23. 7. 2010

Deathspank



Je tomu pár hodin, co jsem dohrál hru Deathspank, nedávno uvedenou ke stažení pro Playstation Newtwork a XBOX Live, za nějakých 350 Kč. Trvalo mi to přibližně deset hodin, což je za takovouto cenu docela dost. Ovšem - vyplatilo se to?

Hru jsem stáhnul skoro naslepo. Viděl jsem nějaké trailery, ale abych se přiznal - příliš mne nepřesvědčily. Nějaké to pobíhání ála Diablo už mám dávno za sebou a pokus o pubertální vtip s hovnem démonů mne opravdu (už) nerajcuje. Zaujala mne ale stylová grafika a celé zpracování, tak jsem si řekl, že to nemusí být tak zlé. A už po první hodině jsem si mohl gratulovat za dobrý odhad. Deathspank je totiž opravdu skvělá hra.

Hlavním pozitivem je autor za samotnou postavou Deathspanka. Upřímně řečeno jsem nezjistil, do jaké míry se Ron Gilbert do hry podepsal, ale i kdyby to krom vymyšlení hrdiny neudělal vůbec nic, jeho globální vliv na tým developerů musel být šílený. Deathspank snad jako první hra roku 2010 (ne-li století!) nabízí totiž především humor. Ten je hnací silou a přebíjí všechny úvahy o tom, že žánrově je hra poněkud okoukaná.


Deathspank je komický na mnoha úrovních, přesněji řečeno na všech. Grafické zpracování - srandovní! Hudební doprovod - úsměv vyvolávající! Dabing - skvostně zvolený! Dialogy - k popukání! Náplň úkolů - zoufale směšná! Popisy předmětů v inventáři - geniální (vzpomínáte na Fallout? A Fallout 3?) Hlavní hrdina a jeho poslání - nebezpečně rozesmívající! Webová prezentace - uchechtaná! Twitter kanály... Zkrátka - ať už se na Deathspank chcete dívat za jakéhokoliv úhlu, najdete neutuchající touhu vás rozesmát. A za tohle dostává ode mne medajli za zásluhy.

Je logické, že smysl pro humor si člověk pěstuje individuálně a navíc dlouho. Humor Deathspanka se "samozřejmě" nejvíce blíží vizi klasických her jako Monkey Island. Pokud jste se smáli u něj, budete se nyní smát nejméně jednou tak. Důležité zjištění, ke kterému jsem došel v samotném závěru hry, bylo, že Deathspank by klidně mohl být velice kvalitní adventurou ze staré školy, přesně v rytmu současných remaků 2D klasik. To je pouze moje doměnka. Každopádně někoho asi pak napadlo, že adventurám se dneska přece jenom moc nedaří a že díky roztodivným příšerám, zbraním a bojovým animacím by se autoři lépe vyřádili v komičnosti scén. Jestli tomu tak bylo netuším, ale tak jako tak - dostali jsme do rukou svým způsobem klenot mezi hrami.


I pokud všechno naznačuje, že by se vám Deathspank měl líbit, bude velice těžké předložit konkrétní důkazy, úryvky ze hry tak, aby byly přesvědčivé. Humor Deathspanka je závislý na konktextu a jeho zábavnost graduje časem. Samotné konstatování, že hlavní hrdina Deathspank je trochu inteligenčně zamrzlejší, ale velice odhodlaný a dost namyšlený prototyp hrdiny, který hledá bájný artefakt jménem "Artefakt", je nevýrazné. Ani mně to nepřišlo napoprvé nějak bránice trhající. Jenže každá další minuta mne přesvědčovala o tom, že jsem komičnost této hry podcenil. Dal jsem tomu volnější průběh a hnedle jsem se začal plácat do kolen.


