31. 8. 2012

Je vůbec nějaká budoucnost PS Vita?


Při pohledu na prodejní čísla prvních měsíců prodejů vidíme, že produkty SONY i Nintenda jsou v celkem vzácně vyváženém poměru. Zatim co launch Nitenda 3DS byl co do absolutních čísel slušný, ve srovnání s raketovými prodeji jeho předchůdce se můžeme celkem shodnout na tom, že jsme čekali více. Podobně tak je na tom SONY PSP a PSV - start celkem slušný, ale v kontextu dalších týdnů vidíme celkem jasně patrný propad. Nintendo se proti tomuto problému postavilo čelem. Jednak radikálně snížilo cenu konzole a dále pak dotlačila zásadní hry do publikovatelného stavu. Bráno kolem a kolem - 3DS se celkem uchytilo a nyní, po roce a půl, je již zřejmé, že nemusíme mít o tuto platformu existenční obavu. Co ale Vita? Podle SONY jsou její prodeje v souladu s očekáváním, čímž referuji k nedávno zveřejněným číslům, podle kterých Vita prodala 2.2 milionu kusů za prvního půl roku života. Je to hodně nebo málo?

Je to rozhodně méně, než prodala konkurence, ale to nás nemusí trápit. Pouhý půlrok totiž není nutně berná mince, ale vyčíst se z toho něco dá. Zejména v souvislosti s informacemi, kdy SONY nahlas tvrdí, že ještě nepřišel čas na slevu. A dále je tady pak otazník nad hrami pro Vitu.


Řekněme si to na rovinu - ekonomicky vzato je potřeba, aby prodeje produktu splnily nějaký plán. Nejde jen tak snadno říci, že stačí dosáhnout stavu, kdy produkt neprodělává. Investice, či dotování prodejů je zcela regulerní taktika, na které není nic špatného. Dělá to SONY, dělá to Microsoft, dělá to Nintendo. Žel bohu z úhlu pohledu investora nebo akcionáře je propad prodejů daného produktu důležitější, jelikož se neplní plán. A to je špatně. Konec pohádky.

Ideální samozřejmě je, když je plán překročený. Ještě jednou si dovolím poukázat na historický fakt, že jak Microsoft tak (zejména) Nintendo dokázali v jistém bodě na časové ose nejen začít vydělávat na svých produktech, ale dokonce se jim podařilo překročit ty nejdivočější sny marketingových nadrženců. Celá minulá generace konzolí byla jen důkazem toho, že velikost vstupní investice do vývoje hardwaru a softwaru není klíčovým prvkem pro ekonomický úspěch. A když se nyní vrátíme do února 2011, kdy SONY poprvé hrdě prezentovalo NGP, pokládal jsem si otázku, proč SONY vstupuje podruhé do téže řeky.

Klíčovou vlastností Vity je bezesporu špičkový hardware, nejen co do hrubého výpočetního výkonu, ale také touchscreenu a online možností. Avšak za takový hardware se platí a to ne málo. Když přičtete nutnost extra memory karet pro ukládání pozic (bez které nejdou mnohé hry byť jen spustit!), dostanete cifru, kterou vysolíte s radostí jen v případě, že je na daný systém dost pro vás zajímavých her. A to je nyní otazník. Jaké hry vlastně Vita nabízí? Wipeout 2048? Uncharted: Golden Abyss?

Bez zajímavosti také není, že nejlépe hodnocené hry pro Vitu jsou nejen hlavně remaky (tedy stejně, jako to má 3DS), ale také navíc hry, které nereprezentují možnosti špičkového hardwaru, jakým Vita disponuje. Lumines, Gravity Rush, Rayman Origins, Sound Shapes, Super Stardust... už to mi přijde celkem jako dobrý důvod k zamyšlení, co se s Vitou děje divně. To ale neznamená, že by z hlediska kritického přijetí na tom byly hry jako Wipeout nebo Uncharted zle, to ne. Jak je na tom ale prodejnost těchto her?

Doslova mne šokuje, jak nízké prodeje mají Vita hry. Uncharted se může pochlubit 0.68 milionem prodaných kusů. Na druhém místě je FIFA s 0.3 miliony a od třetí pozice níže to jde prudce dolů. Od dvanácté příčky níže hovoříme o prodejích her pod 100.000 kusů, což je u konzole s 2.6 milionem zákazníků celkem alarmující. To ale ještě nemusí nutně nic dokazovat - prodeje online nejsou započítány. Nedivil bych se, kdyby prodeje PSN titulů byly na uspokojivé úrovni. Hry jako Escape Plan nebo Attack of Mutant Blobs jsou jistě ukázkou toho, že se nelze ohlížet jen na prodejní čísla fyzických kopií her. I když absolutní součet dolarů není k dispozici.

Co si pro nás chystá další půlrok? A to je ten problém - nic extra se pro nás nechystá. Podle všeho chce SONY zachovat vysokou cenu konzole i her, přičemž žádný velký blockbuster není ohlášen - snad jen vedlejší produkt Assassin's Creed 3. Téměř jakoby se vývojaři báli pro Vitu něco vytvářet. Jakoby měli strach o svou investici. A podle mne jde o strach oprávněný.

Magazín Wired sepsal sedm bodů, které by mohly pomoci Vitě v záchraně před utonutím. Nutno poznamenat, že některé z těchto bodů by měly být aplikovány na herní trh obecně. Jde o poměrně povrchní, ale trefné poznámky. Snížit cenu, dodat exkluzivní hry a podobně.

Je Vita v současnosti prodejní průser? Nebojím se říci: nepochybně. Ale jak jsem napsal výše - na faktickou existenci a podporu tohoto produktu je potřeba držet se plánu, aby SONY nemusela projekt stopnout. A jaký že je ten plán? Dle SONY mají v plánu do konce fiskálního roku 2012 (březen 2013) prodat 16 milionů přenosných konzolí (včetně PSP!). Takový plán je prakticky nesplnitelný. A tak se SONY rozhodlo snížit svůj plán na 12 milionů kusů. Aneb - i tak se dají plnit plány. Jestli je to pořád realistické číslo, ukáže čas. Moc tomu ale nevěřím.

O kvalitě jakéhokoliv zařízení rozhodují hry. I kdyby Vita prodala jenom tři kusy, pořád může jít o super platformu, která nabízí spoustu skvělých her - hypoteticky řečeno. Momentálně ale mohu s klidným srdcem říci, že kupovat Vitu je věc pro ty, co nevědí co s penězi anebo pro blázny, zaryté fanoušky značky. No, snad po snížení ceny o tom budu uvažovat, teď je prioritou Virtual Boy.