19. 9. 2011

Deus Ex 3: Human Revolution

Už se trochu usadil prach a tak jsem měl čas v klidu hru dorazit do jehoho z vítězných konců, abych si v hlavě urovnal, co se mi hře líbí a co naopak ne. Pokud vás nebaví dlouhé čtení, tak stručná verze je pžibližně tato: "Jde o důstojné pokračování, restart se povedl, na původní hru to vysloveně nemá, ale další díl očekávám s nadšením". A nyní ta dlouhá verze.


Dialogy jsou docela zvládnuté, s jedním extra skillem lze dokonce analyzovat výroky. Dobrý nápad, jen houšť!

Nebudu chodit okolo horké kaše, takže dlouhá verze nebude vlastně vůbec dlouhá. Ony poznámky o tom, že hře chybí "polish", se totiž rozrostly do dvou základních směrů. Jedna kategorie poznámek se dá vhodit do pytle takzvaných pitomostí a nedomyšleností, které ale ne nutně musí kazit herní zážitek - záleží na stupni vašeho hnidopišství. Je s podivem, že robotické tělo našeho hrdiny vydrží stejně nebo méně zásahů, než nemodifikovaná těla obyčejných nepřátel. Je s podivem, že nemá dost sil na ruční likvidaci nepřátel bez dodatečné baterie. Je s podivem, že tento superagent se spoléhá na dodávky zbraní a munice od pouličních obchodníků. Je s podivem, že všechny klimatizační šachty spojují právě dvě kanceláře mezi sebou (asi si zaměstnanci mezi sebou sdílejí pachy). Je s podivem, že se nepřátelé nejsou schopni podívat za jedinou bednu ve slepé chodbičce, jeslti se za ní někdo náhodou neskrývá. A v tomto smyslu by se dalo pokračovat celkem dlouho.


Výše uvedné aspekty jsou v rámci herní nadsázky celkem přijatelné, neboť pomáhají dotvářet herní mechanismy. Sice mi přijde, že jde o poněkud křečovitou snahu, která by se dala vyřešit mnohem elegantněji, ale nemám to hře zas tak moc za zlé. Vyjma chromé umělé inteligence se dá říct, že uvedené aspekty hře jako takové pomáhají. Kladu si jenom otázku, že když tyto podivnosti přijdou podivné anonymnímu bloggeru, jak mohly nepřijít podivné vývojařům a betatesterům. Toto všechno se dalo hezky doleštit a hru tím zdokonalit, aniž by to stálo miliony dolarů.

Atmosféra je bez diskuze největší devizou hry, už jenom kvůli tomu hru doporučuji.

Pak je tady ale pár obecnějších věcí, které mi jinak vynikající hru trochu kazily. Přesun k otevřenému světu se nekoná, levely jsou navíc relativně malé, tunelovité a na můj vkus málo variabilní. Zatímco změna zbraňového a vývojového RPG systému se dá ještě přijmout (přestože jde fakticky o osekání na nezbytné minimum), přes vousy mi neleze násilné zaměření na stealth. Krom samotného paradoxu, že pan robotický v praxi nemá jinou možnost, než být neustále skryt, je to podle mne trochu smyslu dosavadního vývoje série, čím se Deus Ex od začátku chlubil. A tím je svobodný a rovnocenný přístup k řešení problémů. Tím Deus Ex 3 disponuje jenom velice omezeně. Sice můžeme vytáhnout bouchačku kdy se nám zachce, ale v tom důsledku je VŽDY výhodnější proplížit se levelem bez spatření.

Hackovací minihra je nejlepší, co jsem kdy viděl - dá se v ní dobře taktizovat. Škoda jen implementace náhodného prozrazení.

Netvrdím, že je hra kvůli tomu špatná. Samotný stealth je zpracovaný vkusně a funkčně, je to celkem zábava. Jenom se nemohu zbavit dojmu, že by hra neměla být apriori jenom o stealthu. Navíc díky nepříliš dobré AI se hra uměle natahuje tím, že sice spustíme alarm, ale chvíli počkáme a jsme zase v klídku. Dá se o tom mluvit donekonečna, ale zkrátka - tohle není to, co bych od hry vysloveně chtěl. Vytratil se mi ten pocit svobody - nelinerita sice ve hře je zastoupena, ale pořád se točí kolem toho samého. Evoluční pokrok vpřed je zde velice malý. Vzali původní hru, osekali ji, zjednodušili a pak něco málo přidali.


V tom výsledku se kritika hry dá zaškatulkovat do tří variant:

A) V porovnání se současnými hrami obecně - zde Deus Ex 3 jasně vede, nabízí tunu vkusné zábavy, o které se současným hrám ani nesní.

B) V porovnání s předchozími díly série - v tomto případě je Deus Ex 3 celkem důstojný nástupce - něco mu sice chybí, ale má i dost co nabídnout navíc.

C) Pokus o nezávislý pohled - tady je Deus Ex 3 poněkud nejistý. Desetiletý odstup od prvního dílu je zde z hlediska designu neviditelný; technologická úroveň hry není zdaleka současná; chybí větší variabilita a otevřenější svět. Hra je ale pořád zábavná; v rámci žánru zvládnutá; nemá hluchá místa.

Vývoj postavy je dobře zvládnutý, ale nějakou zásadní variabilitu neumožňuje. Je to dobré v mezích zákona.

Faktem zůstává, že když se podívám do historie roku 2011, v tomto herně vykutáleném roce plném remaků, tak si jen horko těžko vybavím vysloveně lepší hru, než Deus Ex 3. V rámci podobného žánru připadá v úvahu jenom E.Y.E. Divine Cybermancy - u této hry bych řekl, že je v některých věcech propracovanější, variabilnější a zábavnější. Jenže to je indie projekt, který trpí zase desítkami jiných neduhů, které upřímné srovnání naprosto znemožňují. Ale obecně si letos lepší hru nevybavuji - do Xenoblade se ponořím až později a Dead Island jsem teprve dostal do ruky. Nevím ale, zda by titul "nejlepší hra roku" (zatím!) nevyzněl poněkud hořce s upřímným hodnocením 8/10 - ono to vypovídá o současnosti herního trhu, že.

Mikromanagement inventáře připomíná Resident Evil 4 - v rámci Deus Ex 3 jde o další pitomost, ale hru to spíše obohacuje.

Deus Ex 3 je koupěhodná cyberpunková (převážně) third person stealth akce. Má skvělý příběh, atmosféru, dialogy a vedlejší úkoly. Nic víc, nic míň. A další díl má díky tomu našlápnuto na opravdickej nášleh!

P.S.: Pro Clavena: Deus Ex 3 se nedá ani omylem označit za "primární FPS", tudíž kritka "nepohodlnosti ovládání na gamepadu" nepřipadá v úvahu, ani kdyby se na uši postavil a obhopkal zeměkouli.