20. 10. 2011

Kirby Mass Attack


Kirby je relativně opomíjená postava Nintenda. Krom prvotních hopsaček pro GameBoy jsme se dočkali zcela zásadní hry pro NES, kterou považuji v rámci systému za jednu z nejlépe zpracovaných her vůbec. Kirby je mezi hráči velice oblíbený, jeho kýčoidní vzhled je zárukou, že si ho každý zapamatuje. Nintendo se k němu ale nechová moc hezky. Od roku 1997 se série hopsaček pomalu vytrácí a naposledy jsme měli růžovou kuličku pod kontrolou ve hře Kirby's Epic Yarn. To byla sice překvapivě dobrá hra, ale Kirby to nebyl. A trochu podobně se dá referovat i k poslední inkarnaci pro Nintendo DS.



Kirby Mass Effect je příklad hry, která je inovativní, originální, má skvěle zpracované dotykové ovládání, roztomilou grafiku, a vůbec všechno by se dalo pochválit. Dokonce bych řekl, že se zde Nintendo inspirovalo hrami pro tablety / dotykové telefony - jednodušeji zpracovat by to snad ani nešlo, vše se děje jedním prstem či stylusem. Jistě, mnoho her pro DSko se dá ovládat pouze stylusem, například Zelda, ale bez patřičného leveldesignu je to někdy na obtíž či trochu těžkopádné - například Zelda. Kirby Mass Attack je špičkově nadesignovaný.


Premisa je jednoduchá. Sbíráme ovoce a tím násobíme svůj počet až na deset Kirbíků. Ti automaticky následují stylus, ale v určitých situacích je možné je poslat na více stran, typicky zaútočit na více nepřátel v rámci obrazovky. Čím více Kirbíků se pouští do akce, tím rychleji vytrhne řepu ze země, utluče příšeru nebo vytrhne velrybě stoličku. Nemluvě o tom, že některé místa natvrdo vyžadují určitý počet Kribíků, abychom se posunuli dál. Hledání ovoce v otevřených levelech je tak hlavní motivace. Náš pohyb je prakticky neomezený, takže je to jen na naší kreativitě, kam se vydáme.


Stejně pozitivně lze hodnotit jednotlivé prvky, které ovládáme. Krom palety pohybů našeho davu Kirbíků tady máme různé táhla, hejblata, děla, květiny a tak dále - vše krásně zapadá do konceptu levelů a celkového pojetí hry. Tempo je spíše pomalejší, nejsou na nás kladené přehnané nároky, ale na druhou stranu stačí dva zásahy a z našich Kirbíků se stanou andělíčci (které je možné občas zachránit stažením na zem z nebíčka). Takže obtížnost je vyvážená, postupně se situace komplikuje, čili všechno je jak má být.

Kde je ale zakopaný pes? Je to prosté - hra mne přesto všechno moc nebaví. Divné. Když jsem viděl hodnocení na Gamespotu, kde titul získal velice slušných 8.5 bodu z deseti možných, říkal jsem si, že to přece musí být legrace. Ale ona moc není. Grafika se sice mění, noví nepřátelé a spousty animací motivují, ale jinak je hratelnost spíše opakováním různých kombinací téhož. Nějak se nedokážu do hry ponořit. Možná je to tím, že jsem už dotykovému ovládání odvykl (od dob Spirit Tracks jsem na DSku čistě stylusem nic pořádně nehrál) a nepřijde mi tak úžasné. Možná je to tím, že hra přichází v podstatě velice pozdě (ono Kirby's Canvas nebyla špatná hra, ale mít Mass Attack jako launchovku by bylo lepší), kdy jsou možnosti konzole vyčerpány (to je vlastně problém i minule zmíněných Aliens). Není to ale tím, že bych si nedokázal užít infantilní pestrobarevnou grafiku.


Kirby Mass Attack je podle všeho řemeslně zvládnutá hra, oplývá řadou originálních nápadů, perfektním ovládáním a neodiskutovatelným šarmem. Krom hlavní herní náplně má spoustu vedlejšího obsahu, ekvivalent trofejí, challenges, miniher... prostě vše na jedničku. Až na to, že po dvou hodinách mám pocit, že se do hry musím nutit a to není úplně v pořádku. A přitom mám Kirbyho rád. Uvidíme, jestli se na tom časem něco změní.

Pokud ale chcete hrát originální hru, jakýsi mix realtime strategie a hopsačky, vsadil bych se, že nový Mass Attack zaujme víc, než nový Mass Effect.