24. 2. 2010

Mass Effect 2


Je to už pěkných pár dní, co jsem dohrál Mass Effect 2. Rozhodně nelituji koupě, jak by se z odkládání psaní o takto bombastické hře mohlo zdát. Přesto se asi zařadím mezi menšinu maličko nenaplněných hráčů. Že očekávání byla vysoká? To by bylo v pořádku. Avšak u mne asi sehrálo svou roli to, že jsem zmlsaný stylem Dragon Age, který není s Mass Effectem zrovna kompatibilní. Když se pak Ray Muzyka nechal slyšet, že Mass Effect 2 bude lepší, než Dragon Age, stal jsem se obětí absurdního úhlu pohledu na hru.

První Mass Effect mne docela smetl. V tom nejlepším smyslu slova. Svět mi přišel zajímavý, postavy originální a zápletka, byť se v zásadě podobala některým dějovým prvkům Final Fantasy X, dobře podávaná a kroucená. Možnost ovlivňovat chod hry svým chováním a vědomým rozhodováním, slovy i činy - to mne na hře uchvátilo, nemluvě o velice stylové grafice a hudebním doprovodu. Komandér Shepard(ová) se vydobyla místo v mém srdci, i když se upřímně řečeno přiznám, že mi dodnes je utajeno, co na něm/ní vlastně všichni vidí. No snad se to dozvíme v trojce.

Druhý Mass Effect se na celou věc dívá s mnohem větším nadhledem. RPG systém byl oholený na nejpodstatnější minimum, z čehož nemám zrovna největší radost, ale o funkčnosti není pochyb. Souboje jsou mnohem více akční a přišlo mi, že na střední obtížnost nemělo moc smysl měnit zbraně, "magii" či taktiku - prostě sypat to do nepřátel vším, co je po ruce. A jako poslední změnu vnímám až absurdní tunelovitost celé hry, která naprosto eliminuje nějaký komplexnější exploring. Hra teda obsahuje možnost "ručně" cestovat vesmírem a objevovat kouty, ale motivace, alespoň při prvním hraní, je strašlivě nízká.

Nebudeme si namlouvat, že jsem z těchto změn nadšen - však jsem očekával zcela opačný směr vývoje. Ale postupem hry mi docházelo, že tyto změny byly udělané naprosto vědomě a v jistém smyslu pro dobro věci. Oholení mnoha prvků tak umožňuje se plně soustředit na příběh a dialogy, kterými je podáván. Pořád mi je ale líto, že hra se sprostě řečeno prokládá prvek střílení a mluvení s železnou pravidelností. A to mi na hře asi vadilo nejvíce. Střílím - mluvím - střílím - mluvím. Pořád dokola. Žádná změna herní náplně. Jistě, jsou tady vedlejší aktivity typu těžení materiálů z planet (a není to udělané špatně), ale motivace dělat cokoliv jiného, než plnit mise, je skoro mizivá. Za materiály si lze vylepšovat zbraně a brnění - jenže proč bych se tím zabýval, když jsem drtivou většinu nepřátel vystřílel se základními zbraněmi? Za celou hru jsem zemřel asi třikrát a určitě to bylo mou pouhou nepozorností, ne silou nebo inteligencí nepřátel.

Hodnotit Mass Effect 2 jako střílečku ála Gears of War je nesmysl - totálně by pohořela. Už v prvním díle byly souboje komicky snadné, ale pořád jsem musel sem tam měnit taktiku. A jestli něco od soubojů v RPG hře očekávám, tak je to nutno využívat všech schopností postav ve správné kombinaci. A to všechno vede k tomu, že souboje, ačkoliv rozhodně nejsou nudné, jsou při svém množství na můj vkus trochu rozpačité. Chybí jim větší variabilita. Předpokládám, že na vyšší obtížnost se bude muset člověk více soustředit, ale...

