7. 2. 2012

Resident Evil: Revelaitons


Přibližně po dvanácti hodinách jsem včera v pozdním večeru nasypal poslední magnum náboj do citlivého místa bosse, který se rozprskl do prostoru a byl konec. Spokojeně jsem odfrkl. Celá hra se nesla v duchu vítězství. Vítězství nad skepsí z nové konzole. Nad skepsí z nového Resident Evil. Nad skepsí z herního trhu, zejména toho "mobilního". Dámy a pánové, šestý plnohodnotný Resident Evil přišel, viděl, zvítězil a odnáší si známku 9/10.

Hned z kraje bych vyřešil otázku, proč hra nedostane 10/10. Důvod je prostý. Revelations jsou totiž hrou, která do žánru nepřináší nic zásadně nového. Je to originalita, kterou většina pokračování her trpí a řekl bych, že při nalévání vína do čisté sklenky si nebudeme nalhávat, že by se Revelations nějak podstatně lišily od Resident Evil 4 a 5. To je jediné negativum, co bych hře vytknul.

A zároveň hlavní pozitivum, co bych na hře vyzdvihl.

Nebudeme si lhát do kapsy, že bych od Revelations čekal něco vysloveně inovativního, naopak jsem se zprvu obával, že hra nebude předchozím dílům dost podobná. Totiž - představit si plnohodnotný Resident Evil na přenosném zařízení - to se v historii ještě nestalo. Naštěstí pro nás - Revelations "se s tím neserou" a narvali do cartridge naprosto všechno, co na novodobé sérii milujeme. A narvali to tam lépe, než jsem si byl schopen představit.


Aniž bych se chtěl zabředávat do příběhu, který je řádně klišé a campy, jak se na Resident Evil sluší a patří, tak jedna z předností hry je v zasazení na luxusní výletní loď ála Titanic. Toto zasazení totiž znamená, že se autoři mohli rozšoupnout s pestrostí prostředí. Skutečně - na lodi se nachází Casino, vycházková paluba imitující italské Benátky, honosné apartmány v renesančním stylu, obří bazén, ale také kilometry služebních šachet, propojovacích chodeb, zrezivělého podpalubí, kuchyně a dokonce i tajné laboratoře, které teroristé využívají ke svým kejklím. Zasazení na loď znamená, že si Capcom mohl legálně dovolit oddělit tato diamtrálně odlišná prostředí doslova jedněmi dveřmi. To je na hře krásné, že se pořád těšíte, co přijde.

Zároveň to znamená, že prostory jsou spíše malé, uzavřenější a stísněnější. Sice tu a tam najdeme moc pěknou příležitost k využití ostřelovací pušky, ale určitě nelze rozlehlost prostředí přirovnat k Resident Evil 4 nebo 5. Znamená to návrat k starému dobrému Resident Evilu, který se převážně odehrával uvnitř nějaké budovy. Jenom je to nyní obrovská loď. Zlí jazykové by mohli plivnout jedovatou slinu, že za to může nízký výkon konzole - jenže i kdyby měli pravdu, nevyváží to fakt, že level design je jedním z nejlepších, co jsem kdy v této sérii viděl. Člověk opravdu napnutý a kreativita autorů opravdu nezná mezí.


Graficky je hra naprosto fantastická, parádně plynulá a díky košatosti prostředí se Capcom skutečně vyřádil. Nečekal jsem, že někdy na Nintendo handheldu uvidím takto skvěle vypadjící hru - zejména, co se technologické stránky týče. Ať už je papírově hardware jakýkoliv, je to poprvé po necelém roce, kdy vidíme jeho výkon v plné kráse. Prostory jsou přecpané objekty, světelnými efekty, textury neurazí - je to skvost se na to dívat. Chápejte mne správně, toto není óda na výkon (hra například nemá prakticky žádnou fyziku), toto je óda na skvělý ladný design, který v podání této konzole produkuje skutečně atmosférický obraz.

Trojrozměrný efekt dodává atmosféru, nemá žádný "herní účinek". Hra samotná umožňuje znásobit hloubku 3D efektu, což je celkem o oči, ale i tak jsem byl rád, že zejména při míření je na vlastní oči cítit, jak se stvůry blíží. Navíc je možné přepínat mezi first person a third person režimem (poplatný RE4+5). Nečekal jsem, že handheld dokáže zprostředkovat plnohodnotný zážitek z moderního Resident Evila. Nekompromisně.


Trik je i v tom, že hra je designovaná na handheld - hra by po přímé portaci na velké konzole podle mne neuspěla takto dobře. Hratelnost je dávkovaná přesně na cesty MHD, dá se hrát pět minut i hodinu v kuse a pořád si hru užijete. Souboje jsou spíše pomalejšího rázu - no některé mise jsou zase naopak krátké a velice akční, takže si užijeme od každého dostatek - a je nám to předem avizováno, co se bude dít (stačí pohled do inventáře). Mikromanagement byl zcela vypuštěn, jelikož se hra více podobá první trilogii série, staráme se jenom o munici a její maximální množství, co můžeme s sebou nést. Hádanky jsou velice jednoduché a jen ilustrují jistou změnu konání našich hrdinů. Přesto musím vyzdradit jeden detail - ještě jsem v žádné hře neviděl, že by byl dotykový display použit, jako scanner otisku prstů. Detail, který potěšil.

I když jsem na začátku napsal, že Revelations ke dnu stahuje a zároveň k nebi vynáší tradicionalismus, je tady celá řada novinek, které považuji za výrazně lépe zpracované, než v předchozích dílech. Jde o tolik kritizovaný management munice. Zatímco v díle čtvrtém jsme nacházeli granáty i ve vránách a v díle pátem u sebe nosí naboje do pušky každý slušnější zombifikovaný černoch se sekáčkem na maso, nyní je distribuce paliva pro naše hlavně mnohem inteligentnější.


