13. 5. 2012

Garou: Mark Of The Wolves


Vedle beat'em'up žánru je ještě jeden, který mne velice zajímá - a tím jsou bojovky. Automaty jsou královskou platformou pro tento typ her a tak jedině tady najdete ty nejlepší vůbec. Vedle Capcomu a Namca je nutno jmenovat ještě jednu firmu do svaté trojice tvůrců bojových her. SNK a prakticky veškerou produkci pro Neo-Geo. King of Fighters, Fatal Fury, Last Blade - to jen abych jmenoval ty nejznámější. Ke Garou jsem se dostal již na Dreamcastu, ale nikdo se mnou nechtěl hrát. Nyní v MAME jsem se rozhodl že prozkoumám titul z herního hlediska a to z jediného důvodu - TOP. Jinak totiž nejsem zas takový fanda SNK her, i když to je asi hlavně tím, že je neumím hrát. Každopádně Mark of Wolves mne zaujalo docela dost - proseděl jsem u něj sám (!) skoro dvě hodiny.




Grafika

Hra má typické znaky SNK her, čili měřítko postav je specificky navržené tak, aby panenka očí byla pokud možno z jediného pixelu a zároveň aby byl zachovaný silný vliv mangy. Počet postav, které SNK za ty roky vyprodukovalo, je enormní, řekl bych asi dvakrát tolik, co má Street Fighter - ale zároveň jsou designy jednotlivých postav unikátní a zapamatovatelné, i když jde pořád jen o lidské bytosti. Grafika hry je pestrá, hodně detailní, animace extrémně plynulé a dění na pozadí je živé. Ruku na srdce - ladění do anime stylu v takto velkém množství mne příliš nebaví, ale musím uznat, že hra vypadá prostě dobře. Zejména superkomba nebo chytky, stejně jako speciální tahy některých postav "mimo arénu" vypadají k sežrání.


Zvuk

Zvuky jsou naprosto standardní. Výkřiky postav a údery nijak nevynikají - ale ono se toho dá opravdu málo vymyslet originálního. Hudební motivy shrnují rock'n'roll, metal, japonský pop i mystické zvony při meditačních rituálech anebo veselé pseudohospodské odrhovačky. Žádný zázrak, ale neurazí ani omylem.


Hratelnost

Ovládací schéma vychází ze čtyř tlačítek a několika málo kombinací. Pro superkombo je potřeba namačkat dvojitý čtvrtoblouk, pro countery se musí stisknout A+B, pro TOP útoky zase C+D. Základní čtvrtoblouky, "zetka" a charge útoky fungují obdobně, jako ve Street Fighterovi, ale komba základních tahů jsem nějak neodhalil (ale občas se mi povedly, to jo). TOP systém je něco, co mi ve hrách obecně chybí v nějaké podobě. Jde totiž o to, že na ukazateli zdraví si vyberete jednu ze tří zón, ve které je možné stiskem dvou tlačítek spouštět autokomba a podobné typy rozšířených útoků. Flow hry to zásadně mění - když se nepřítel "zaleskne", tedy aktivuje TOP - jsem najednou ostražitější a snažím se oponentovo zdravíčko takticky snížit. Bohužel, postavy na můj vkus vydrží málo úderů, uvítal bych o polovinu větší výdrž, abych si to víc užil. Subjektivně to hru jakoby zrychluje a pomáhá tak adrenalinu, jenže ve vypjatých chvílích to prostě nedávám. Hra také obsahuje ekvivalent parry - blokování ve spráný čas, které dokonce může doplňovat zdraví. Zajímavá mechanika!


Atmosféra

Jelikož nejsem expert na SNK hry, neodhalil jsem pořádně flow soubojů a tak mi asi uniká pointa hraní. Na druhou stranu jsem zjistil, že TOP systém opravdu obohacuje hratelnost i atmosféru, že superkomba jsou rozdílná nejenom graficky, ale i svým zaměřením. Výběr postav pokrývá všechna známá bojová umění a díky mnoha dodatečným animacím mezi souboji také rozeznáme charaktery zúčastněných. Překvapilo mne vyprávění příběhu mezi souboji a také celkem propracované úvody do bitek, nemluvě o unikátních hláškách hrdinů, komentujících výhry i prohry s jakýmkoliv protivníkem (a celkem jich máme k dispozici dvanáct. Další bod k dobru? Po prohraném zápase a vhození mince si můžeme následující bitku zjednodušit jednou ze tří variant. Buď má protiviník jen 1/4 zdraví (ale zdálo se mi, že vyšší obtížnost) nebo má nižší obtížnost nebo je možné začít s nabitým SUPER ukazatelem. Hra je díky tomu mnohonásobně více hratelná v singlplayeru a motivuje tak házet jeden čtvrťák za druhým. Jasně, to v MAME není zas takové plus, ale překvapilo mne to, jako dobrý nápad.


Závěr

SNK hry jsou dost na jedno brdo a liší se mezi sebou snad ještě méně, než všichni následovníci Street Fightera 2. Možná, že časem odhalím, v čem je pointa jejich her, nyní ale nemohu konstatovat, že bych byl nějak odvařenej. Pravda - TOP systém jako strategický element a také snižování obtížnosti po vhození mince jsou zásadní a zábavné prvky napříš bojovkami - zbytek hry ale nevybočuje ze standardu. Faktem zůstává, že budu-li někdy chtít hrát s někým nějakou SNK hru, sáhnu po této, jako po první. Hodnotil bych 758/M.