5. 8. 2010

Inception

Porušíce své základní pravidlo, že už nikdy nikdá nikdoucí nepáchnu do kina, byl jsem přesvědčen Matějem, že tentokrát musím udělat výjimku. A přiznám předem, že toho nelituji. Ba dokonce jsem získal dojem, že to bude po Star Wars podruhé v životě, co půjdu do kina nějaký film dvakrát. Inception mne "více než zaujalo".

Následuje určité množství spoilerů, nedokážu odhadnout, do jaké míry mohou zruinovat požitek divákovi, co ještě film neviděl. Raději dál nečtěte, patříte-li mezi ně.

Inception mi přijde jako vynikající film hned z několika důvodů. Jednak mne těší, že například oproti Avatarovi filmu nepředcházela tak masová reklamní kampaň. Nějaké tušení o filmu jsem měl (zejména tento vtip dostal po shlédnutí snímku větší smysl), ale i tak jsem byl překvapen například implementací časového posunu - celý scénář a i konkrétní práce hrdinů si tak zaslouží medajli za promyšlenost. Herecké obsazení na mne působilo neokoukaně, i ten Caprio se mi moc líbil - herecké výkony všech jsou prostě bezchybné. Akční scény v nulové gravitaci podle mne posouvají hranici, kterou kdysi vytyčil Matrix (a všichni ho dodnes neoriginálně kopírují); stejně tak jsem ocenil určité prolomení filmařského tabu o výstřelech z bezprostřední blízkosti. A nakonec - film z nás nedělá blbce tím, že by se tvářil převelice intelektuálně a přitom jsem po shlédnutí byl "tak trochu v šoku". Na Inception jsem nenašel jediný vadný prvek, nic, o čem bych diskutoval, nic, co bych se snažil sebeméně pošpinit. Prostě žádná chyba.

Po pár chvílích přemýšlení si ale člověk uvědomí, že devizou filmu není nutně ryzí originalita. Jde spíše o perfektně spojené prvky z mnoha směrů inspirace, zabalené do briliantní vizualizace, okořeněné profesionálně odvedenou prací ve filmařském řemeslu. Mix příběhových prvků z knihy Ubik (celkově bych se nedivil ani trochu, kdyby film vznikl na základě knihy od Dicka - sedí to dokonale na jeho styl), přechody mezi úrovněmi jako (bohužel zapadlý) film 13th Floor, koncovka vystřižená z Blade Runnera (od začátku filmu bylo naprosto jasné, že pohled na rotující káču bude na konci v detailním záběru - ale právě proto mne potěšilo, že káča při rotaci jakoby zaváhala a dala tak vyznění šmrnc) a tak dále. Zajímavé ale bylo, že pohlcení filmovým plátnem bylo natolik intenzivní, že jsem na tyto úvahy vůbec neměl čas. Film neobsahuje ani jedno hluché místo, jedinou přetaženou scénu, nechybí uspokojivé množství vysvětlování a zároveň nejsme zahlcováni zřejmými informacemi či opakováním stejných prvků. Je to jako přečíst knihu jedním dechem.

Moje žena celkem dobře poznamenala, že by se jí klidně líbilo vidět více o té době, kde se "běžně" kradou myšlenky ze snů, jak to asi funguje z hlediska organizace, co si pak jednotliví aktéři pamatují (spáč versus návštěvník), jak přesně funguje onen spojovací stroj, jak je možné mít skupinový sen s projekcemi více osob a jak se dále se získanými informacemi zachází. Je to pravda, bylo by to velice zajímavé. Na druhou stranu je film Inception záměrně vytržený z kontextu, aby diváka rozsekal tím, jaký je - všechno to okolo očekávám, že se dozvíme skrz další filmy, seriály, komixy nebo alespoň fan fikci - díky jednoznačnosti sdělení filmu zde není prostor pro odbočky, vesmír lze pouze rozšiřovat. Jako potenciál pro sérii menších děl rozvíjejících příběhy - to semi moc líbí. Film vlastně nedává prostor pro pochyby nebo spekulace, ale ten svět je rozhodně zatraceně lákavý.

Když jsme pak po filmu ještě v hospodě probírali zážitky, shodli jsme se s Matějem, že režisér Christopher Nolan použil při režírování i prvky, které jsme dosud byli zvyklí vídat převážně v počítačových hrách. Už jenom samotné rozdělení na úrovně snů je "jakoby z oka vypadlé libovolné hře"; stejně tak zaměření na bludiště (kde hlavní postava neví mapu); intuitivní jednání postav nesnažících se o dramatičnost, spíše o praktičnost; možnost sen ukončit vlastní smrtí (klasický game over) a tak i interaktivní hrátky s prostorem za běhu snu. Palec nahoru.

Na závěr snad bych jen rád vzkázal všem herním vývojařům, aby nebrali nabídku na vytvoření licencované hry podle tohoto filmu. Bude to nejspíš neskutečná sračka, kterou si ani zarytý fanoušek nekoupí.

P.S.: Podobně, jako třeba Matrix a další podobné filmy ze stejné vlny - Inception není nutně dílo nepochopitelné nebo zásadně komplikované, základní premisa je relativně jednoduchá. Proč se ale bude o filmu dlouho mezi fanoušky hovořit jsou skryté významy a sdělení, symboly, které mnohdy autoři nezamýšleli. Mnohdy ale ano - onen detail s prstenem je vzorový příklad toho, proč Inception jen tak nezapadne.