Jelikož byla loď obývána teroristy, je celkem pochopitelné, že se tu a tam nacházejí bedny se zbraněmi či s municí a že při taktickém ústupu je možné najít zapadlé nábojnice všude možně. Musíme je ale hledat a to trvá dost dlouho na to, abychom za sebou tahali "vláček" zombíků a sbírali povalující se munici. Tohle je přesně ta věc, která byla na starších dílech čarovná - bezmocnost. Jakmile člověk nebyl 100% připraven, nastaly problémy. Utéct nebylo kam, taháme za sebou krvácející nohu (vlastní), nemáme čas naládovat brokovnici a ... a ...

Revelations ale nejsou nějak zvlášť obtížnou hrou při hraní na normální obtížnost - je to "al dente". Funguje přesně tak, jak má. Běžní nepřátelé nám z počátku dávají trochu zabrat, kvůli malému množství munice, ale jak se hrou prokousáváme, jsme postaveni před upgradování a správné používání zbraní, takže při trochu pečlivějším zkoumání prostředí nemáme problém munici uhlídat. Máme ale za úkol munici správně "investovat" a to zejména v pokročilých fázích hry, kdy potkáme dva bossy najednou. Naštěstí je tady další drobná inovace - upgrady lze ze zbraní vyndat a namontovat je do jiných bouchaček. Nedochází tak k absurdní situaci, že má naše Beretta zásobník na 75 nábojů.

Aspekt parťáka je v této hře potlačen na minimum. Chodí s námi, střílí, občas odláká nepřátele, ale nemůže zemřít, nestaráme se o něj a je spíš jen jako kulisa. To znamená, že není možné hrát příběhovou linii ve dvou, což je po kvalitním implementaci v pátém díle hodnotitelné, jako přešlapování na místě. Abych rozptýlil všechny pochybnosti - Revelations obsahují RAID režim, což je na orientované na multiplayer online i offline. V raidu se hra promění v Diablo styl - nepřátelé i my sami získáváme levely, ukazatele zdraví indikují, na koho se soustředit a sbíráme zbraně a peníze na pořádné masakry. Zatím jsem neměl čas do raidu proniknout, pouze jsem si v sólo hře vyzkoušel pár úrovní. Vsadím se ale, že pro notorické milovníky online Resident Evila je Revelations vykoupením na desítky hodin. Opět nad rámec toho, co jsem od této hry očekával, skvěle!


V rámci dějové linie nám rukama projde vícero hrdinů, i když hlavní soustředění je na Jill Valentine. Musím Capcom pochválit, že nenechali propojit Revelations a pátý dál. Místo toho je nám taktně naznačeno, že se do dějové linie dá nacpat nejméně ještě jedna hra s touto hrdinkou, předcházející událostem v pětce. Tak jako tak jsem byl rád, že jsem mohl hrát za jiné postavy, i když jen chvíli, abych si tak vyzkoušel jiné herní styly (holomajzna v kancelářích třeba), ono to podporuje narativitu, události jsou plastičtější. A i když to vyzní blbě, tak se mi líbilo, jak jsou postavy charakterově placaté, naivní - je to prostě campy. "You are our only hope" na hrad!

Ovládací schéma je prakticky převzato ze čtvrtého dílu, jelikož 3DS disponuje jen jedním analogem. Pomocí prstu na dotykové obrazovce se lze i rozhlížet, ale v praxi je zachováno vše, jak máme rádi. Novinkou je možnost chodit během míření, ale hra to pochopitelně vyžaduje vysloveně minoritně. Pokud ale chcete z Resident Evil udělat Gears of War, je to díky zhůvěřilosti jménem Circle pad možné. Překvapilo mne, že pro běhání není potřeba držet žádné tlačítko, Jill běhá sama při plném vykroucení joysticku. Ne snad, že by to mělo vliv na hratelnost - ale asi bych nebyl nadšen, kdyby se další díly vydaly cestou tradičních stříleček, což je nám bohužel naznačováno. Mně se právě líbilo, že nutnost držet tlačítko pro běh byla indikace toho, že se hýbeme "nestandardně", čistě pro vědomí hráče. Nu což.

Revelations se vrací ke kořenům série a začínají chvílemi připomínat survival horror. Můžou za to změny prostředí v potápějící se lodi, nově zpracovaný management munice, tradiční soubojový systém, vymazlený level design, řádně klišé hrdinové i příběh, fantastické grafické zpracování, upravené dávkování hratelnosti pro handheld a hlavně perfektní převední tradičních hodnot série na přenosnou platformu. U hry jsem se skvěle bavil a vím, že se ještě skvěle bavit budu. A to je doporučení, které mnoho současných her ode mne neuslyší.

Jestliže jste doposud měli důvod, proč se 3DS vyhýbat, právě jste o něj přišli.

P.S.: Hra je nezvykle prošpikována tunami animovaných sekvencí, které se tváří, jakoby byly v enginu. Teprve pohyb 3D posuvníkem odhalí, že jde o předrenderované video. A teda i fakt, že jsou scény v animačkách šíleně velké v porovnání se zbytkem hry ;).

P.S.2: Nezmínil jsem se o zvucích a hudbě. A to prostě proto, že po většinu herní doby jsem hrál se zvukem vypnutým, jelikož jsem byl v MHD. Avšak finální souboj jsem si dal naplno a závěrečná skladba mne dostala. Musím si to zahrát znova se sluchátky!