26. 8. 2013

Stronghold


A nyní opět klasika. Setkal jsem se s mnoha hráči, kteří mají pod tímto názvem zafixovanou realtime strategii s dobýváním hradů a pevností - a vůbec se jim nedivím, Stronghold opravdu je realtime strategií s dobýváním hradů a pevností. Hra od FireFly Studios má podezřele stejný název i náplň, v čem je tedy rozdíl? Rok vydání falíruje - 2001 vs 1993. Takže nyní se bavíme o té starší klasice (ale zase se nebavíme o nejstarší klasice z roku 1983!). Sám jsem se ke hře dostal v době, kdy jsem měl největší zájem o počítačové RPG hry, tedy někdy v období 1998-2004. Nechal jsem se doslova zahltit hrami, což mimo jiné vyústilo až ve vznik RPGhry.cz; ale jeden titul se trochu vymykal zavedeným herním systémům, ačkoliv jde o licencovaný produkt Dungeons & Dragons. Takže to přece musí být klasické RPG, ne? Ne tak docela - jde mnohem spíše o strategickou hru, odehrávající se se v kompatibilním světě, ale hlavní náplň je jiná, než třeba v Baldur's Gate.



Když jsem hrával Dračí Doupě, jednou z hlavních motivací bylo dosáhnout co nejvyšší úrovně. Různá pravidla pro pokročilé a experty pak naznačovala další možnou cestu našich hrdinů - typicky tak slavný bojovník dostal v léno kus půdy se zámkem i s poddanými a mohl se o něj starat. Dračí Doupě tak přineslo pravidla pro globální ekonomiku, tak pro bitvy armád. A řekl bych, že právě Stronghold se na problematiku RPG her dívá právě v této rovině, hra se pyšní podtitulem "Kingdom simulator". S tím drobným kosmetickým rozdílem, že v Dračím Doupěti musela být postava řekněme na úrovni 20+, aby se k takovým možnostem dostala. Ve Strongholdu začínají naše postavy na první úrovni.


Stronghold kombinuje budovatelskou strategii s bitvami. Jádro hry spočívá v tom, že jednoho ze svých pěti hrdinů posíláme do různých koutů mapy, tam nabíráme jednotky do sféry svého vlivu, stavíme nové budovy, těžíme suroviny a materiály - a pak nám budovy začnou rodit další jednotky s nějakou bojovou specializací. Do toho se na nás valí hordy nepřátel ze všech stran. Základní popis hry nezní nikterak originálně nebo převratně - a to ani na rok 1993. Realtime strategie tou dobou již překonaly stigma Dune 2, měli jsme k dispozici hry jako Settlers, Powermonger či Popolous, Megalomania a dost dalších na to, aby Stronghold zapadl. Lze argumentovat tím, že jde o první strategii s pravidly slavných Dungeons and Dragons, ale stačí to?


V případě Strongholdu totiž nejde ani tak o to "co" se ve hře dělá, ale "jak" se to dělá. Jistě, že sklízení jablek v sadech, nákupy jednotek a stavby budov nejsou ničím, co by hráče mělo vyzout z ponožek. Stronghold ale na obrazovce buduje unikátní pohled na věc a díky lehce kryptickému ovládání dociluje nevídané atmosféry. Hráči si hru buď zamilovali (když pochopili její ovládání) anebo jen tiše záviděli té první skupině. Přitom to v zásadě není tak těžké, stačí si pročíst manuál a je jasno. Ehm, já jsem tedy v té době manuál neměl, asi jako většina hráčů u nás. Naštěstí se v Excaliburu 19+ objevil pseudonávod, který hodně osvětlil, o čem hra má být. A nesmím zapomenout na Fukovy Hry pro PC, kde bylo také dost rad a vysvětlování.


