24. 1. 2013

THQ, Atari, SONY a videoherní krach

Kapitalismus je svině. Když neplatíte svoje závazky, jdete do bankrotu. O vaše ostatky se porvou obvykle ti nejsilnější. Normálka. Otázkou je, co se stane, když krachnou právě ti nejsilnější. Kdo se popere o jejich ostatky? Kdo zvedne vyhaslou pochodeň a vrátí ji do ekonomického procesu? Pokud se nikdo takový nenajde, dá se celkem v poklidu konstatovat, že krachlo celé odvětví průmyslu. Běžného člověka to může nechat chladným. Mně ne. I bez jakéhokoliv ekonomického vzdělání jsem "vždycky říkal", že krach se blíží. Bylo mi to vyvraceno. Že prý hry jsou v dobré kondici. Snaží se podívat na prodeje hlavních značek jako Call of Duty, Halo nebo třeba Mario Kart. Ale co ti ostatní? Co těch 99% studií a vydavatelů, co nemají tyto nejvýdělečnější značky? Je hezké, že v průměru je průměrný plat v České Republice dvacet tisíc - k čemu je ale tato informace dobrá, když medián je (mimo Prahu snad) dost podstatně pod touto hranicí? Nelze poměřovat blahobyt podle toho, že někde ve špičce jsou milionáři a miliardáři, na které spadá deset milionů lidí na hranici chudoby. Tomu neříkám znak zdravé společnosti, ani ekonomiky. A úplně stejně se dívám na hry.

Nejzajímavější je kauza s THQ, jelikož vyplavala na povrch zajímavá čísla:

Relic Entertainment and Company of Heroes franchise
Winning bid: $26.6 million - Sega Corporation
Backup bidder: $26.3 million - Zenimax Media

THQ Montreal, including 1666 and Underdog
Winning bid: $2.5 million - Ubisoft
Backup bidder: None

Evolve aka Metamorphosis
Winning bid: $10.894 million - Take-Two Interactive
Backup bidder: $250,000 - Turtle Rock Studios, Inc.

Volition and Saints Row franchise
Winning bid: $22.3 million - Koch Media
Backup bidder: $5.4 million - Ubisoft

Homefront franchise
Winning bid: $544,218 - Crytek
Backup bidder: None

Metro franchise
Winning bid: $5,877,551 - Koch Media
Backup bidder: $5.175 million - Ubisoft

South Park: The Stick of Truth
Winning bid: $3,265,306 - Ubisoft
Backup bidder: None

Na první pohled je patrné, že některé relativně zavedené značky (Homefront - hra s prodejem přes dva miliony kusů) ani nepředstavují podnikatelsky natolik zajímavý potenciál, aby o ně projevilo zájem více kupců. Dále je vidět, že jsou zde celkem propastné rozdíly v představě o ceně produktů jako Saints Row (celá série prodala 11 milionů her) a Evolve (tam je to alarmující rozdíl). Oproti tomu Company of Heroes a Metro představují celkem solidní hodnotu.

V tom výsledku je to Ubisoft, SEGA a Take2 Interactive - mološi - kteří vzali pod svá křídla to hlavní, co THQ mělo. Jakoby se schylovalo k monopolizaci vydávání her. Firmy jako EA nebo Activision mají peníze na to, aby spolkli všechny výše jmenované - až krachnou. Pokud tedy krachnou. Jenže mnoho lidí by doposud nevěřilo, že zavedená firma - jakou THQ bezesporu byla - může padnout. Domeček z karet se hroutí. Svět se mění a není zkrátka možné, aby ekonomický mechanismus fungoval 20 let beze změny. Musí padnout, aby se mohl zase nastartovat. Právě příklady THQ a Atari jsou první vlnou.

A ano - Atari. Symbol osmdesátých let. Pro mne je ta firma mrtvá už od doby, kdy přestali vyrábět hardware. Kolem roku 2000 došlo k akvizici francouzskými Infogrames a hry jako takové vydávali pěkné. A hodně jich vydali - alespoň dle Mobygames. A vidíte - stejně to nepomohlo. Jejich provoz byl dlouhodobě ztrátový a tak museli požádat o ochranu kvůli bakrotu. Nelze zpochybnit, že toto je symptom nezdravého trhu.

Atari mělo na starosti značky jako Neverwinter Nights, Test Drive, Driver, Alone in the Dark, Ghostbusters, Dungeons and Dragons nebo Zaklínač. Tedy vcelku dobře prodávané a mnohdy i kvalitní hry. Jenže tohle není o hrách a prodejích. To je o investicích do reklamy, o nutnosti reagovat na agresivní kampaně konkurence. Hry jsou v tom téměř nevinně - je jedno, co prodáváte, ale že to prodáváte. Víc, než konkurence. Že vyděláte víc, než jste do toho vrazili. Jenže rybník je plný žraloků, kteří se vzájemně pojídají dle hesla "There can be only one". A ten poslední žralok se nejspíš sežere sám.

A do toho všeho SONY. Ne, ještě nekrachují, to ne. Ale prodali své sídlo v USA za pěknou sumičku 1.1 miliardy dolarů. To nemusí nic znamenat - jejich hry a hardware se přece prodává skvěle, ne? Oficiální vyjádření se sice čtou hezky, ale opět - člověk nemusí být génius, aby si selským rozumem odvodil, co za tím je.

Svět her se neustále mění a je svým způsobem zázrak, že jsme od roku 1983 vydrželi se stávajícím modelem až do dnešních dnů. Ti, co se přizpůsobí (a mnozí se snaží), přežijí. Ti ostatní prostě krachnou. A až krachne ten největší, bude konec jedné éry.

Těším se na to, co nám budoucnost přichystá. Budeme svědky úplně nových přístupů. Nebude to asi Kickstarter a crowd-funding, nebude to asi ani mobilní trh s minihrami a mikrokonzolemi. Nemám odvahu fantazírovat. Ale vždy po krizi přichází čas naděje - a tak s nadějí hledím vpřed.