22. 2. 2013

WiiU - druhé dojmy


Doba hájení skončila. Sto dní již bezpečně uplynulo a můžeme se podívat poněkud střízlivěji na konzoli samotnou, ale zejména na software a možnosti, které nám dává. Asi nepřekvapí, že Nintendo umí dělat hardware - jak samotné železo, tak ovladač fungují zhruba tak jak mají. Vytknout se dají nepříjemně dlouhé nahrávací časy, ale už po prvním updatu firmware došlo k zásadnímu zrychlení a Nintendo tvrdí, že to půjde ještě urychlit. Takže suma sumárum, hardware je v pohodě. Co dál? Online.

Už jsem se tady zmínil o konceptu MiiVerse, který funguje nad očekávání dobře a i když nejsem fanda sociálních sítí, prakticky každý den se podívám na nové obrázky (respektive na nejpopulárnější posty, které obvykle obsahují krásné pixelarty), ale také na screenshoty z her, které ještě nemám - komentáře od hráčů jsou celkem vodítkem. Nintendo tedy celkem tvrdě cenzuruje, to ano, ale neznamená to, že by tam nebyly negativní komentáře. Vedle toho se mi líbí, že konzole umí v pozadí stahovat updaty bez mého přičinění, stejně jako provozovat pár aplikací jako třeba browser v multitaskingu. Street View procházky s tabletem v ruce jsou docela sexy! Přehrávač flash videí funguje na hlavních stránkách (jmenovitě tedy Youtube samozřejmě) výtečně. EShop má nabídku ucházející, ale cenová politika je naprosto postavená na hlavu - dle očekávání. Technicky - online funguje jak má, líbí se mi to. Že si hry budu dále kupovat levněji v kamenném krámě je ale jasné.

Jenže kvalitu konzole nedefinuje hardware, ani funkce, ale jedině hry. Tady je kámen úrazu. Je to hrát? Ano, je. Problém ale je, že Nintendo naprosto fatálně nezvládlo proklamované "launch window", tedy plán na pět měsíců vydávat hry. Pravda - toto launch window ještě není zdaleka u konce a také není úplně fér tvrdit, že je Nintendo za zpožděné vydávání titulů přímo zodpovědné. Ale je tady taková věc - máme za sebou větší půlku tohoto časového období a pohled na vydané hry není úplně veselý. Respektive zcela naopak.

Kategorie portovaných her mi sice dělá bytostně radost, ale nejsou zrovna vhodné ke koupi za plnou cenu. Sem patří Assassin's Creed 3, Mass Effect 3, Batman Arkham City, Ninja Gaiden 3, Aliens: Colonial Marines, Darksiders 2, Warriors Orochi 3, Call of Duty: Black Ops 2 a podobné. Jsou to dobré hry - pokud jste je nehráli, na WiiU odvedou skvělou práci, jsem si o tom jist. Jenom chtít za rok staré tituly plnou palbu je prostě absurdní nesmysl. Prakticky nejde o nové hry. Čekal jsem nějakou sympatickou cenu okolo pětistovky - no nestalo se tak, smůla - ale ne pro mne.

Můj osobní zájem ale pokrývá například Mass Effect 3, který jsem dosud nehrál a říkal jsem si, že si počkám na WiiU, až bude hra levnější - jenže zároveň s tím již nyní víme, že nové DLC nebudou pro WiiU vydávána, což je další bod dolů. Vedle toho Tekken Tag Tournament 2 vypadá na jistou koupi, protože jsem už prostě žádného Tekkena dlouho nehrál a tohle by mohla být prča. V kontrastu s tím je ale fakt, že zrovna Tekken nepodporuje típání screenshotů ze hry, což vypadá na další vyfikundaci, ke které nemělo dojít. Všechno nebo nic, ne?

Hry jako 007 Legends, sportovní hry od EA, Šílení Králíci od Ubisoftu, 3x Tank!, Sonic Racing nebo Sing Party - ty rovnou hážu do koše. Z aktuální nabídky ještě uvažuji o titulu Nano Assault Neo, Trine 2 (již jsem si koupil, text přijde později) a tím vlastně končím.

