1. 12. 2011

Rayman Origins


Mám rád hopsačky a mám rád klasické Raymany. A to ať už kvůli vymazlené recenzi Andrewa, nebo kvůli nádhernému pixelartu, nebo kvůli přesvědčivému leveldesignu a nápadům, které jsme v té době už dlouho neviděli na scéně. Rayman nebyl vysloveně originální v pravém smyslu slova, ale poskytl perefktní mix zajetých prvků a dobře nastavenou (vysokou!) obtížnost, takže do hry se dalo pouštět znova a znova a jelikož byla dlouhá (snad sto levelů) a skvostná na pohled, měli jsme tady hopsačkového krále. Hra byla portována na PC, Playstation, Jaguara, Starurna, GBA a tak dále. To o mnohém svědčí.



Další díly Raymana mne minuly. Už jsem byl příliš vyčerpaný a přechod do třetí dimenze ani v nejmenším nenásledoval cestu načrtnutou Super Mariem. A s příchodem šílených králíků jsem na chudáka Raymana úplně zapomněl. I proto mne překvapilo oznámení Rayman Origins. A ještě více mne překvapilo, kolik hypu se okolo hry začalo točit. A největší překvapení - hra sklidila nebývale slušná hodnocení - IGN 9.5 (!!!), Gamespot 8.5 (o půl bodu více, než Super Mario Land 3D!). Je tohleto normální?


Připisuji to všechno hladu po hopsačkách. Za poslední dobu jich skutečně mnoho nevyšlo a dokážu pochopit, že jeden Mario to nevytrhne. Navíc je Rayman Origins portovaný na všechny hlavní platformy a tak je zkrátka více na očích. Proč ne. Měl jsem možnost testovat verze pro Playstation 3 a Nintendo Wii.


Hned zkraje si musíme odbýt povinnou pasáž o technologickém rozdílu. Bál jsem se, že nízké rozlišení Wii udělá ze hry rozmazanou blitku, ale naštěstí se tomu tak nestalo. A to hlavně kvůli tomu, že i v HD rozlišení je grafika stylově mázlá, takže vyjma detailů obličeje Raymana není zblízka pozorovatelný zásadní rozdíl, nemluvě o tom, že při normální vzdálenosti od sebe obě verze prakticky nerozlišíte. To je tedy dobrá zpráva.


Hlavní klad hry je bezesporu její grafická stylizace. I když bych se nebránil návratu klasického pixelartu, styl, jakým se grafikové vrhli na věc, je uspokojivý. Není bůhvíjak originální, ale hra je krásně barevná, efekty dobře zapracované, animace roztomilé a celé se to hýbe krásně plynule. Inspirace původní hrou je dobře patrná, potkáváme podobná prostředí, takže ujetost motivů v pozadí je krásný odkaz a zároveň se na to opravdu hezky kouká. A díky správně nastaveným kontrastům si hra zachovává přehlednost a zároveň umí skrýt tajné místa. A navíc je roztomilá. Palec nahoru.


Podobně se dá referovat i k hudební a zvukové stránce věci, ale už tady narážím na určité, řekněmě zajímavosti. Nemohu se zbavit dojmu, že některé samply byly inspirovány, ne-li přímo vykradeny, z Loco Roco. Dokonce i leveldesign v některých ohledech připomíná až příliš nápadně skluzavkovité schéma. Velice podobně se dá referovat k některým menším inpiracím z jiných her - krom Maria a Sonica jsem narazil dokonce na Angry Birds, mutaci Final Fight nebo na R-Type (a to neříkám proto, že se tam lítá na komárovi, to bylo i v jedničce - mám na mysli typické vlny nepřátel a erupce prostředí, které kopírovala většina raketkových stříleček od R-Type). Na tom samozřejmě není NIC špatného. Je těžké dneska udělat inovativní hopsačku, jako to umí snad jen Nintendo. A když se dobře spojí prvky jiných her, tak proč ne? I zde dávám palec nahoru.

S maličkou poznámkou. Proč se ve hře Rayman Origins neinspirovali hrou, ehm, Rayman? Ten se ve své době dokázal odlišit od konkurence, měl poměrně nekompromisní obtížnost, důraz na pixelově přesné dopady na plošinky, nelineární levely, spousty míst k zabloudění či smrti. Prakticky nic z toho ve hře není. Sem tam odbočky do tajných míst, ale jinak je to jízda zleva do prava a nazdar bazar. To mi je trošku líto. Ona jízda sama o sobě je to dobrá. Jenom mi přijde trochu neuspokojivé, že jedna úroveň je prostě pět obrazovek nalepených za sebou a šlus.


Možná je tohle právě ten problém. Je to dobrá jízda, ale již ne vyjímečná nebo kulervoucí. Za čtyři hodiny hraní, kdy jsem zhruba tak v polovině, jsem nenarazil na jediný moment, kde bych nějak nadšeně zakvičel nebo vydechl. Kvalitní, více méně standardní hopsačka. Jenže těch je v komerční sféře, jako šafránu. Jedině tak si vysvětluji "hysterii" okolo této hry.

Pravda - hra obsahuje multiplayer, nějaké ty bonusy, více ovladatelných postaviček a díky milé (a rozličné) grafice a slušnému ovládání se nedá ani omylem říci, že by hra byla nuda. Jenom to není zas taková zábava, ze které bych si sednul na zadek nebo za kterou bych vysolil více, než pětistovku. Nějaké hodnocení? Nebude. Ale tak nějak z dojmů nemám pocit, že by si zasloužila více, než 7/10 - a to hopsačky fakt miluju. Už to tady bylo a lépe. Rozumím ale tomu, že pokud jste se vždy vyhýbali Nintendu, tak je pro vás Rayman Origins adept na vyšší ohodnocení i cenu.