20. 1. 2011

VVVVVV

Nejprve si musíme odbýt povinnou, rádoby vtipnou slovní hříčku:

VVVVVV je VVVVVVynikající hra!

Tak a můžeme pokračovat.

6V je opravdu skvělá hra, která je přesně dle mého gusta. Disponuje snad vším, co od takové hry mohu chtít. Za jedinou faktickou chybu lze považovat pouze to, že jsme se nedočkali verze pro C64, Amigu nebo podobný retropočítač, což by tyto mašinky v pohodě zvládly. Protože 6V je parádní ukázka oldschool osmibitovky s moderním gamedesignem, tahle hra by si zasloužila předělat na všechny platformy.

První "puzzle" vystihuje celou hru. Neskáčeme - jenom se lepíme od podlahy ke stropu - nic mezi tím.

Ovládání se děje prakticky pomocí tří tlačítek + menu. Chodíme doprava - doleva a pak jedinou akční klávesou / tlačítkem "skáčeme". Skákání to ale není ledajaké - náš hrdina se umí v podstatě jen přepínat mezi podlahou a stropem, nic mezi tím. Veškeré překážky, nepřátele, propasti - nic z toho nesvedeme klasicky přeskočit, jako v běžné hopsačce. Můžeme jen skočit na strop (je-li nějaký) anebo opustit obrazovku. V zásadě tedy měníme gravitaci, aplikovanou jenom na našeho hrdinu. A jelikož hra nedisponuje scrollováním, řešíme přechody jednotlivými obrazovkami, jako jistou formu akčních puzzlů. Kde kdy a jak skočit, abychom se dostali tam a tam. Životů máme neomezeně, ale hra se s námi nemazlí.

Teleporty nás přenášejí po celé mapě a zároveň ukládají pozici.

Z programátorského hlediska primitivní hra má tu přednost, že dává prostor autorově kreativitě, jak si s jediným akčním tlačítkem (které rozhodně nemá kontextovou proměnlivost) poradit. Nejcennější vlastností je leveldesign, který je navržený s opravdovým citem a obří dávkou fantazie, musím smeknout klobouk. Primitivnost ovládání je vlastně hnací silou hry. Musíme si vystačit s jedinou funkcí a tak přímo spoléháme na naše reflexy, schopnost rychle analyzovat situaci. 6V je velice rychlá hra, nutí nás memorizovat spousty obrazovek, které musíme od checkpointu k checkpointu proběhnout, proskákat. A každou sekundu objevujeme nové a nové formy výzvy. Je to přenádherně udělaný svět. Má logiku, výzvu a zábavy habaděj.

Mapa celé hry. Je větší, než se zdá na první pohled. Otazníky značí neobjevené teleporty.

V poslední době se mi dostaly do rukou hry jako Super Meat Boy nebo Cave Story. Přestože jsou v rámci žánru velice kvalitní, nejvíce mne oslovilo až nyní 6V. Okamžitě po zahrání dema jsem poslal pár euro na účet autorům, protože 6V má neopakovatelnou atmosféru, inovátorský styl hraní, správně nastavenou výzvu, jednoduché a skvěle citlivé ovládání. Podobnou inovaci hopsačky bych čekal od Shigeru Miyamota a nikoliv od indie vývojařů. Tím nechcí říct, že by indie scéna nenabízela inovativní hry, naopak, jenom tento konrétní mix kvalitního nápadu, provedení a leveldesignu mne vysloveně překvapil.

Zamyslete se, jak tohle projít bez skákání. (Chyták ;).

Rovněž se musím přiznat, že by mi hra neučarovala, kdyby byla v "lepší" grafice. Ono svezení se na pořád populární retrovlně sice působí na první pohled trochu lacině, ale na druhou stranu je grafika krásně schematická, roztomilá, přehledná a atmosférická. Po chvíli bušení do klávesnice nějak zapomínám, že sedím před "ultravýkonným PC" a že to není ZX Spectrum. To se mnoha hrám s retrografikou nedaří.

Komplikovanější puzzle. Jednotlivé "dráty" / lasery / trampolíny mění gravitaci panáčka. Velice citlivá manipulace doprava-doleva je esenciální.

Ještě dodám, že 6V není jen frenetickou skákačkou pro zfetované mariofily - naopak disponuje velice dobře zpracovanou narativitou, milým příběhem a dostatečnou uměleckou variabilitou, která se týká nejen variant grafického zpracování, ale i leveldesignu, dialogů a nejrůznějších detailů. Moc se mi líbí (de)motivační hlášky na spodní části obrazovky, někdy je to nápověda, jindy výsměch a někdy to ani nestačíme přečíst, jak rychle prolítneme obrazovkou. 6V je velice zábavou nacpaná hra, to je podstatné sdělení. Koupí určitě nic nezkazíte. Já už jsem skoro na konci.

Grafika je prostá, ale počet variací je vysoký a semtam je to prostě krása.


P.S.: Název je podle mne odvozen od tvaru základní pasti - bodáků - proto VVVVVV. Anebo je v tom jinej fígl?