Hry jako Pikmin 3, Monster Hunter 3 Ultimate, Wonderful 101, Game & Wario, Wii Fit U, Lego City Undercover - tyto hry měly tvořit first-party i third-party páteř launche WiiU a jaksi u nás ještě nevyšly. Debilní region-lock politika rozhodně škodí a nyní je to vidět lépe, než kdykoli předtím. A zmíněné hry v dohledné době prostě nevyjdou. Kraluje tomu samozřejmě Rayman Legends, který přesto že je hotový, prostě nevyjde, protože se Ubisoft zřejmě zalekl prodejů WiiU a oznámil hru jako multiplatformní. Moc rád bych viděl tu smlouvu o WiiU exkluzivitě mezi Ubisoftem a Nintendem. Omáčka okolo speciálního challenge režimu pouze pro WiiU působí, jako rozmazávání hovna po tváři.

Celkový dojem je tedy negativní, když se na to člověk dívá z hlediska fanboye, který žral předvánoční sliby. Third party hry? Ano, existují. Ale působí, jakoby byly vydané "aby se neřeklo" a další podpora není v dohledu. Co se děje třeba s druhou Bayonettou? Jaké další hity se chystají na WiiU? Nějak to všechno utichlo. A first party hry? Ano, existují. Nový Mario je bezva, Nintendoland dobře plní účel a společně s pár tituly na eShopu (plus Ubisoftí ZombiU samozřejmě) se nedá říct, že by nebylo co hrát. Ale je to sakra málo. Nová Zelda byla oznámena, ale že by se Nintendo obtěžovalo oživit Star Foxe, Samus Aran - tedy značky, které byly v minulosti ždímány zdaleka nejméně a skrývají tedy největší potenciál - to se Nintendo nějak moc nesnaží. Zkrátka - nic nového, nic moc starého.


Je to pachuť - všichni nadšeně vyjádříme podporu, ale pak uděláme velice málo, "co kdyby se to nakonec neprodávalo dobře". Začarovaný kruh? Možná, ale jedna věc funguje - peníze. Kdo jiný než Nintendo si za posledních pět let nahrabal tolik, že mohli nacpat svazky bankovek do chřtánu vývojařů a donutit je tak dělat hry. Nintendo si zřejmě domlouvá spolupráci na bázi dobrého slova při procházce parkem v Tokyu, jinak si totiž takovou nezodpovědnost neumím vysvětlit.

WiiU se v posledním měsíci prodává jen o něco lépe, než Playstation Vita, takže skoro vůbec. Nintendo tohle tuší a snaží se tak nějak po svém situaci řešit. Mně se líbí styl Nintendo Direct, tedy prezentace a komunikace se zákazníky a hráči. 3DS válcuje konkurenci, to je sice z hlediska prodejů opravdu úctyhodné, ale z herního hlediska to není také žádný zázrak. Nintendo Direct je dělaný prostě japonsky - úslužný Iwata s upřímnou tváří vysvětluje či obhajuje, ale zároveň se omlouvá, že ještě potřebují čas. Chápu, ale neberu to. Úplně stejně hovoří i naši silničáři, že je v zimě překvapil sníh.

Tak ale konec hejtu. Blíží se nám březen, který nejen oficiálně ukončí launch window, ale zároveň se většina her přesunula na toto datum velké množství her jak pro WiiU, tak pro 3DS. Nadcházející jarní sezona bude řekl bych kritická. Nikoliv beznadějná, to si nemyslím - naopak si říkám, že se Nintendo odrazí ode dna podobně, jako to udělalo s 3DS. Ale krom víry v lepší zítřky k tomu nemám žádný pádný argument.

WiiU je prima konzole, hraje se na ní skvěle, ale her je prostě žalostně málo. Chybí killer tituly. WiiU se příliš málo liší "celkovým dojmem" od Wii v jeho poslední fázi, kdy po něm neštěkl už ani ten příslovečný pes. To vše vede pak nejen k nízkým prodejům, ale také k obecnému nezájmu ze strany vývojařů, novinářů a samozřejmě hráčů, koncových zákazníků. Dosavadní vývoj je přes veškerý nabitý potenciál velice neutěšený a všichni to víme. Bez pořádných her to prostě nepůjde a divím se, že se Nintendo nesnažilo více, jelikož původní proklamace vypadaly skutečně nadějně - jakoby se Nintendo po deseti letech probralo z transu. Evidentně ne tak docela.

Držím palce.

P.S.: A chtít po zákaznících, aby si za jeden dolar znovu koupili hry z Virtual Console co již mají, je taky na facku. Ona ta zpětná kompaktibilita něco stojí, že?