Nechme toho. Souboje jsou jenom prostředkem k něčemu většímu a zde Bioware odvedli poctivý kus práce, jak je u nich zvykem. Úvodní scéna, kde dojde k znovuzrození Shepard(ové) je úžasná a celý vstup do děje je jedním slovem bombastický. V současné době jenom těžko pohledat hru s filmovějším efektem. Záběry kamer při dialozích i animačkách dávají najevo, že Bioware umí pracovat se střihem a atmosférou briliantně. Dabing je naprosto fantastický a postavy si zamilujete jenom kvůli němu. Stojí za to hře věnovat těch dvacet-třicet hodin času, protože odměna stojí za to. Výsledný pocit se dá nejlépe přirovnat k pocitu, kdy jsem poprvé viděl Star Wars - pocit, že jsem něco zažil. Mimochodem - v mnoha lokacích jsem si říkal, že takový Knights of the Old Republic 3 by se šiklo. Anebo Jedi Knight 3. Několikrát jsem si nemohl odpustit myšlenku, že se procházím po Nar Shaddaa.

Příběh hry je poměrně přímočarý, ale jde o formu vyprávění a komentování, která odlišuje Mass Effect 2 od jiných her. Cizí rasa Sběračů (jestli jde o český překlad "Collectors" netuším) vyhlazuje lidské kolonie, aniž by po sobě nechávali mrtvé. Celkem rychle zjistíte, že nejde o nějakou čistku, ale že Sběrači doslova sklízí lidi a odváží si je na základnu. Bohužel - jak víme už z prvních trailerů - Shepard(ová) je KIA. Ale někdo se o Sběrače musí postarat. A tak se ke zbytkům těla našeho hlavního hrdiny dostává společnost Cerberus, což je v zásadě úhlavní nepřítel. Avšak velice bohatý úhlavní nepřítel a tak po šíleně náročné a drahé operaci přivedou komandéra k životu. A už tady začíná dilema - pracovat pro nepřítele, který nás oživil - avšak bojovat proti Sběračům a zničit jejich plány s lidmi, potažmo celým vesmírem?

Hra je zcela podřízena řešení morálních dilemat. Shepard(ová) samozřejmě bojuje proti univerzálnímu zlu vesmíru, avšak ne zrovna pod vlajkou, na kterou bychom měli být hrdi. Polovinu hry trávíme sestavením týmu. V partě se nám objeví někteří naši staří známí z prvního dílu, ale potkáme i mnoho dalších nových a velice zajímavých postav. Hledání postav po celé galaxii je velice zábavné, mise jsou dobře podávané a popsané, ale jak jsem psal výše - je mi líto, že je to všechno jenom jedna řežba za druhou. Zábavná, ale celkem jednotvárná řežba.

Sestavení týmu ale neznamená ještě konec hry. Postupně si musíme jednotlivé členy týmu nějak dostat na svou stranu a to plněním zvláštních misí na míru. Dozvídáme se problémech jednotlivých mimozemských ras, dočkáme se uměle stvořených bytostí a jejich morální zaostalosti. Drtivá většina dialogů umožňuje tři základní cesty s různými výsledky. Navíc můžeme jednoduchými quick time eventy ovlivňovat dialogy ještě více. Moc se mi líbí, že Shepard osciluje mezi svatouškem a brutálním vrahem, i když dialogy jsou vždy napsané taky, aby jeho konání bylo ospravedlněno. Hrát za záporáka však neznamená nutně jenom zabíjet všechno, co se hne, je to naopak většinou chladné pragmatické a mnohdy sobecké uvažování, které ale v mnoha případech má důvod. Hrát za svini je tedy možné, aniž by to nutně ovlivnilo hlavní úkoly a to se mi na hře líbí. Při pomáhání své partě máme vždy poslední slovo, jak misi zakončit a je moc dobré, že pro zisk loajality musíme odhadovat, jak která činnost ovlivní postavu v naší partě. To jsem si hraní užíval.

Ale zase se vracím k onomu proklatému střílení. Náplň misí, kde nešlo o čistku všeho, co se hýbe, je v naprosté menšině (dvě?). Sem tam si užijeme špehování nebo ukecávání v rámci vedlejších misí, ale krklo mne, že jakýkoliv problém měl jediné řešení - schovat se za nejbližší překážku a vyprázdnit zásobníky do cílů (za asistence dvou tří útočných "kouzel").

