23. 4. 2011

Portal 2


„Jediný, kdo může přemoci Mac Peresama, je Mac Peresam“, tak se píše v slavné knize Vzpoura na lodi Primátor Dittrich a něco na tom je. Portal. Nikým nečekán, nikým neohlášen, přišel, viděl a během tří hodin gameplaye zvítězil a strčil těžce zaplacený obsah Orange Boxu v podstatě do kapsy, stejně jako většinu her vyšlých téhož roku. Na Portalu je krásné snad všechno. Od začátku do konce. Věci neznalý hráč považuje z počátku hru za novou verzi logického hlavolamu, ale postupně odhalí, že všechno je to jen prostředek, v podstatě vedlejší věc, která slouží k vyššímu cíli. K perfektně vyprávěnému příběhu plném zajímavých postav. Přesněji řečeno – jedné postavy. A tou je umělá inteligence GladOS, ekvivalent Shodan ze System Shocku.

Oznámení Portal 2 tedy bylo očekávané, ale rovnou vyvstávaly otázky. Je možné vůbec udělat pokračování Portalu, když už všichni víme, o co jde? Do velké míry je zajímavý příběh, avšak zároveň nevíme, co vlastně nevíme a co chceme vědět. Jasně, po té, co Valve lehce předělali konec hry, se dalo usoudit, že na scénu nastupuje nejméně jedna nová postava. Ale zopakovat úspěch, který přece jenom z velké části stavěl na famózním momentu překvapení, to se zdá nemyslitelné. Přesto jsem nepodléhal skepsi. Ignoroval jsem recenze, diskuzní fóra, trailery a včera večer jsem si hru konečně nainstaloval, abych ji k dnešnímu ránu dohrál. To je v podstatě jediná faktická výtka – herní doba je na osm hodin plus mínus, což není mnoho. Multiplayer jsem nezkoušel a nejspíš ani nebudu.

Trend dnešní doby, nacpat do co nejkratší herní doby co nejvíce akce, je v případě Portalu obtížné, jelikož nejsme naháněni žádnými nepřáteli, obvykle nemáme časový limit a všeobecně není důvod ke stresu a panice. V prvním díle jsme se nakonec dočkali celkem sofistikované akce, ale je tady zopakování argumentu výše. Postavit na tom Portal 2 je nesmysl, od toho jsou nejrůznější mapy a mody. Valve se bez změny základů hratelnosti rozhodli splnit naše vnitřní přání. Hra je sice v podstatě stejná (i když přibylo pár zajímavých a pěkných herních mechanismů), ale poutavost hry je jednoznačně v příběhu, objevování a pochopení situace. V podstatě nyní máme prostor pro další díly hry, z libovolné časové osy děje.

Pokud přijmeme premisu, že slavná Portal Gun funguje, tak nás jako hráče musí nutně zajímat, co je to sakra za laboratoře, kde se vzaly a proč tam nikdo není. Pro zvědavce je Portal 2 doslova vykoupením. Jestli si vybavíte onen zvláštní pocit, který jste měli, když jste poprvé nahlédli za bílé zdi, tak tady jste na správné adrese. Klaustrofobické místnůstky plné rezavých trubek a nápisů zešílelých testerů? To je nic proti tomu, co se dočkáte tady. Valve nám dovolili nahlédnout pod pokličku, opravdu do hloubky laboratoří, do samých základů stavby, jakož i do její historie. A to jsem pak opravdu jen vyjeveně zíral a kochal se. Source engine je sice dneska zastaralý, ale to co potřebujeme, to utáhne skvěle.

Průchod hrou má přibližně tři fáze. První je úsměvná sonda do původního Portalu, i když „trošku“ jinak. V této první fázi se potkáme s hlavní zápornou postavou (zde scénáristická poznámka – na můj vkus bych nechal hlavního bosse trochu déle se rozvíjet, jeho rychlý vstup na scénu byl zbytečně uspěchaný) a počínáme náš útěk. V druhé fázi se setkáme s Cave Johnsonem a tady začne být hra velice uspokojivá. Formuloval bych to asi takto – první fáze je trochu opruz, což je záměr, aby vynikl zastaralý opruz druhé fáze. Tato vskutku cimrmanovská kombinace prvků očekávání a zklamání je dokonale vyvážena třetí fází, kdy dochází k finální konfrontaci. Chápejte mne dobře – všechny tři fáze jsou dokonale zábavné, jenom byly vytvořeny se záměrem nás chvílemi až nudit. Moc se mi to líbí, jako celek je to dokonale vymyšlené!

