28. 9. 2012

XCOM - demo


Nemůžu říct, že bych původní UFO hry neměl rád. Netajím se tím, že jsem velice tupý, co se strategických a logických her týče. Ale jsou výjimky. UFO nepatří mezi ně. I když jsem jim ve skutečnosti věnoval opravdu hodně času, tak v tom výsledku jsem se vždy plácal jen někde na okraji hry a nikdy jsem doopravdy nepronikl do jádra. Důvod je celkem jasný. Zatímco jsem exceloval v šoupání panáčků na bitevním poli, v laboratořích a obecné managerské strategii jsem vždy tápal, takže dříve nebo později jsem se dostal do bodu, odkud jsem nemohl jít dál. Moje chyba. Vzkříšení značky jsem ale vítal spíše s uzavřenou náručí. Tehdejší ukázky nové FPS ze světa XCOMu mne spíš vystrašily. Oproti tomu později oznámený nástupce strategické větve pod taktovkou Firaxis mne napak naplnil nadějí. A to přesto, že v primárním zájmu je konzolový trh. Možná je to ale pro mne bod plus. Jak jsem psal - u této hry uvítám zjednodušení mnohých prvků na hratelnější úroveň, zatímco na bojově taktické části není třeba nic moc měnit. Demoverze o velikosti téměř 6 GB nabízí přibližně dvacet minut hry, což je zřejmě rekord v nepoměru, ale to dejme stranou. Jsem rád, že jsem si demoverzi zahrál, jelikož velice dobře shrnuje, co lze od plné verze očekávat.



V prvé řadě si musíme nalít čistého vína, že v dnešní době nelze očekávat identický hardcore přístup. V tomto kontextu lze pak hru hodnotit trochu objektivněji. V druhé řadě si musíme uvědomit, že původní hry nebyly zrovna excelující co do nějakého realismu - naopak naplňovala myšlenku jednoduchých pravidel v komplexním prostoru a taktik. Čili když řeknu, že nový XCOM je jen trochu ořezanější na první pohled, myslím to jako pochvalu. "Na dnešní dobu" je to dobře odvedená práce.



Je tomu rok a půl, když jsem poprvé hrál poslední dílo Juliana Gollopa - Ghosts Recon Shadow Wars pro Nintendo 3DS. Do hry jsem vkládal hodně nadějí, abych se nakonec spálil. Osekaná strategie, která kříží prvky z Advance Wars série s příchutí UFO, mi nesedla. I proto jsem se bál, aby nový XCOM nešel ve šlépějích "moderních tahových her". Původní UFO hry jsem vždy vnímal jako takové "malé sandboxy", kde se mohlo přihodit cokoli a kdykoli a vždy to bylo překvapení. Systémové, jednoduché na pohled, propracované po pár hodinách hraní. Otevřené kreativitě, uzavřené netransparentním prvkům náhody. Takové byly hry Juliana Gollopa. Co na to nový XCOM?


Hra je vlastně velice jednoduchá. Šoupáme pajduláky po čtvercové síti a podle toho, na jakém políčku skončíme, máme možnost si vystřelit či provést podobnou aktivitu. Boj o pozice tedy tvoří velkou část hry. Druhá velká část je pak práce s výbavou týmu jako takového. Platí zde jako obvykle pravidlo, že zkušený voják nahradí v bitvě dva až tři nezkušené (či nevhodně vybavené) a každá ztráta bolí. Systém hry je postavený tak, abychom si především kryli záda. Pobyt v otevřeném prostranství se rovná smrti. Taktika tedy není nutně komplikovaná, ale v závislosti na prostředí se člověk brzy dostane do úzkých a začne kalkulovat s rizikem. To je myslím dobře udělané, poplatné tradici i hratelnosti.

Možná proto mne trochu překvapilo, že levely postrádají onu systémovou variabilitu. Nejde o technickou velikost levelu - počet políček je poměrně slušný. Spíš mi vadilo, že všechno je předpřipravené a nakašírované. Jakoby průchod daným levelem byl vymyšlený lineárně. Samozřejmě, že v demoverzi je jenom jediná hratelná úroveň a to ještě dost malá, takže není moc o čem vyprávět, ale takový ten dojem, že má hra jen jedno řešení, ve mně zůstal. Doufám, že se krutě mýlím a že hra nabídne otevřená prostranství.


I když teď budu za blba, tak musím vytknout grafickou stránku věci. Že hra neobsahuje super efekty a dokonalé modely bych překousl. Ale ono to souvisí s trochu něčím jiným - s atmosférou.

Co se mi líbilo? Jistě to bude zajímavější přístup k vyprávění děje, který otevřeně pracuje s akčními záběry kamery během některých akcí. Jakoby někdo vyslyšel mé volání po grafické kvalitě strategických her. Samozřejmě lze tyto kamerové střihy vypnout, ale i tak mne potěšilo, že někdo při designování přemýšlel, jak umocnit atmosféru jinak opticky statického bojiště. To je palec nahoru.

Jenže při těch samých animacích je zároveň často vidět, že pokud například voják násilím vykopává  dveře, tak nejprve vidíme, jak jeho noha projde skrz a teprve pak dveře vypadnou. Anebo třeba když střílíme z poza rohu, tak nepřítel v krytu je pro nás opticky neviditelný, ale hra má nadefinováno, že překážka kryje na 50% a tak se trefíme i skrz zeď. Zní to jako malichernost, ale když už tedy máme k dispozici akční a dramatizující kameru, tak automaticky očekávám, že umocní prožitek, nikoliv, že ho bude narušovat.


Stejně tak mi uniká, proč můžu kamerou rotovat jen po 90° a proč si nemůžu trochu svobodněji zoomovat a proč jsou všechny postavičky tak stereotypní, co do vzhledu. Je možná nesmyslné plakat nad grafikou u tahové strategie, ale když člověk vidí, kolik péče autoři věnovali modelování samotné úrovně, nechápu, proč nemohli práci dotáhnout do konce.

Naopak kde musím grafiku a atmosféru pochválit je pohled na naši základnu. Moc se mi líbí, že jednotlivé postavy opravdu promlouvají k nám, jako k hráči a nikoliv k nějaké personifikované osobě. Má to takový ten hezký nádech starých her (například Frontier), kdy se hráč opravdu cítí přímým účastníkem hry. Dá se předpokládat, že v tomto režimu budeme trávit čas rádi.


Suma sumárum - XCOM demo dopadlo spíše dobře. Překvapilo mne, že chybí mnohé detaily, jakoby nedbali na drobnosti. Ale když se bavíme o kostře hry, může to být zábava. Hra bude rámcově poplatná originálu, jakoby ignoruje "mezihry" typu Apocalypse nebo Aftermath sérii (nic proti nim). To vše ale jen za podmínky, že jednotlivé mise nebudou předskriptované jako prase. Pak si to asi i koupím, už jsem dlouho netahal pindíky na buzerplace.