A pak je tady poslední finální mise, která mi doslova vyrazila dech. Liší se už jenom tím, že nejdeme do mise se dvěma parťáky, ale rovnou s celou skupinou, rozdělujeme role v rámci týmů a obecně dojde k finální konfrontaci, kdo a jak přežije, proč, kdo se obětuje a tak dále. Síla poslední mise mi dala zapomenout na všechny ostatní. Samozřejmě, že se hodně střílí, ale je to modifikované do té míry, že se střelba stává prostředkem k vyššími cíli a to i v rámci jediné, rozsáhlé mise. Tu zachraňujeme technického inženýra, tu musíme zůstat v ochranném biotickém poli a tu se musíme rozhodnout, jestli obětujeme jednoho člena posádky na ochranu civilistů. A finální boss - jakkoliv je přitažený za vlasy - mi přišel celkem vtipný a i když byl, jako celá hra, komicky snadný na poražení, užil jsem si ho.

Mass Effect 2 má těžiště v příběhu, filmové atmosféře, promyšlenosti vlivů všeho na všechno, precizní dialogy (srovnání s Dragon Age není na místě - je to jiný styl vyprávění, ale jde o excelentní práci) a krásně udělané charaktery v partě. Rozpačitý jsem z toho nekončeného střílení, nepříliš rozvinutého vývoje RPG prvků a malé motivaci dělat něco jiného, než hlavní mise. Jako casual RPG je to skvělý kus, ale po prvním díle jsem čekal více.

Mnohé aspekty byly vylepšeny, mnohé naopak poněkud pokaženy. Jako celek Mass Effect 2 funguje parádně, o tom není sporu. Je to zážitek, který v současné době nenajdete na každém rohu. Jestli je lepší, než Dragon Age? Ray Muzyka jasně šlápl vedle v PR kecech. Jsou to odlišné přístupy ke hře a Dragon Age mi je jednoznačně sympatičtější. To ale není pro Mass Effect 2 nějaká přítěž.

Udělat pokračování kvalitní hry je samo o sobě velice obtížné. Očekávání jsou příliš vysoká. Mass Effect 2 je opravdu kvalitní pokračování. Vlastně - kdyby první díl neexistoval, tak bych řval orgasmem mnohem hlasitěji. Hra jasně stojí za koupi a za zahrání. Ale zbyla mi tady jedna poznámka na papíře - po dokončení hry jsem se nepustil s vervou do druhého hraní. A to asi hovoří za vše, pokud si klademe otázku, je-li Mass Effect 2 lepší, než Mass Effect 1.

A na Mass Effect 3 jsem zatraceně zvědavý!

P.S.: Mám ještě určité výhrady k ovládání menu, kdy je nutné najet myší na položku nahoře, pak dolů na "Choose", pak zase vybrat typ zbraní nahoře a zase dolů na "Choose", vybrat konkrétní zbraň nahoře a pak zase dole "Choose". Takových úletů v GUI je celá řada. Jak mohli udělat chybu v takhle jednoduché věci mi přijde záhadou.

19 komentářů:

  1. naprostej souhlas se vším.
    Houba

    OdpovědětVymazat
  2. hmm-hmm. plus-minus sa da suhlasit. najlepsie je, ze ta hra je skratka tak dobra az tie negativa nie su podstatne :)

    mimochodom - stale cakam na clanok/nazor/hodnotenie/rozobranie Drakensangu! (momentalne opatrne hram uz druhy diel :))

    OdpovědětVymazat
  3. K Drakensangu se budu muset vrátit, docela se mi vypařil z hlavy. Mám hodně témat a jedno vytlačuje druhé :(.

    OdpovědětVymazat
  4. @Dave
    Neprekazalo ti, ze hlavna dejova linia bola neskutocne kratka?
    Povedal by som, ze budovanie timu zabralo zhruba 75% herneho casu, a potom ten zvysok bol akoby ukrateny. Cakal som, ze dej ponukne ovela viac "tajomna".

