1. 2. 2012

Hra měsíce: Legend of Kyrandia


Co říci závěrem? Legend of Kyrandia je určitě zásadní počin mezi adventurami, kterému se podařilo překročit stín Sierry a Lucasarts naprosto osobitým způsobem. Ať už hovoříme o inovátorském přístupu k ovládání, ať už hovoříme o fantastické grafice nebo o nevšedních hádankách a v neposlední řadě v originálním příběhu a jeho vyprávění. Pokud nepatříte mezi hráče, kteří mají tuto zkušenost za sebou, měli byste to co nejrychleji napravit a to přesto, že můžeme donekonečně diskutovat o tom, proč tato série z dlouhodobého hlediska nedosáhla věhlasu, jako její kolegyně z výše zmíněných konkrenčních dílen.



Třetí díl tomu všemu nasadil korunu. Malcolm, tedy hlavní záporák série, se nyní stává hlavním hrdinou. Hra používá z velké části renderované pozadí a animace, ale překvapivě se podařilo zachovat celkem pietní atmosféru tradičních, ručně kreslených adventur. Avšak samotná změna hrdiny je svým způsobem šokující, není mnoho her, kde hrajeme za někoho, proti komu jsme to několik let táhli. V podstatě tak v roli Malcolma prožijeme útrapy, které sám doposud páchal, avšak v prostředí dvou ostrovů. Na jednom jsou kočky a na druhém psi - a vzájemně se nenávidí. Díky nelineárním hádankám je tak náš kašpar odsouzený k bavení hráčovy maličkosti nejrůznějšími sarkasmy, kdy máme pod kontrolou jeho dobrou i zlou stránku zároveň.

Hand of Fate, jak se nazývá druhý díl, vlastně pokračuje tam, kde první začal. Chopíme se role mladé čarodějky Zanthie a naším úkolem není nic menšího, než spása Kyrandie, která doslova mizí před očima. Hra disponuje naprosto fantastickou, ručně kreslenou grafikou (mnohé motivy jsou "kompatibilní" s Lands of Lore, vydaném v témže roce - vidíte? To je právě to hezké, poznat rukopis grafika. Stát se to v dnešní době, budou autoři obviněni z plagiátorství nebo z lenosti (i když představa, že v témže roce vydá velké studio dvě hry, je téměř utopická)). Ale ani hratelnost nezůstává pozadu. Díky zajímavému řešení většiny úkolů a vtipným dialogům se zřejmě všichni shodneme, že Ruka Osudu patří do zlatého fondu. Však kde jinde jste mohli jezdit na dinosaurovi, topit rybáře nebo chodit po duze? Přes primitivnost příběhu dojdeme k závěru, že to zkrátka pohádka, jak má být.

K první Kyrandii ještě dodám pár zajímavostí. Hra se dočkala velice vřelého přijetí a to i u nás, díky amatérskému překladu do češtiny. Slavný zákys "v jakém pořadí tahat knížky z knihovny" byl tak pro mnohé první okamžik, kdy se začali zajímat o jazyk anglický. I když - mít heslo na otevření "OPEN" je samo o sobě trochu hloupé, heslo ke kufříku pak bude zřejmě "1234" a heslo k vagíně si nechci ani představit. No ale tato popularita zavinila, že hra, respektive její část, byla portována dokonce na osmibitové počítače, jmenovitě na legendární Sharp MZ800! Jo a věděli jste, že Lands of Lore, ano, ten legendární dungeon, běžel na identickém enginu, jako první Kyrandie? Už je tomu tak. Každopádně pokračován na sebe nenechalo dlouho čekat.

Inovátorský přístup k ovládání tak znamenal nový rozměr atmosféry hraní. Intuice nás vedla téměř automaticky hrou. Slavná jeskyně, ve které jsme si museli přenášet svítící plody, je toho skvostným příkladem. Již jsme nebyli limitováni specifickým místem, kde se daly plody položit, mohli jsme je položit kamkoli jsme chtěli. Westwood vymysleli celou řadu nových principů hádanek, které do té doby nebyly se standardními ikonkami možné. A tak jsme všichni do jednoho seděli za prťavými 14" monitory a klikali jak o život. Kašpar Malcolm totiž zkameněl našeho strýce a náš hrdina Brandon touto hrou vykročil ke královskému trůnu celé Kyrandie.

Legend of Kyrandia je první hrou ze série "Fables and Fiends". Ve své době doslova šokovala svým grafickým zpracováním (podle mne se zařadila těsně za špici v podobě hry Simon the Sorcerer), které jsem poprvé spatřil na kamarádově 286 s VGA kartou. Druhá věc byla unikátní z hlediska ovládání. Hra neměla žádné ikonky na ovládání, ale jen jediný kurzor. To mělo přímý vliv na hratelnost. Aktivní či sebratelné objekty měl vždy stejnou velikost, nemuseli jsme dělat pixelhunting (vyjma slavné pily pod stolem, že?) a soustředili jsme se spíše na popředí. Tehdy se poprvé myš proměnila v naši virtuální ruku, sahající do světa za monitorem.

Westwood a adventury. I když můžeme diskutovat o tom, zda-li šlo o ideální symbiózu, zřejmě dojdeme k tomu, že vedle Sierry a Lucasarts šlo o plnohodnotnou alternativu, která se nemusela za nic stydět. Westwood byli svou šíří záběru vždy symbolem poctivých řemeslníků, kteří neudělali snad žádnou hru špatně. Vybavte si Dune 2, Blade Runner, Command and Conquer, Lands of Lore nebo Eye of Beholder - obrovská šíře záběru žánrů. A přesto v mém srdci bude jeden titul v jejich režii nadřazen nad ostatní - Legend of Kyrandia, hra měsíce února 2012.