24. 5. 2013

Project X Zone - demo


Když jsem viděl první trailery na tuto hru, tak jsem doslova zvlhnul. Mám rád Capcom a jejich bojovky - a v tomto případě se zdálo, že se podařilo koncept Marvel vs Capcom dotáhnout ještě dál. Jak postavy z Capcom her (především Street Fighter samozřejmě), tak od Segy (Virtua Fighter) a Namco (Tekken, Xenosaga). Může vzniknout bohatší bojovka? Prostě tohle musí být svatý grál všech zuřivých čtvrtobloučkářů!

A ONI Z TOHO UDĚLALI TAHOVÉ RPG!


Demoverze mi vyrazila dech. Zřejmě to byla přemíra vlhkosti v mém rozkroku, ale z trailerů jsem opravdu nepochopil, že půjde o strategickou bitvu s postavičkami ze všech možných herních vesmírů. Tím se samozřejmě vyřešila otázka, jak vyvážit nesjednotitelné bojové styly (resp. to co předvedl Street Fighter X Tekken nepovažuji za vyvážený systém - je to prostě Capcom a hotovo). S otevřeno hubou jsem se do demoverze pustil a několikrát po sobě jsem ji dohrál, abych si zažil herní systém.


Chvílemi jsem tedy měl oči navrch hlavy, ale ani ne po dvaceti minutách jsem začal objevovat kouzlo hry. Je to zábavné a dokonce bych řekl, že je to "bojovkově zábavné", ale s bojovkou to má pramálo společného, což je na hru s 200 charaktery z bojových her poněkud zarážející. Zároveň to ale neznamená, že by Project X Zone byla špatná nebo nudná hra, to v žádném případě. Jenom člověk musí trochu vystřízlivět.

Herní jádro spočívá v posouvání panáčků po čtvercovém poli. Tato bitva o pozice pak přeroste v megalomanské bitvy, které skutečně připomínají Marvel vs Capcom v nejlepším smyslu slova, ale pouze vizuálně. Herní systém vychází řekl bych nejlépe z Fire Emblemu. Pokud máte na šachovnici kolem sebe nějaké spřízněné jednotky, můžeme je povolat jako asistenty do boje, podobně tak s sebou máme možnost přivolat extra panáčky pro sólovou pomoc. Jak tedy bitva probíhá?

Systém je velice jednoduchý - "jednotka" je totiž ve skutečnosti dvojice hlavních postav (např. Ryu a Ken), která s sebou má jednu support postavu pro sólový útok navíc. V dolní části obrazovky vidíme nejen své zdravíčko, ale také počet útoků na kolo. Útoky spouštíme prostým stiskem správného tlačítka, ale výběr je na nás a nikde nás netlačí čas. Takže můžeme spustit třeba 3x stejný útok anebo tři různé - dle situace. Pomocí L a R pak můžeme spouštět asistence. Pointa je v tom, že zde existuje prostor pro časování, kdy spustit další útok a asistenci, což velice, ale opravdu velice vzdáleně evokuje bojové hry. Ale jinak nejde o nic jiného, než vtipné přepracování tradičních tahových soubojů. Pokud je správně načasujeme, uštědříme nepříteli pár zásahů navíc, to je všechno.


Postavám se pak nabíjí super-ukazatel, který nám může i během probíhající bitky přidat třeba útok navíc nebo se nám odemkne možnost k super útoků (ale to vše je pořád skryto v jednom tlačítku, nejde o extra pohyb joystickem). Správnou kombinací útoků a asistencí tak můžeme maximalizovat zranění a také zisk zkušeností našich postav.

Zkušenosti pak nejen povyšují naši postavu, ale také je můžeme čerpat pro obranu jednotek. Totiž když se k nám na šachovnici někdo přiblíží, můžeme si vybrat, zda se budeme zkrátka blokovat (což sežere část zkušeností) anebo provést protiútok - to také stojí pár zkušeností, ale zase můžeme uštědřit extra zranění zpět ve zkrácené / zrychlené bitvě.

Nejlepší na tom je, že kombinace pozičního boje na šachovnici (se snahou získat co nejsilnější podporu sousedních jednotek, tedy dvojic hlavních postav) s "ačkními" sekvencemi je docela zábavná! A umím si představit, že by mne bavilo i sledovat růst postav z první úrovně, kdy uslintaný Ryu sotva-sotva udělá Shoryuken, až po nabušeného hrdinu schopného pohybem malíčku spustit Metsu-hadouken. A jelikož postav k vizuálnímu vyřádění je k dispozici opravdu hodně, řekl bych, že tohle budu hrát jenom proto, abych se kochal kreativním bojovým baletem na obrazovce.


Atmosféra hry připomíná anime. Různé kombinace útoků nejen že dobře vypadají, ale seberou si klidně celou obrazovku pro sebe a kocháme se FMV animací ve stylu anime seriálů. Vizuální odměna a přístupný herní systém - samotného mne překvapilo, jak moc to chci hrát.

Abych se ale zase trochu zbrzdil - bude lepší počkat na recenze. Oproti normálním bojovkám, kde vyvolat superkombo stojí hodně úsilí a vizuální orgie tak skutečně jsou odměnou, v této hře podle mne hrozí velice rychlé přesycení se efekty. Jelikož půjde o hru na 50-100 hodin, která se skládá převážně z bitek, obávám se, že kouzlo hry pomine dřív, než ji dohraju. To je riziko. A proto hru jistě nekoupím okamžitě, ale až po té, co dohraju Fire Emblem.

Rozhodně jsem ale rád, že někdo měl koule (a peníze na licence), aby udělal hru, kterou jsem opravdu nečekal. Vedle Wonderfull 101 si dávám tuto do šuplíku velice očekávaných her. Snad nezklame, prostor tady (bohužel) je.