18. 6. 2012

Cheat jako herní mechanismus

Většina her se k cheatům staví dvěma možnými způsoby. Buď jsou cheaty jakýsmi roztomilým rozptýlením svým způsobem přínosem k hratelnosti (platí zejména pro singleplayer hry) anebo jsou naopak opovrhovány, jelikož mnohdy závažným způsobem narušují hratelnost. Někdy jsou cheaty do hry zabudovány přímo autory hry - historicky můžeme někdy hovořit o omylech, easter eggech, ale také o uměleckém záměru (například cheaty do her typu Carmageddon nebo Aliens vs Predator) či zkrátka k rozveselení (Worms, Doom). Oproti tomu existuje ještě obrovská rodina cheatů, které nebyly autory hry zamýšleny a vymyšleny - zde hovoříme o nejrůznějších trainerech, haxx0rzdech, Action Replay, modech a dalších věcech, ze kterých má Punkbuster špatné spaní, nemluvě o regulerních exploitech a placených aplikacích k podvádění. Nedávno při jedné diskuzi v hospodě mne ale kamarád přivedl na myšlenku, že by to šlo řešit opačně, ku prospěchu věci, tedy hry.

Na začátek své úvahy odbočím. Vždy, když se doslechnu o nějakém světovém rekordu například v běhu na sto metrů, říkám si, kde jsou hranice možností lidského těla. Samozřejmě, na těchto oficiálních závodech je zakázáno používat anabolika nebo jiná "podvodná" metodika k dosažení lepších výkonů. No ale stejně - kde je ta hranice? Byl bych pro ustanovení ligy, kde by naopak všichni museli brát drogy a různé zlepšováky, aby dotlačili lidské k tělo k absolutnímu maximu, kam je mechanicky možné zajít. Nebál bych se také povolit používání kybernetických končetin - mohl by z toho vzniknout celý vědní obor sportovních kybernetik, které by ve zlomku vteřiny podávaly lepší výkony, než lidské tělo samo o sobě. Tak ale to už moc odbíhám, zpátky k podvádění ve hrách.

Dejme stranou poněkud smutný příklad s Diablem 3, které přes všechny online serepetice neodolalo cheaterům a umožnilo duplikovat předměty, což je zejména v případě aukcí za reálné peníze nebezpečně snadno zneužitelné. (Na druhou stranu by z toho měl Blizzard své desátky, čili v tom výsledku by někdo mohl dropnout unikátní a drahý předmět, naklonovat a prodávat houfně - čistě z ekonomického hlediska by to bylo spíše výhodné pro Blizzard, i když by došlo k jasné devalvaci hodnot lootu). Podívejme se ale například na Rockstar, jak se vypořádal s cheatery v Max Payne 3.

Pokud jste přistiženi při podfuku, tak vás šoupnou do speciální skupiny. Posléze můžete hrát online pouze s lidmi s této skupiny, čili se proti sobě postaví cheater vs cheater. Je to vlastně vtipná myšlenka. Nestálo by za úvahu na tomto principu postavit celou hru?

Představuji si to asi tak, že by se vyrobila nějaká střílečka typu Battlefield, která by krom ustanovených pravidel a mechanismů měla také "díry", které by hráči mohli otevřeně využívat. Z počátku by například existovaly "oficiální" cheaty například na nekonečnou munici, avšak hráči by časem mohli implementovat podfuky typu wallhack, instadeath munici, rychlejší pohyb vozidel a tak dále. Fantazii se meze nekladou.

Myšlenkou by bylo, že taková hra by se nedala hrát "poctivě", bylo by to zhola nemožné. Naopak samotná střílecí část hry by se časem stala naprosto minoritní, šlo by jen o souboje mozků dvou (či více) klanů, které se předhánějí v tom, kdo má lépe udělané cheaty. Určitý svatý grál by mohlo být tlačítko na "všichni jsou mrtví, Dejve", ale podle typu úkolů v jednotlivých mapách by vítězily různé taktiky.

Aplikace cheatů by neměla žádná pravidla, ale provozovatel hry by mohl tu a tam různé chyby či cheaty, pokud by byly příliš snadno zneužitelné, opravovat. Simulovalo by to proces "ochrany proti cheaterům" u normálních her, ale cílem pochopitelně není cheatry vymýtit, jako spíše jen usměrnit, případně donutit k větší kreativitě.

Povolené by byly i změny grafiky na straně klienta, případně snížení výhledu protivníků - a pak by bylo zajímavé pozorovat vývoj protikladných cheatů, kdy jeden tým má nesmrtelné vojáčky, zatímco druhý tým zabije všechno na jednu ránu. Tyto cheaty by mohly mít za následek klidně i pád serveru, což by opět nutilo hráče modifikovat cheat tak, aby byl přínosný k vítězství nad protivníkem.

Provozovatel hry by dokonce mohl za malý poplatek cheaty rovnou prodávat. Kdyby šlo o hru s modelem free to play, byly by tyto mikrotransakce vítanou obživou. Na základě zakoupených cheatů by se pak hráči mohli učit fungování serveru, reverzním inženýringem zjišťovat, co všechno by šlo na serveru udělat. Svým způsobwm by to mohlo dospět do fáze ála Minecraft, kde by vznikaly specializované servery pouze na jeden druh cheatů.

Autoři cheatů, tedy týmy hráčů, by pak získávali body za úspěšně odehrané partie. Toto počítadlo bodů by běželo na odděleném serveru, který by jen sledoval výsledky soubojů. Teoreticky by tak mohlo dojít k pokusům o nacheatování bodů během zápasů, avšak buď by obecná etika hovořila o tom, že body se necheatují, anebo by se ustoupilo od nutnosti cokoli bodovat. Pokud by ale hra měla reprezentovat výkony jednotlivých týmů a tedy i cheatů, tak jediné zabezpečení by vedlo právě k bodovacímu systému.

Takto navržená hra nebude mít samozřejmě hratelnost Battlefieldu, mnohem více se blíží ke hrám, ve kterých pouštíte do bitevního pole vámi naprogramovanou umělou inteligenci a sledujete její úspěchy i neúspěchy. Vytvořit hru zalouženou na cheatech bych považoval za výrazný umělecký počin v kategorii metaher, aniž bych očekával funkční hratelnost. Minimálně by mne bavilo sledovat replaye ;).