Finální souboj je originálně pojatý. Valve se vyhnuli klišé a docílili v zásadě happy endu, při kterém jsem měl hned chuť pokračovat ve hraní dál. To bohužel nešlo, ale i tak. Přemítal jsem, kolik vtipných (Wheatley není vtipný, je otravný, což jsem si ale dokázal užít) hlášek jsem za hru slyšel, jak krásně do sebe zapadly, jaké uspokojení mám z originálně vyprávěného příběhu, jak moc toužím po „moar“. Zároveň se musím přiznat, že si nějak neumím představit, jak pracovat se světem Portalu dál. Upřímně – očekával jsem, že dojde k napojení na Half-Life, ale to se více méně nestalo (ale zároveň to nelze vyloučit v budoucnosti). Místo toho jsem byl velice překvapen a potěšen, čeho jsem se nakonec ve dvojce dočkal. Výborné. A co bude dál? Asi si pár let budeme muset počkat na další pokračování. A těším se na to!

(Technická poznámka – Portal a napojení na svět Half-Life není tak jednoduchá věc. Původní prototyp byl z důvodu omezeného rozpočtu vytvářen texturami z Half-Life 2, ale pro hru původně měl být separátní svět. Později se propojily laboratoře Apperture a Black Mesa, ale tím to asi tak končí. Jsem rozhodně fanoušek propojování světů, pokud mají jakousi konzistenci. A to je případ Valve her – Half-Life, Portal a teoreticky i Left4Dead by se mohly odehrávat na stejné planetě a „nějak“ spolu souviset. Stranou nechám, že se mi moc nezamlouvají Combine v Half-Life 2, ale vzhledem k časovému zasazení Portal 2 je to vlastně fuk).

Koncepce prostorových hádanek se hrou prolíná identicky, jako v prvním díle. Přibudou ale hrátky s barvami, antigravitačními můstky a přibude celá řádka detailů. Trochu mne překvapilo, že se autoři nepustili do (uznávám obtížného) realizace portálů na nerovném povrchu, ale v zásadě tomu není co vytknout. Dokonce se vsadím, že původní plán udělat Portal 2 bez portálů by dopadl dobře, talent a fantazii mají. Design levelů vychází z grafické unikátnosti a vidět bludiště v chodu je zážitek. Líbí se mi, jak v závěru hry pracuje design levelů proti nám, jak i primitivní hra na kočku a myš může mít grády.

Portal 2 je bohužel krátká hra, tak na dva večery. Vzhledem k konceptu hry je to logické, udělat hru na 30 hodin je při zachování kvality a poutavosti nemožné. Na druhou stranu těch osm hodin, plus mínus, si člověk projede podruhé až tak za půl roku, když ho přepadne nostalgie. Kooperační multiplayer je údajně na 6 hodin, což je zcela jistě plus, ale bez dodatečných úrovní komunity tak docela hrozí, že za plnou cenu jsme dostali málo muziky. To hlavní ale komunita těžko vyprodukuje. Příběh  a černý humor. Na to je potřeba profíky. Délka hry se tak stává rozporuplnou položkou při hodnocení.

Nemá cenu chodit okolo horké kaše. Portal 2 stojí za koupi, nabízí více zábavy a inteligentního humoru, než drtivá většina her současnosti. Pokud máte možnost volby, doporučuji verzi pro Playstation 3, jelikož pak máte hru k dispozici i na PC/Mac (plus ukažuje možnosti, kam by se mohly konzole se Steamem v budoucnosti ubírat). Popisovat ale vlastně není co. Je to vlastně "to samé", jako Portal jednička. Zajímavé prostorové hádanky a kulervoucí příběh, atmosféra a humor. Obojí je ale nové – verze 2.0. Dal v klidu bych 8/10, milovníci multiplayeru či krátkých her si jistě rádi přidají bod.

P.S.: Záměrně jsem nevkládal žádné screenshoty. Je mi jasné, že jste viděli více reklamních šotů, než já, ale pokud jste se jim vyhýbali, tak by byly obrázky spíše na škodu. Nové hádanky na tom nevysvětlím, interiéry chtějí vidět v pohybu a exteriéry - to bych vás připravil o to nejlepší.