Dobrá - ve hře jsou asi dva momenty, kdy jsem si říkal, že byly zbytečné. Jeden z nich je hned na začátku hry a ano - jde o hovna démonů, které mi do jinak poetického pohádkového (a značně ujetého) světa moc nesedla. Ale tak teda konkrétní příklad - jeden z prvních úkolů pro našeho hrdinu je sehnat ingredience na kouzlo, které nám zpřístupní Artefakt. Jedna ze součástí jsou také červené démoní rohy. Bohužel - jediní démoni, kterého toho času potkáme, mají rohy pouze bílé. Naštěstí můžeme používat v omezeném množství nápovědy. Takže - bílé rohy máme namočit do zvláštních třešní, které se dají nalézt na blízké farmě. Farmář ale na svoje vyhlášené třešínky potřebuje hnojivo - démoní hovna - a pak magickou vodu ze zvláštního zdroje. Obojí jsem časem sehnal, farmář vypěstil třešně, ale co to? Nechce mi je dát, jelikož jsou doslova výstavní a tak s nimi chce soutěžit. Nezbude než se pustit do zkoumání, jak odvést jeho pozornost. Nakonec na to přijdu (po malé nápovědě) - farmář je vždy naštvaný, když mu někdo hodí vědro do studny. Vložím tedy do vědra kovadlinu, to celé hodím do studny a mám dost času na sklizeň třešní. Obarvím rohy, donesu k zadavateli a - uf! To byl jeden z prvních ze stovky úkolů, které máme před sebou.


Na rovinu řečeno - převážná většina úkolů spočívá v hromadném vybíjení příšer tak, jak jsme u akčních RPG či MMO her zvyklí. Ale snad pokaždé jsou motivy k tomuto jednání nějak ujeté. Mluvící strom potřebuje teplé ponožky, dobrou knihu, relaxační hudbu a motivační plakát "Keep on trucking" - vše se dá vyřešit vybitím místního dřevorubeckého spolku orků. Nebo kouzelník, který experimentuje s vývojem nových druhů zvířat a jelikož mu z magického kotle pořád lezou krvelačné bestie, musí dokola vymýšlet silnější a silnější tvory, aby ho od jeho předchozích experimentů zachránily (a práce pro něj je vybíjení jeho kreací). Jedna z nejlepších postav v celé hře je starý hrdina Eubrick. Ten dává Deathspankovi cenné rady, ale sem tam ho vyšle na nějaký nebezpečný úkol, na který mu už zdraví neslouží. Důvod - aby si splnil vlastní quest. Motivace se tak výrazně liší od toho, co jsem zvyklý z jiných her žánru.


Provázanost světů před a za obrazovkou je násobená nepokrytým doporučováním NPC postav, abyste si kontrolovali vlastní Quest Log, pokud si nepamatujete, co po vás chtěli. Narážky na Monkey Island, (ne)populární filmy, Bittorent nebo na sirotky - budoucí zločince - to je jen náznak toho, co má pro vás hra připravené. Deathspank je studnice aktuálního humoru, který je v mnoha ohledech nadčasový a originální. Hra perfektně využívá zajetých klišé a zároveň vytváří nové příležitosti. Těžko bych ale Deathspanka označil za účelovou parodii. Je to běh na dlouhou trať, ale po dohrání mi došlo, že je to teprve začátek toho, co mají autoři skryté v rukávu. A pouhé citování fantasy / scifi her či filmů k tomu nestačí, ani zmínky o G. W. Bushovi. Deathspank je mnohem lepší, vkusnější.

Uzavřeme tuto část - chcete-li se u hry bavit a nevadí vám akční rubačka - máte jasno. Ale jsou mezi námi i tací, kteří by rádi i rubali. Jak je to s Deathspankem, pokud pomineme humor?

