10. 7. 2010

Android na hraní?

Již nějakou dobu jsem uvažoval o přechodu na Smartphone. Někteří si pamatují, že jsem byl do nedávna majitelem zařízení Nokia E52, ale s tím jsem byl nakonec natolik nespokojený, že dočasný přechod na low-end Sony Ericsson působil jak pohlazení na duši. Každopádně jsem neodolal lákavé nabídce od společnosti Vodafone a pořídil sobě řadu jejich vlastního telefonu s označením 845. Mé srdce zaplesalo.

Určitě nechci zabředávat do pochybných recenzí na telefony, které se vzájemně podobají a řeší pitomosti. Ale po několika dnech velice aktivního testování musím konstatovat, že tento mobil splňuje veškeré mé požadavky, které od mobilu očekávám. To jest svižný provoz bez zbytečných prodlev, WiFi, GPS, inteligentní přehrávač na hudbu, konfigurovatelné prostředí, bohatá podpora online a malá velikost při zachování snadnosti a přehlednosti ovládání. Samotný telefon bych rád všem vřele doporučil, umí to, co od něj budete pravděpodobně chtít (nemáte-li iniciály RH).

Nechme telefon telefonem - co hry? Inu jedna z mých prvních činností s tímto strojkem byla návštěva Android Store, kde jsem postahoval několik desítek kladně hodnocených titulů pro tuto platformu. Zvyklý od jistého minimálního standardu z javovských her na mých bývalých mobilech jsem ale zažil jisté citově zabarvené rozčarování.

Drtivá většina her se snad ani nedá zařadit do kategorie "casual". Mnoho her si je navzájem natolik podobných a kopírují hity (z iPhone například Doodle Jump) bez jakékoliv špetky invence. Hry využívající naklánění mobilu jsou na hranici hratelnosti, ale určitě pod bodem zábavnosti. A většina her, kde se "jakože akčně šmejdí prstem po displayi" nemají úroveň - házení zmačkaného papíru do koše mne opravdu nerajcuje. Dokonce jsem získal pocit, že takto chabě nějak musely vypadat hry před videoherním krachem v roce 1983.

To byly ovšem hry zdarma. Zkusil jsem pak několik her placených, ale jelikož nerad utrácím naslepo, vyzbrojil jsem se recenzemi a pečlivě zvážil výběr pár kousků. I zde jsem částečně narazil. Mutace na Advance Wars - Battle for Mars - je pěknou hrou, ale na otázku "proč" mi neodpověděla. Podobně tak přemalovaný Tower Defense ve formě hry Retro Defense. A co se skrývá pod názvem Jewellust? To je snad jasné. Tyto hry nejsou špatné, ale neexistuje důvod, abych se jimi chtěl dlouhodoběji zabývat. Neboli to samé, co výše. Placené hry, teda ty z doporučení, jež jsem vygooglil, nemají moc úroveň, jen kopírují a kopírují...

Pořád to ale není všechno. Na Android jsem našel emulátory NES, SNES, Mega Drive a SCUMMVM. S nadšením jsem se do nich pustil. První tři jmenovaní trpí jedním, ale bohužel zásadním neduhem. Můj telefon nedisponuje multitouch displayem, ačkoliv jsem si myslel, že jde o standard. Částečně lze tento neduh vyřešit pomocí dotykového joysticku (či jak to nazvat - mini touchpad v dolní části telefonu), ale i tak - rychlejší nebo komplikovanější hry na tom moc hrát prostě nejdou. Krom čtyř standardních směrů ale můžeme také počítat s nemožnosti kombinací více virtuálních tlačítek gamepadu na displayi. Tím se procento použitelných her snižuje na opravdu nízkou hodnotu. Samotná funkce emulátorů je ale na velice slušné úrovni - rychlost a kvalita zobrazení okolo 80-90%. Řešením by také mohl být microUSB joystick, ale kdo by se s tím tahal, že.

SCUMMVM byla moje poslední naděje. Adventury totiž nepotřebují více, než jedno kliknutí a mít s sebou pár Lucasovek - to zabaví na dost dlouho. Zde jsem ale opět zaplakal - leč ze zcela jiného důvodu. SCUMMVM pro Android zatím nefunguje pro verzi operačního systému 2 a vyšší. Takže mám prostě smůlu. Zatím, ale smůlu.

Nemožnost hraní (snad s výjimkou her karetních, šachů, Bejewelled mutací a dalších remaků deskových her (Twilight Struggle?)) na tomto telefonu mne obecně netrápí. Na hry mám primárně DSko či sem tam PSP. Přesto se neubráním pocitu, že jsem něco trestuhodně minul a že přece Android může nabídnout něco pro "normální" hráče. Doporučíte prosím?