20. 4. 2012

Mario Kart 7


Jedna z mých nejoblíbenějších aplikací na 3DS je bezesporu Activity Log. Trávím v něm spoustu času, protože mne zajímá, kolik hodin trávím s jakou hrou. Například - v čele je Super Street Fighter 4 (47 hodin), s odstupem následuje Dad or Alive (28 hodin), těsně v závěsu Ocarina of Time (27 hodin), Metal Gear Solid 3D (21 hodin), Resident Evil (20 hodin), Letter Box (15 hodin), Pullblox (13 hodin) a tak dále, a tak k podobně, až docházím k Mario Kart 7, kde mám najeto již 11 hodin. Je to málo? Ani ne - vzhledem k tomu, že tuto hru jsem si koupil takřka výhradně pro hraní v multiplayeru s kamarády, nejde o titul, který bych si zapnul sám pro radost. Takže pro multionly hru je to myslím dost na to, abych shrnul nějaké dojmy.



Jistě jste si všimli, že současná doba nepřeje dlouhým sériím. Kdysi dávno nebylo zas tak nezvyklé vidět hru s číslovkou 7, no dneska je všechno jinak. Jedině Nintendo si vybudovalo fandovskou základnu dostatečně silnou na to, aby se jejich herní série prodávaly. Zatímco v případě Zeldy nebo Maria tady můžeme hovořit o jakémsi posunu vpřed (avšak z hlediska prodejnosti vidíme, že trend upadá), v případě Mario Kart vidíme, že jde jen o updaty téže hry. Má aktualizovanou grafiku, nové tratě, ale reálných novinek je pomálu. Jde o záměr - premisa hry je tak jednoduchá, že v zásadě musí zůstat neměnná. A tak vidíme generační posun - Mario Kart pro SNES, Mario Kart 64, Mario Kart Double Dash pro GameCube, Mario Kart Advance, Mario Kart DS, Mario Kart Wii a nyní Mario Kart 7 pro 3DS. Jaká z těchto her je nejlepší? A je-li nějaká nejlepší, co na to Mario Kart 7?


Série se dostala do podobných kleští, jako například bojové hry. Koukněte na vývoj série Tekken, Soul Calibur a vlastně i Street Fighter. Zdokonalit je už nejde a tak se do designu zasahuje velice opatrně. To znamená, že novinek je buď velice málo (například Tekken) anebo jde o novinky, které nechtěně ničí základy hry (Soul Calibur). Občas se ale stane, že i jinak zaběhnutá série se dokáže dostatečně ozvláštnit a vymezit, a tedy potvrdit své kvality (Street Fighter, versus série). Mario Kart 7 jsou spíše první variantou vývoje - oproti Wii verzi se liší vlastně velice málo. Neznamená to, že by se hrály špatně - popularita je pořád obrovská, hru si koupilo přes 5 milionů hráčů (tj. třetina majitelů konzole). Vedle Mario Kart Wii s prodanými dvaatřiceti miliony to sice nezní nějak úžasně, ale je to opět asi třetina majitelů konzole. To o mnohém vypovídá.


Hru ale musím v prvé řadě pokárat. Vůbec se mi nezamlouvá, že se hra tak moc orientuje na online multiplayer. Je to dotaženo do takového extrému, že i obsah singleplayeru je založený na datech vašich spolu/protihráčů a tím je dílo dokonáno. Kriticky mi chybí nějaký "příběhový" režim, případně kooperace, nějaké širší využití hry, než jen na závody, které jsou vlastně neměnné. Jako příklad uvedu Puzzle Quest - jde pořád o šoupání diamantíků, ale je to hodně modifikované podle toho, jakou máme postavu, s kým bojujeme, jestli páčíme zámky, vymýšlíme kouzla nebo smlouváme slevu v krámě. Tohle v Mario Kart dlouhodobě chybí a místo toho, aby obsahu přibývalo, tak ho naopak ubývá. Co je to za absurdní trend? Ono dá se to postavit tak, že offline ghost závody vytvářejí obsah pro singleplayer - dá se s tím trávit mraky času. Hra je ale jen o těch samých závodech dokola, single obsahu je naprosté minimum. Je ho jen o málo více, než v Tekken 3DS. Takže vzhůru do online!


A to píšu přesto, že se online multiplayeru prakticky nevěnuji, stejně jako v případě této hry klasickému singleplayeru. Mario Kart hraju vždy jen s kamarády v hospodě, kde plní účel pořád skvěle; avšak princip vývoje jako takový mi přijde na facku. Za tisíc korun je to zkrátka málo muziky a nedivím se tomu, že celkové hodnocení hry je v rámci série na chvostu. Tam, kde Mario Kart DS excelovaly ve své době, tam Mario Kart 7 jednoznačně zaostává.


Faktem ale zůstává, že samotné ježdění je udělané "standardně", tedy velice zábavně! Nové tratě a vychytávky s létáním, případně sbíratelné bonusy a princip smykování z Wii verze - to vše funguje naprosto skvostně a hra mne motivuje k zvládnutí techniky. Jádro hry se moc nezměnilo a díky přizpůsobeným tratím není co řešit. Pokud jste nikdy žádné Mario Kart nehráli, je to bezesporu dobrá volba, jak do vlaku jedné z nejzábavnějších závodních her všech dob naskočit. Když totiž pomineme odfláknutý obsah hry, je zábavnost na výši a to se počítá.


Mario Kart 7 jsou tak opravdu jenom updatem předchozích dílů, což je dvousečná zbraň. Vylepšená online hra je pozitivum, doladění hratelnosti taktéž. Je to důvod opustit Mario Kart DS? Ne tak docela. Hlavní výhodou Mario Kart 7 je technologický standard - DS totiž nepodporuje WPA šifrování sítí a tak není snadné se dneska s touto starou konzolí připojit online. Samotné jádro hry hodnotím vysoce. Jakmile do hry proniknete, budete se bavit "jako obvykle", tedy královsky. Když bych ale měl shrnout hodnocení produktu jako celku, obávám se, že upřímných 7/10 je svým způsobem vlastně špatná známka.


P.S.: Technologické zpracování je bezchybné, vše jede plynule, ve 3D a chcete-li i ve first person pohledu, kdy grafika vynikne.