Konstatování lepšího průměru není nikterak pejorativní. Deathspank je totiž udělaný neskutečně poctivě a překvapivě vyvážně. Například - nejvyšší úrovně 20 jsem dosáhl při normálním hraní bez jakéhokoliv grindu (teda grindoval jsem dost, ale v trochu jiném smyslu - viz dále) až v samotném závěru celé hry, kdy jsem měl splněny veškeré vedlejší úkoly. Jednotlivé úrovně jsou jasně diferencované naší silou a každý postup potěší. Odpovídají tomu zbraně a brnění, které můžeme nosit, i když naše volba je vždy primární a samotné číslo "damage" nemusí být směrodatné. Podobně tak peníze - Deathspank disponuje vlastním mlýnkem "na všechno" - oficiálně tedy Grinder. Do tohoto mlýnku můžeme vložit skoro cokoliv a z předmětu se stanou peníze (nápad s vyřazením obchodníků u tohoto stylu hry se mi zamlouvá). Zgrindovat tak můžeme nejen staré zbraně, ale i brnění, výbavu či slabé léčiva. Při tomto postupu jsem ke konci hry měl okolo 3,5 milionu peněz a říkal jsem si, k čemu taková suma (mimochodem - v době psaní tohoto článku jsem byl v žebříčku nejbohatších Deathspanků na 124tém místě - nejvíce bylo asi 18 milionů). Jenže pak jsem si chtěl doplnit brnění o nějaké kousky u obchodníka a ona nejlepší helma stojí 1,5 milionu. Naštěstí se dá 99% předmětů najít, chce to jen trochu trpělivosti.


I když je vývoj postavy velice jednoduchý, až skoro nulový, samotné souboje jsou ... také velice jednoduché. Ale zase zábavné. Většinou je proti nám přesila nebo nějaké boss a většinou je po pár sekundách jasné, jestli to půjde nebo ne. Volba ze čtyř základních typů zbraní (meč, magická hůl, sekera a kuše) tvoří společně s elementárním bonusem základní dispozice. Důležité jsou ale "zbraně spravedlnosti", které po nabití útoky mohou spustit drtivé útoky. Stejně tak je možné některé typy zbraní časem kombinovat a udělat z Deathspanka chodící mlýnek na maso (a exoplazmu). Po pravdě řečeno - obtížnost soubojů je velice nízká a tak jsem jen využíval základních úderů spravedlnosti. A ještě se jde blokovat - ale to jsem kupodivu také nikdy nevyužil. Resumé - hack'n'slash náplň hry je uspokojivá a nese se v duchu celé hry. Zábava především.

Perličkou je možnost hrát ve dvou hráčích na jedné konzoli. Zkoušeli jsme to s kamarádem několik hodin a... nic moc. Je to snad jedna z největších (a jediných) chyb celé hry. Druhý hráč ovládá kouzelníčka na tripu, který nemá ani svoje zdravíčko, ani svůj inventář, ani svůj vývoj a dohromady toho moc neumí. Jakože chvíli to baví, ale celkově vzato palec dolů. Důvod je jasný myslím - vyváženost hry. Ale stejně bych si plnohodnotnější multiplayer přál. Po podobném problému v Sin and Punishment 2 to trochu zamrzí.

Takový je Deathspank. Deset hodin se budete usmívat a každých patnáct minut dostanete důvod se smát nahlas. Žánrově hra celkem ujde, pro dva hráče nenadchne, replayability je skoro nulová, ale hledáte-li mezi současnými hrami důvod se opravdu zasmát nad mnohdy politicky nekorektními dialogy (vtipy na holocaust ale nečekejte), tak Deathspank je vynikající a vkusná volba za adekvátní cenu. Dal bych 7/10 - bod navrch pro ty, co se u uvedených příkladů humoru opravdu uchechtli.

P.S.: Opravdu nečekám, že by Deathspank udělal díru do země, ale jako trilogie (prequel + sequel) by to mohlo mít dobrý vliv na ostatní hry a držím mu palce.

P.S.2: Je opravdu těžké pokoušet se o humor v recenzi jenom proto, že píšu o humorné hře. Takže jsem to vzdal hned na začátku.

P.S.3: Grafika je skvělá a "válcový" design světa mi připomínal Animal Crossing ;).