8. 3. 2010

Vodní cesty jako téma

Pamatujete si na hru Gordikon? Tento vynikající simulátor výpravčího (?) se jednu dobu šířil jako mor po všech třiosmšestkách pro svou hratelnost. Na první pohled to vypadá, jako nějaká zmatená verze CAD systému, ale je to realisticky pojatá hra, kde se staráme o nádraží, kam přijíždějí a odjíždějí různé vlaky - a my musíme zajistit plynulý chod. Jednou z velkých předností je rovněž fakt, že samotný železniční uzel je založený na někdejším vlakotvorném nádraží Bohumín, čímž se atraktivita pro fandy železnice, kterých není zrovna málo, zvyšuje do oblak. Není od věci podotknout, že po osmi letech vydal autor aktualizaci a to verzi 3.19, fungující pod Windows (i když staré verze jedou v DOSboxu dobře). Aktualizace vyšla přesně na Vánoce 2009. A to děkujeme!

Kdo by mohl zapomenout na nekonečné klikání do černé obrazovky...

Fenomén her, které se zabývají simulací dopravy, je bezesporu zajímavý. Samozřejmě se dočkáme spíše her hratelných, "opravdových" simulátorů je celkem poskrovnu. Najdeme simulátor vlaků (Densha De Go je lepší hra, než se zdá na první pohled!), autobusů, traktorů, letadel, dokonce i lodí. Všechny tyto hry mají společný znak a tím je pomalejší druh hraní odpovídající realitě, lpění na detailech a také znalost základní problematiky dané simulace.

Gordikon jsem ale na začátku nezmínil náhodou. Jeho základní systém mne totiž fascinuje svou jednoduchostí na první pohled, ale komplexitou uvnitř. Navíc zde hráč vystupuje opravdu v roli výpravčího, nikoliv řidiče lokomotivy. Je mu vlastně jedno, odkud jaký vlak jede a proč, snaží se jen udržet rovnováhu, nedělat zbytečné průtahy a odbavit vlaky včas a bezpečně.

Nejbližší hra, která by se dala Gordikonu vzdáleně přirovnat, je Railroad Tycoon, potažmo Transport Tycoon. Ale ani tyto dvě hry, přestože Open Transport Tycoon Deluxe je stabilní součástí každé instalace mého počítače (bohužel pro Amigu se port nedopracoval k přijatelné funkčnosti a navíc bez grafické karty nejde hrát), nejsou svou věrností realitě tak dokonalé, jako právě Gordikon. Nestálo by tedy za to zpracovat další téma s podobnou optikou pohledu?

Jedna z prvních věcí, která mne napadne, je zpracování říční dopravy. Řeka se z hlediska herního jazyka podobá železnicím, ale na rozdíl od silnic jde o měřítko mnohem menší a snáze zpracovatelné. Pokud začneme Českou Republikou, dostaneme se do prostředí známého a prověřeného. V Čechách pramení řeka Odra, Morava, Vltava, ale hlavně Labe, které pak spojuje naši malou zemi s mořem a loďaři toho hojně využívají. Největší přístav na světě je sice Šanghaj (řeka Jang-C', respektive Široká řeka), ale do roku 2004 tento primát držel Rotterdam (Rýn, respektive Máza). Labe je po Rýnu druhou nejdůležitější řekou Evropy, z hlediska říční dopravy a není proto divu, že při pohledu na Google Maps najdete na těchto tocích stovky a tisíce lodí nejrůznějších velikostí.

Paradox ovšem nastane v situaci, kdy budete tok Labe následovat blíže k prameni, do České Republiky. Počet lodí je natolik komický, že je skoro nemožné najít dvě vedle sebe. Nejvíce lodí je výletních v Praze na Vltavě, ale že by se něco převáželo nebo tak - to leda omylem. Říční doprava země, která je říční velmocí, je katastrofická. Není třeba polemizovat nad tím, jakým způsobem se dostanou fotografie na Google Maps - faktem zůstává, že před lety to u nás na řekách docela žilo, zatímco nyní je na řekách prakticky mrtvo. Což je dobře pro mne, jako pro gamedesignéra, protože dostávám do ruky téma, které motivuje hráče k řešení situace.

