7. 1. 2011

Stunt Island


Mickey Mouse, Donald Duck a Pluto – to jsou asi první tři kreslené postavičky, které se mi vybaví kdykoli, slyším-li jméno Disney. Oproti tomu když mi někdo řekne název firmy „Assembly Line“, nevybaví se mi zhola nic (což je chyba, ale zase celkem pochopitelná). Spojením těchto aspektů v roce 1992 ale vznikla hra, na kterou se neprávem zapomělo. Pro mne šlo o úvod do nebojového létání a svými možnostmi a „uměleckým záměrem“ dokáže hra nadchnout i dneska. Teda mít aktuální grafiku samozřejmě. Ale i tak!

Assembly Line dělali vždy velice odladěné hry s vysokou plynulostí a programátorskou čistotou. Nejprve se věnovali C64, později Amize a Atari ST a následně PC. Mají za sebou několik portů, ale i vlastních her – Vaxine, Helter Skelter nebo Game of Harmony, abych jmenoval známější. Jde vesměs o logické puzzloidní hry, které mne rozhodně nemohly nikdy zaujmout, tento žánr mi je v zásadě cizí. Ale v době, kdy jsem zuřivě pařil F29 Retaliator a tajně snil o TFX, dostaly se mi do rukou (pochopitelně pirátské) diskety s nápisem Stunt Island. Že by pokračování famózních Stunts? Bohužel, hra nebyla určena pro Amigu (i když s nějakou pamětí navrch by ji utáhla bezezbytku) a tak došlo k běžnému a trapnému doprošování se kamarádů, jestli mne pustí k rodinné třiosmšestce, abychom si jako zahráli.


Tohle nebylo jen tak! V té době jsem měl přezdívku „Dave OneHalf“ (no dobře, nikdo mi tak doopravdy neříkal, ale byl jsem pověstný tím, že jsem skoro pokaždé zaviroval něčí počítač) a jak si jistě pamatujete, bylo takové období v polovině devadesátých let, kdy narazit na nezavirované PC se rovnalo svátku. Amigisti – ti se měli. Bez harddisku se jim hrálo dobře a když měli harddisk, měli mnohdy i antivir. Já jsem slovo „antivir“ slyšel až v době AVG4.0 nebo snad o něco starší AVAST (tehdy to snad byla součást většího balíku). Takže když jsem tenkrát došel k Buldokovi s Dungeon Masterem a zavirovali jsme tak notebook jeho bratra, kde měl články do Večerníku Praha, nebyla to žádná prdel!


Jak asi tušíte, v aktuální době jsem se k Stunt Island nikdy nedostal, protože jsem prostě neměl PC. O nějaký rok později jsem si zbastlil z několika starších strojů svoji 386/40 (ještě jednou děkuji Matěji!) s 8 MB RAM a přestože to byl výkonnostně naprosto zastaralý stroj, rozchodil jsem na tom vše, o čem jsem z Excaliburu či Score jenom snil. A mezi tyto hry patřil i Stunt Island, tentokrát z nějaké CD kompilace, zabalený v ARJ a určitě bez virů.

Jestli mají kaskadéři nějaký ráj, nějaké nebe, věčná loviště, zemi zaslíbenou (vynecháno dalích 367 slovních spojení), kde je možné všechno, pak je to určitě STUNT ISLAND - Ostrov kaskadérů. Vlastně ne, je to jen ostrov kaskadérů / pilotů, ale to nic nemění na tom, že ráj je. Stejně tak je to ráj pro všechny, kteří mají nějaké sklony k stavění / létání / stříhání filmů a filmování vůbec. A také ráj pro všechny, kteří si rádi hrají, rádi létají a rádi se na sebe dívají (megalomani? - red.).

ICEho recenze začíná výstižně. Posedlý leteckými simulátory jsem sice mylně usoudil, že Stunt Island bude jen o létání, ale o to větší bylo moje překvapení, když jsem ve hře našel naprostou lahůdku pro všechny typy hráčů. Fakt je, že samotný rok vzniku napovídá, že nejde o nějakou strašlivě vymakanou fyzikální simulaci pro hardcore letce. Nabídka letadel okolo čtyřicítky pokrývá všechno, co jste kdy chtěli řídit. Cessna, Boeing, F16, dvojplošník, pterodaktyl, létající kolo Jana Tleskače a i raketoplán. Průřez nabídkou je skutečně k popukání, v podstatě nepotřebujete do konce života jinou leteckou hru.