    OdpovědětVymazat
  5. Dave ja vim, ze mas svoje zelezne pravidlo, ale ruku na srdce... vazne mas dojem, ze jsou dnesni hry na obtiznost normal vyzvou pro tak zkuseneho hrace, jako jsi nepochybne ty?

    Za sebe mohu rici, ze jsem hru (po nacteni pozic z prvniho dilu) hral na "Veteran" a to na X360, kde je gamepadem preci jen zamerovani o neco pomalejsi nez na mysi a prislo mi to ok. Umrti bylo dost, zvlaste ke konci.

    Znamy to ted jede na Insane a zabije te klidne 10x i s celou partou prvni bojovy robot. Kazdy nepritel je ti roven a muze te zabit na par ran stejne jako ty jeho. Je treba velice peclive vybirat lidi do teamu, oslabovat nejdrive nepritele "kouzly" a pak teprve plytvat naboje. Zkratka moznosti se se hrou porvat tu jsou :)

    K misim, ano nektere jsou klasicke, ale treba za Tali je vynikajici, za Jakoba taktez(homo homini lupus ;), bavilo me velice i nabirani Assasina, Kroganska zkouska a opetovne setkani s Wrexem, nejspise budoucim vudcem vsech Kroganu take.

    Konec je ovsem spickove vygradovany, strhujici a zabavny a tak to ma byt. Pribeh, jelikoz jde o prostredni dil, nejaky zazrak asi byt nemuze, ovsem neni to rozhodne zadna tragedie. Charaktery uveritelne a plasticke.
    Pres drobne chybky bych se nebal nejvyssich pricek hodnoceni. Jen malo her je takto velkolepych v pravem smyslu slova.

    OdpovědětVymazat
  6. 2celuloid: Byla celkem krátká, ale nepřišlo mi to zas tak na závadu, protože je k tomu 10 vedlejších příběhů, které pěkně dokreslily svět. Beru to tak, že "zabít zlouny" je hlavní motiv, ale jak se k němu dopracovat je na hráči. Ano, budování týmu je cca 75% hry, ale jak poznamenal minitroll - od prostředního dílu čekám build-up pro finále a to bylo splněno. Zaměření na postavy mi vyhovuje.

    OdpovědětVymazat
  7. 2minitroll: Pakliže se obtížnost na Veteran nebo Insane vyznačuje zvýšením AI, komplikovanějším řešením, jak co sejmout, tak je to v pořádku. Podle všeho jde jenom o větší zranitelnost figurky. Celé, co jsem se snažil říct je to, že i na normal bych čekal více péče. Stát uprostřed palby, ani ne ve krytu a vykydlit všechno - na to už moc nejsem. Chápu, že na myši mám lepší reakce - leč to není přece chyba hráče. Jedničku jsem na Insane dojel v pohodě.

    Mise jsou fajn, nejvíc mne pobavila asi Tali, kterou jsem si nechal na konec (nějak mne nezajímala), takže jsem tam přišel pak s Legionem ;).

    Víš co, ta hra má skvělý začátek a skvělý konec. To "mezi tím" bylo super, ale už ne tak bechderoucí. Vůbec nechápu, proč se v ostatních misích nemohly dít věci podobné, jako v té poslední. Shepard celou dobu mele o tom, jak "buduje tým", ale pak chodí pořád jenom se dvěma paňácema. Kdyby do každé mise bylo možné nasadit 6-10 paňáců s tím, že přímo by se ovládali jen dva a zbytku by se dávaly rozkazy, byla by to naprostá bomba. Takhle ty mise byly opravdu fajn, zábavné, všecho - ale už to tady bylo. Neposral jsem se z nich prostě. Z té poslední skoro jo ;).

