28. 6. 2010

Puzzle Quest 2


Některé hry je stručně řečeno možné hodnotit podle prvních dojmů. Puzzle Quest 2 mezi ně patří. Dáno je to tím, že základní herní mechanismy známé z prvního dílu jsou svým způsobem pořád nepřekonané a hlavně pořád zábavné. Nedávno jsem se znova pustil do rozehrání tohoto populárního titulu, abych ukojil touhu po dvojce - a ejhle - náhle jsem usínal hluboko po půlnoci a ráno typická péqé kocovina. Takže ať už bude Puzzle Quest 2 jakýkoli, nemůže být přece špatný!


A on taky není!

Ba naopak jsem byl překvapen, jak originálně se autoři postavili k pokračování fenoménu, který nás jistě bude pěknou řádků týdnů, ne-li měsíců, sužovat. I proto mohu sotva po pěti hodinách šoupání koulí konstatovat, že delšího hraní k recenzi netřeba. Příběh bych vám stejně neprozradil - a to je prakticky to jediné, co se na hře vyvíjí. Všechno ostatní okusíte vlastně hned na začátku a pokud máte zkušenost s prvním dílem, je jasné, že dál to bude pořád stejné, ale těžší a pořád chytlavé.

Puzzle Quest 2 ještě více rozšířil myšlenku aplikace tradičního RPG systému na logickou minihru Bejewelled. Našeho hrdinu vidíme z izometrické perspektivy a vizuálně jde o podobný systém zobrazení, jako třeba v klasické hře Cadaver - včetně rozdělení herní mapy na malé, nescrollující políčka. Chůze ovšem není volná, ale klikáme na postavy či cestičky a tím dochází k interakci. Rovněž inventář byl přepracován. Krom kouzel, vyžadujících manu, disponujeme předměty a zbraněmi, které potřebují vlastní zdroj aktivační energie. Pro nedostatek výrazů se přidržím termínu "pěstičky". Ty se pak od kouzel liší zejména tím, že dojde-li k vyčerpání tahů a tedy anulaci veškeré nasbírané many, pěstičky postavě pořád zůstávají.

Velké množství grafiky lépe ilustruje naše cestování.

Tragický Puzzle Quest Galactrix pak inspiroval k rozšíření vedlejších aktivit, takže se dočkáme celé řady miniher, které jsou modifikacemi Bejewelled nejen graficky, ale i systémově. Vybírání truhel s poklady (omezený počet tahů a zmenšujícící se hrací plocha), páčení zámků (aktivace kombinací na předem daných místech hrací plochy), vyrážení dveří (klasický souboj obohacený o princip "jeden ze tří vždy zůstává") a několik dalších. Jsou samozřejmě mnohem rychlejší, než běžné souboje a tak hru rozšiřují, místo toho, aby ji brzdily a hráče nudily (což je právě případ Galactrixu).


Hra je díky komplikovanějšímu cestování a krapet delším nahrávacím časům trochu pomalejší, než jeho předchůdce, ale je to zcela vyváženo odladěným GUI, novým nápadům, vyváženou obtížností a slušným grafickým i zvukovým doprovodem. Škoda slov, pokud vám něco Puzzle Quest říká, tak na podobné texty stejně kašlete a šoupete kulkami o sto šest. A já s vámi ;).

P.S.: Přepracovaná umělá inteligence potěšila. Už není tak předvídatelná.