Na začátku hry si generujeme partu hrdinů. Je zajímavé, že si nevybíráme přímo rasu a povolání, jak je v D&D zvykem, nýbrž si vybíráme mezi: elfy, trpaslíky, půlčíky a pak jsou tady zastoupeni lidé se čtyřmi povoláními - bojovníci, mágové, klerici a zloději. Takže nějaké kombinace dual class půlelfů - zapomeňte. Výběr hrdiny je ale kritický, protože půlčíci jsou lepší v hospodaření na polích, trpaslíci lépe těží nerosty, mágové jsou lepší v boji se silnými protivníky a tak dále. Pět hrdinů by tedy mělo nějak tvořit harmonickou skupinu.


Jakoby mimochodem si vybíráme i přesvědčení hrdinů - pravověrné, neutrální nebo zmatené. Ve skutečnosti tím vybíráme cíl hry. Pravověrní musí dosáhnout hodnosti císaře, zmateční musí vymlátit všechny nepřátelské pevnosti a neutrální musí zvládnout oboje najednou! Hrát bez této informace není možné a také jsem to dlouho nevěděl. Souvisí s tím i systém povyšování - z původního barona se můžete stát hrabětem, králem a nakonec císařem a to splněním úkolů z celkem malé palety - vybití pevnosti (několik typů) anebo zvýšení popularity ve spravovaném území (minimum pro povýšení je tuším 55%). Takže teď už i víme, co vlastně dělat. Ale JAK to dělat?


Pokusím se shrnout ovládání. Nejprve si vyberte jednoho z pěti hrdinů - kliknutím na pyramidku v pravé části obrazovky. Následně se přesuňte na to políčko mapy, kam chcete dojít a klikněte na růžový proužek, zvaný "magnet". Když chvilku počkáte, postava se na políčko dopraví.



Systém magnetu ale funguje na veškeré jednotky, leč tady začíná alchymie. Jakákoliv jednotka má tři možné stavy. Buď je doma a nebude se hýbat. Nebo je jednotka nezadaná a tak jen lelkuje. Anebo je jednotka připravená a splní naše rozkazy. Mezi těmito třemi stavy můžeme ručně přepínat po kliknutí na konkrétní jednotku. A na tomto systému vlastně stojí celá hra.


Krok číslo jedna - oklikáme si všechny jednotky, které chceme přesunout - nastavíme jim status "ready". Pak se přesuneme na mapě do cílové destinace a aktivujeme magnet. Jednotky se začnou poslušně přesouvat. Jsou zde dva hlavní triky. Za prvé - přesouvat se budou v prvé řadě "ready" jednotky, ale v druhé řadě pak i jednotky nezadané a to v závislosti na tom, jak moc na růžovém proužku zesilujete magnetickou přitažlivost! Hra vám dole vždy napíše, kolik jednotek se přesune po tomto příkazu. Za druhé - jednotky se přesouvají v opačném pořadí, než v jakém jste jim nastavili "ready" status. Ono je to logické - chcete-li teď hned okamžitě přesunout pěchotu z jihu na sever, tak nejprve kliknete do mapy někam na jih, kde jsou vaši vojáčci, kliknete na ně, nastavíte "ready", pak na mapě zpátky kliknete na místo, kam mají dojít a kliknete na magnet jenom maloučko. Hra vypíše, že se bude přesouvat jenom jedna jednotka, což jsou právě vaši pěšáci.


Když jednotka dorazí na svou destinaci, čeká, co bude dál. Je dobrým nápadem například něco postavit, zkulturnit krajinu nebo těžit dřevo - takže jednotku přepnem na "home" a dáme jí konkrétní příkaz z menu v levé části obrazovky. Podle klikání do mapy můžete nastartovat nové stavby, případně je upgradovat, vysoušet bažiny, kutat rudu, kácet stromy, plít záhony - ideálně podle toho, co ona jednotka či hrdina umí nejlépe. Když se naučíte překlikávat mapu do hlavního výhledu, zjistíte, že tento systém sice nepatří mezi ty nejintuitivnější, ale je rozhodně rychlý a efektivní. Společně s možností urychlení času není co řešit - Stronghold začne být hratelný.