    Drobné chybky - no, našel jsem jich tam celou řadu. Přes zápornou AI, osekaný RPG vývoj postav, přímočarý tah na branku v příběhu, nulová motivace ve využívání mnoha herních mechanismů mimo mise a pak pár hovadin typu "Sovering se probral k životu, musíme s Normandy uletět - a tak se postavíme před jedinou zbraň celého Soveringu - čelní dělo - a budeme uhýbat s křikem". Přitom Joker původně s Normandy byl u pravoboku Soveringu a klidně mohl letět NA DRUHOU STRANU a než by se Sovering otočil, byli by pryč. Ale ne, on musí vletět přímo do hledáčku jediné a hlavní zbraně, že.

    Mass Effect 2 je opravdu epickou a velkolepou hrou. Jenom z ní nemám pocit, že by nějak deklasovala jedničku. Dvojka vzala to nejlepší z jedničky - dialogy a postavy - a dotáhla je zase o píď ke krystalické dokonalosti. Bohužel mi nepřijde, že by ostatní prvky byly vylepšené do té míry, aby se jednalo o hru, která by mne smetla. Je to vyleštěná jednička s novými chybami. Proto bych nedal více, než 8/10 (což je u mně pořád zkurveně vysoké hodnocení).

    OdpovědětVymazat
  8. V trojce bych si konečně přál, aby Shepardova parta "k něčemu byla". Co si budeme namlouvat - většina hráčů má svoje oblíbené postavičky, se kterými chodí dokola a pouze "loaylty missions" nás nutily mít v partě někoho jiného. Oproti Dragon Age (čímž nechci tyto žánrově odlišné hry srovnávat, jde mi jen o princip) jsem střídáním členů v aktivní partě měnil bojové taktiky, ale mnohdy jsem jen měnil pro neuvěřitelné množství vtipných komentářů všeho v okolí. V Mass Effect 2 je toto prakticky v nevýznamém množství.

    Přál bych si, aby nabrané postavy nebyly jenom paňácové čekající na to, až budu mít náladu si je vzít do party. Chtěl bych, aby některé postavy ani nebylo možné do aktivní party vzít (anebo aby to bylo možné, ale aby byly v boji prakticky nepoužitelné), aby dávaly Normandy nové schopnosti - něco jako Joker nebo doktorka (která je mimochodem moje nejoblíbenější NPC). Přál bych si, abych mohl s Normandy plánovat bitvy, opravdu vesmírné bitky na tahy v 3D prostoru nebo alespoň jako v Homeworld / Sins of the Solar Empire. A podle postav na palubě mi to bude generovat koeficienty útoků, salvage, paliva. Přál bych si, abych víc zažil opravdovou práci komandéra Sheparda - najímat i běžnou posádku, bez které se loď neobejde (samozřejmě s tajnou postavou Glokva). Prostě rozšířit hru a ne jenom přemalovat ME1 ne bledě modro (a ještě ubrat).

    Tím neříkám, že ME2 není skvělá hra.

    OdpovědětVymazat
  9. Tak ona uz prave ta vetsi zranitelnost figurky, te donuti hrat takticky, protoze jinak velice rychle zemres. Cili to eliminuje stani bez krytu uprostred palby a tvuj problem je z casti odstranen ;-)

    Co se AI tyce, zacinam mit pocit, ze to je na teto generaci konzoli jen vlhky sen.

    Nedavno jsme vedli s kamaradem zasvedcenou debatu o AI a neni to zadna slava. Kuprikladu jsme dosli k zaveru, ze ta hypovana Kz2 ma pro vojaky skripty chovani pro danou "mistnost", ktere se pri pohybu hrace ruzne prepinaji, cim je vytvaren relativne priznivy dojem o AI kvalite. Vojaci ale pri nestandartnim chovani hrace(tzn. nejde stale kupredu) nejsou schopni ho pronasledovat mimo preddefinovanou uroven.
    A to hru vyvijeli od 2005.

    Takze pozadavek pri vyssi obtiznosti, vylepsit AI zustava snem (i u MP botu se spise pouze zvysuje jejich presnost), ktery je prozatim nedosazitelny. A buhvi jestli bude v pristi generaci...