Představme si hru, na první pohled podobnou Gordikonu, kde má hráč za úkol zprovoznit říční dopravu v České Republice. Hráč by nereprezentoval žádnou společnost, ale spíše by měl k dispozici prostředky, které by jednotlivé dopravní společnosti lákaly na naše řeky. Hráč by měl k dispozici i nějaký rozpočet, který by investoval do mnoha druhů akcí a těmi bojoval s nežádoucím stavem.

Hlavním problémem pro hráče budou lobbisté ze strany železničních společností (v případě ČR jde o České Dráhy), ale zejména dopravní společnosti siliniční - kamiony a auta. Jedna loď totiž uveze desítky až stovky tun nákladu, tedy násobky toho, co kamion - avšak na provoz takové lodě je potřeba takřka doslova dvou lidí, takže náklady na provoz jsou nesrovnatelně nižší, pokud uvažujeme nad počtem potřebných pracovníků / kamionů a tunami zboží. Loď jede pochopitelně mnohem pomaleji, než kamion, takže hráč by udělal nesmysl, kdyby vodní dopravu prosazoval pro převoz potravin, ale cokoliv s nějakou trvanlivostí (stavební materiály, textil) je lepší vézt na lodi. Navíc na řekách těžko dojde k zácpám (alespoň do doby, než se to pořádně rozjede), nemluvě o tom, že počet bouraček je na řece mnohonásobně méně a s méně drastickými následky. To všechno jsou argumenty, které by hráč při svém boji s lobbistickými společnostmi mohl použít.

Největším problémem je ale splavnost samotných řek. Na údržbu koryt je potřeba mnoho peněz, které hráč sám o sobě nemá. Bylo by tedy jeho úkolem přesvědčit vládu či jinou vhodnou a movitou instituci, aby investovala do splavnosti řek, jelikož obrovské množství potenciálně převezeného zboží znamená daně pro obchodníky. Hráč by zadával vypracování studií na dané téma a dokazoval návratnost investice, které by investora přesvědčily.

Politika by v celé hře hrála obrovskou roli, jak tomu chodí v realitě. Politici nejsou odborníci na slovo vzatí a proto mají své poradce. Samozřejmě pro účely hry budeme vycházet z toho, že tito odborní poradci jsou v zásadě zástupci lobbistických společností, které na silnici vydělají hlavně díky tomu, že stav vodních cest je žalostný. A pochopitelně budou bojovat proti zprovoznění říční dopravy, jelikož by zkrachovali. Hráč by ve své roli dával politikům protiargumenty, případně by mohl doporučovat vlastní, střízlivěji informované poradce. Avšak nezapomínejme na úplatky třetích stran. Hráč nebude mít k dispozici finance na uplácení, ale jeho okolí ano. Takže není jisté, zda se práce v politice musí vyplatit.

Se splavností vodních cest u nás úzce souvisí i průplavy. Přiznejme si to na rovinu - kdo by vozil nějaké zboží někam do centra Evropy, když pak bude muset stejně použít silniční dopravy k doručení na cílové místo. Jo kdyby se tak dalo jet lodí skrz naskrz celou Evropu, to by bylo něco, že? A od toho by tady byly projekty, jako je třeba průplav Dunaj - Odra - Labe, který právě spojuje moře Severní, Středozemní a Černé - tedy jde o ideální propojení kontinentu, asi jako logo Mercedes.

Takový projekt je ale velice drahý a hráč bude muset hledat důvody a předkládat je třeba formou konferencí hlavám, které o uvolnění takových financí rozhodují. Krom rozmachu mezinárodního obchodu je zde argument energetický - průtočné i přečerpávací elektrárny jsou zdrojem obnovitelné energie bez jakéhokoliv negativního dopadu na životní prostředí. Jistou výhodu také představuje pohotovost těchto elektráren - oproti větrým a slunečním jsou schopny řeky pokrýt výpadky spolehlivěji.

