzavření do železné panny přes gilotinu až po já nevím co. Aktivity Bayonetty jsou tedy velice bohaté a pestré - vytváří tak hlavní důvod, proč hru hrát.

Opravdu - zbytek hry je veskrze průměrný. Kombinace tří útočných tlačítek jsou standardní, určité zpestření ve formě stojky, kdy Bayonetta střílí nohama je z herního hlediska k ničemu, ale je to jedna z mála situací, kdy si můžeme prohlédnout její zadek zblízka. Bayonetta dostane tak vysoké hodnocení, jak moc vás vzrušují latexové oblečky. Zejména ve spojení s násilím a krvavostí. V případě Japonců mi je tedy jasné, že hra dostane příšerně vysoké hodnocení.


V případě mém to řeknu asi takto - Devil May Cry se mi líbí, ale nekoupil jsem si ho. Bayonetta oproti tomu má v nějaké slevové akci docela dobrou šanci - jako průměrná řežba na odreagování s velice vtipně udělanou hrdinkou s nepokrytým sexistickým podtextem. Na rozdíl od Bikini Zombie Slayer nejde o nějakou účelovou věc - design hry a animací hrdince odpovídá a tak jde o potěchu oka v první řadě, což vytváří poutavost a zábavnost hry. Bayonetta je jako porno - přímý útok na naše smysly. Nic víc, nic míň.