    To s tim Soveringem beru jako ulitbu pro zvyseni dramaticnosti momentu, to by clovek nemohl koukat temer na zadny acni film, osobne mi to nevadilo.

    On totiz ME2 takovy je - akcni space opera a je to slusna jizda. Proto jsem chapal omezeni RPG prvku i odstraneni inventorare. Vse bylo uzpusobeno tempu hry, ani partu tusim nemusis mit na finale komletni, zalezi jen na tvem usudku, ze to zvladnes i tak.

    Jak pise nahore Mick, ta hra je proste dobra, takze se ty negativa v celkovem dojmu ztrati. Kez by bylo takovych vice(povzdech).
    Me tedy hra smetla, dojel jsem ji za uctyhodnych 57 hodin a nejake drobne, coz jasne naznacuje, jak jsem se v ni rochnil a plnil co se dalo.

    OdpovědětVymazat
  10. Zranitelnost figurky jenom zvyšuje frekvenci kryti (resp. snižuje frekvenci klikání na pravé myšítko - zaměřování) - zvyšuje se leda frustrace, ne taktika. Chápu (společný povzdech nad AI), že to tak musí být - ale nějak to nehodlám tolerovat.

    S tím Soveringem to beru jako úsměvnou blbůstku. Samozřejmě že z tří os po 360ti stupních si vyberou tu jedinou cestu, pro dramatický únik, ale tak nějak si to mohli odpustit ;). Hlavně, že pak tu samou loď v závěru hry v pohodě vykydlili, že ;).

    Ta hra je opravdu skvělá, jenom se neřadím mezi nekritické obdivovatele. Ano, kvality hry dokážou přemoci většinu chyb, já to tak beru. Ale nejsem zkrátka nadšený z toho, že je to to samé a osekané. Z toho se prostě nemůžu radovat.

    OdpovědětVymazat
  11. Heh, vazne zkus to na to Insane, a povime si jestli pomuze pouze kryti, sam jiste vis, ze treba Krogani se snazi prijit na blizko a bez poskozeni jejich armoru(nebo stitu u jinych nepratel) nemas vetsinou nejmensi sanci. Zkratka s partou musis pracovat a vyuzivat specialit kazdeho ze clenu.

    Jinak mas pravdu v tom, ze mise by se daly vymyslet variabilnejsi a vice do nich zapojit team, to by se mi taky libilo. V podstate by stacily ruzne variace na posledni misi, kde na to kapli.
    Snad v ME3.

    OdpovědětVymazat
  12. Na myšce se mi nestalo, že by ke mně Krogan přišel blíž, než na deset metrů. Jasně, že to bude těžší, ale že bych se víc takticky vyřádil? Nevím. Chci říci - setkání s Krogany v ME1 pro mne byl bitevní problém (na normal), tady ne. Moc jich tam jednak není a druhak jde snad o jediný příklad toho, kdy nepřátelé mají alespoň náznak nějaké taktiky.

    Snad v ME3 - no mělo to být v ME2 ;). V trojce pak nastane šokující odhalení "proč zrovna Shepard" a ekonomická nadvláda nad vesmírem (včetně vyměšování ;).

    OdpovědětVymazat
  13. Proste: INSANE alespon k prvnimu bojovemu droidovi a dej mi pak vedet ;)

    OdpovědětVymazat
  14. Ted mi to docvaklo, ze ty jsi chodil za doktorkou chlastat?! :))

    OdpovědětVymazat
  15. Díky, už jsem se bál, že jsem divnej, když jsem nepochopil, proč tomu všichni dávaj 10/10 - já to totiž vidím velmi podobně.(http://www.misantrop.info/mass-effect-2-prvni-dojmy)

    OdpovědětVymazat
  16. na prvni mass effect jsem byl natesenej jako malej kluk. chyba. rpg prvky minimalni, dej ouplne na hovno, nakonec jsem skoncil po milionte u albionu, abych si spravil chut. otazkou je, jestli jsem magor, nebo jen polo-magor :D

    OdpovědětVymazat
  17. ray muzyka mel ale pravdu :)

    OdpovědětVymazat