Hlavní pointou hry ale není tak docela létání, jak se může zdát. Představte si to tak, že máte uměle vybudovaný ostrov, který studio Disney nechalo postavit jenom pro účely natáčení filmových záběrů, na které jsou reálná prostředí příliš nebezpečná. Jde o obrovskou filmovou kulisu, kde se odehrávají různě šílené kaskadérské kousky s letadly. Každý let je zaznamenáván a my jako hráči pak z naší spanilé jízdy sestříháme film. K dispozici máme doslova profesionální střižnu, můžeme si hrát prakticky s čímkoliv. Oproti reálné filmařině máme samozřejmě tu výhodu, že si kameru nastavíme kdykoliv a jakkoliv a nemusíme se tak omezovat na „reálně natočený materiál“. Díky tomu se lze vyřádit i jako hráč – filmař amatér.

Nejsme ale zdaleka u konce. Obrovská porce hry spočívá ve stavění vlastního prostředí (ha – Stunts!), ve kterém pak děláme kaskadérské kousky dle vlastního uvážení. Dokonce i krajinu si vyrobíme na míru (není potřeba mačkat ani SHIFT+F1) a na ní pak můžeme postavit městečka, mosty, baráky, chrámy, auta, stromy – no skoro všechno. Navíc lze možné objekty animovat, aby se po ploše inteligentně hýbaly. A protože ostrov může být velice členitý, snadno zrekonstruujeme prakticky libovolnou situaci – třeba útok Vranské Pivní Jednotky SK (Sací Komando) na Pražský Hrad.


Veškeré možnosti jsou detailně popsané v manuálu, který má téměř neuvěřitelných 170 stran. Krom detailního popisu všech možností při stavbě kulis (těch je k dispozici několik set, včetně plážových slunečníků) se dočkáme i teoretického základu pro filmové střihače, režiséra i kaskadéra. Dokonce je vzadu několikastránkový rozhovor s koordinátorem triků Chrisem Howellem.

Základ hry spočívá v zadání samotné mise a následné realizaci. Z počátku jsou úkoly primitivní. Například prolétnout dvouplošníkem skrz stodolu. Během této scény jsou pevně dané kamery a nemáme co zkazit – okamžitě po splnění mise jsme odměněni „dramatickými“ záběry na náš průlet. Ale postupně přituhává – co podletět most v bojové stíhačce v minimální rychlosti 1000 MPH? Co přistát na střeše vlaku? Nebo padákem na malý ostrůvek mezi krokodýly? Nebo co házet vejce na policejní patrolu? Dočkáme se ale i explozivních zadání – vrazit to do motoru Boeingu nebo napálit to do hotelu (pche). Možnosti jsou poměrně ujeté a je jich hodně, celkem jde asi o třicet misí. Během nich se dokonale seznámíme s možnostmi této hry, abychom přistoupili k hlavní, kreativní náplni. A jelikož je možné v editoru importovat vlastní hudbu a zvuky (a titulky), dají se ve hře Stunt Island dělat opravdové filmy – ve vektorové grafice.


Ach ano, grafika není na rok 1992 vůbec špatná, že? A podle manuálu vám na spuštění bude stačit pouze 640 kB RAM! A 386SX na 16 MHz. Zde se myslím Assembly Line vytáhli maximálně. Hra sice na disku zabírá necelých 13 MB, ale na VGA grafice je to zdát. Od 2 MB RAM a 386DX lze hrát na maximální možné detaily a přestože se hra obejde bez textur, vypadá prostě dobře. Moc se mi taky líbí menu pro orientaci ve hře. 2D kreslené obrázky mají skvělou atmosféru a krom toho komentují naši polohu a stav. Obzvlášť jsem si oblíbil obrázek doktora, který vidím pokaždé, když se vysekám. Takže docela často. Později jsem ho měl dokonce jako wallpaper.

Co říci závěrem? Stunt Island je jedna z nejzapomenutějších PC her, kterou si vybavuji. Její hodnota je přitom obrovská a v jistém smyslu je hra nadčasová. Nejde o letecký simulátor v pravém smyslu slova, fyzikální model nepřevyšuje například F29 Retaliator. Ale Stunt Island nejní o létání, je o celkovém zážitku, kdy se v pokročilejší fázi hry dá hovořit o simulátoru režiséra. Rozhodně si updatujte paměťové buňky a hru si příležitostně zkuste, opravdu stojí za to.