Průplavy však nebudou trnem v oku nejenom lidem, kteří jsou v oboru interesovaní finančně, ale také morálně. Jak známo, tak ekologičtí aktivisté nesmyslně brojí proti vodním průplavům, jako proti destrukci krajiny (avšak proti dálnicím nic nedělají zdá se). Hráč by měl k dispozici materiály, kde by mohl najít fakta o tom, jak se krajina stavbou naopak zkultivovala (návrat bobrů jako příklad) a že jen během stavby je krajina poškozena. Vrcholem by pak byla veřejná demonstrace ekoaktivistů s transparenty "Nechceme tady smrdutou stoku", jelikož to je to, co se jim při slovním spojení "vodní kanál" vybaví. Hráč by pak měl možnost vydat do celostátního deníku nějakou vtipnou glosu, komentující inteligenci těchto aktivistů.

Nezapomínejme ale na další aspekty problematiky. Kdyby se hra odehrávala v nějaké časové ose, dejme tomu od devadesátých let, narazíme na globálnější problém. Na evropských řekách platil zákon, že jednotliví rejdaři smí převážet zboží pouze mezi svou zemí a pak zemí cílovou. Standardně tedy bylo možné dovézt jedno zboží z Prahy do Hamburku a pokud se sehnala zakázka, tak z Hamburku do Prahy. Nebylo ale možné při zpáteční cestě nabrat nějaké zboží z Hamburku do Drážňan, přestože je to při cestě. Zákon tak donutil rejdaře pečlivě plánovat cestu a jezdit častěji do svých zemí. Po vstupu do Evropské Unie však tento zákon pozbyl platnosti a tak se čeští rejdaři rozprchli do Evropy a do České Republiky moc nejezdí. Jak je dostat zpátky? Možná, že právě průplav je jednou z možných odpovědí. Jet z Německa do Turecka okolo celé Evropy je přece jenom pruda.

Jeden z největších problémů ale bude interní rozpor. Totiž v České Republice je jistě mnoho institucí, které s tématem vodních cest pracují, leč ne vždy se shodnou v tom, jak situaci řešit. Někdo by splavnost řek řešil výstavbou splavů, které pomůžou řece jen v úseku několika kilometrů. Mnohem pravděpodobnější ale bude, že za tímto splavem je mnohamiliardová zakázka, kterou by bylo dobré podšoupnout nějakému známému, z čehož bude profit. Jak bojovat proti těmto interním rozporům bude nejtěžší část hry a bude nutné nasadit trochu špinavější taktiky. Jak se říká: na hrubý pytel, hrubá záplata.

Takto nějak by mohla klidně vypadat herní obrazovka - s možností zoomu na jednotlivé přístavy, překladiště i lodě.

Suma sumárum by hráč koukal na obrazovku s mapou České Republiky či celé Evropy, sledoval by provoz lodí na hlavních tocích a zjišťoval by informace o tom, kdo kdy kam co veze a za kolik. Na základě takto vysledovaných informací by se je snažil aplikovat i na Čechy, přičemž jistě narazí na problémy, které v aplikaci poznatků brání (například ona nešťastná splavnost). Na základě takto identifikovaných problémů by pak rozjížděl kolotoč informací, které by vedly odpovědné činitele k nějakým akcím. Tedy nejenom konference a webové prezentace, ale i debaty v televizi, při zasedání parlamentu, ale též jednání se starosty jednotlivých měst, kudy teče řeka, aby si žádali lodí s levnější dopravou a cenou zboží, oproti těm běžným cestám.

Po zazoomovaní do krajiny by to mohlo vypadat podobně, jako třeba Transport Tycoon (OTTD na obrázku).

Taková hra tady není, téma je neotřelé, zasazení do reálného prostředí atraktivní, tak proč by se do toho nikdo nepustil, když železničáři mají svého Gordikona (a kamioňáci mají svou hru "Kamionem po Evropě").