V této fázi začnete nejspíš řešit rychlost stavění budov a k tomu slouží právě ona slavná pyramidka. Rozhodujete o tom, zda se pětice hrdinů bude zabývat spíše stavěním, nabíráním nových jednotek nebo trénováním stávajících jednotek. Pro každou fázi hry je vhodné upřednostnit něco jiného, případně mezi těmito třemi stavy hledat rovnováhu.

Budov je ve hře nepřeberné množství a mají na hru rozmanitý vliv. I když například neřešíme přímo výbavu postaviček, mohou se jejich zbraně poškozovat, což vyžaduje kovárnu na opravování. Skrz tržnici můžeme samozřejmě obchodovat, pekárna peče chleba a univerzita zlepšuje úroveň kouzel - no ale v zásadě používáme budovy jako generátor peněz. Exemplární příklad budiž hospoda, která nejen že ubytuje více lidí, než běžné baráky, ale také vydělá peníze, což baráky z principu nedělají. Poučné pro život.

Hlavní je si uvědomit, že nastavovat priority lze pro každé políčko zvlášť a můžeme paralelně stavět kolik budov chceme. Čas zde sice hraje zásadní roli, ale můžeme ho kdykoli pozastavit a rozmyslet si další činnost. Náhle dostanou totiž smysl i jednotlivé atributy našich hrdinů, protože například vysoké charisma pomáhá k rychlejšímu nabírání nových jednotek, kdežto vysoká inteligence zase urychluje jejich trénování. Všechno souvisí se vším.


Že Stronghold není zdaleka jen běžná válečná RTS, o tom asi není třeba mluvit více. Hra samozřejmě střídá roční období a tak třeba v zimě generují naše pole pouhou čtvrtinu potravin. Management jednotek vám brzy přeroste přes hlavu a je velice snadné ztratit z dohledu nějakou jednotku někde v rohu mapy. A ještě snadnější je zapomenout, co jsme s touto jednotkou vlastně zamýšleli. Neustálá kontrola mapy je esenciální, stačí postavit barák o políčko vedle a hnedle nám to rozbije těžební strategii v oné oblasti. Adaptace na nové podmínky, udržení kroku s nepřítelem a využívání každé možnosti z překvapivě obsáhlých menu - o tom je Stronghold.

A samozřejmě - hra vypadá prostě božsky. Díky tomu, že se na celou scénu díváme jakoby z ptačí perspektivy, máme před sebou jako na dlani veškeré statky a sledujeme mumraj jednotek pod námi. Svobodný pohyb po vektorové krajině, obohacenou množstvím spritů, mne nepřestává ani po letech fascinovat. Jak velký prostor máme k dispozici! Mimochodem - krom pěti základních map je zde i náhodný generátor, takže řádit se dá donekonečna. Řádit a kochat se.


Strašně se mi líbí trik, jakým autoři vyřešili postupné stavění budov. Nejprve naši dělníci vystaví lešení a v jeho zákrytu jakože vzniká budova. S kamerou nelze rotovat, vše vidíme z čelní strany, neustále se díváme na sever. To ale ničemu nevadí - vektorová krajinka pojme dostatečný výhled a animované sprity vykreslí atmosféru dokonale. Není nic lepšího, než rozmístit jednotky po okolí, zadat jim rozkazy ke stavbě případně k útokům a zvesela sledovat výsledky svých rozhodnutí. Mezerníkem urychlíte čas, ale můžete také čas pozastavit a hrát to v podstatě jako tahovku.


Stronghold je přesně ta hra, která nabízí funkční systém k ovládnutí. Nepoužívá žádné skriptovací berličky, je to čistě jen na hráči, jestli systém pochopí a ovládne. A věřte mi, že ovládnout tento systém není snadné - musíte dbát na tolik věcí najednou, že je snadné se ve hře ztratit. Naštěstí je obtížnost velice vyvážená a nejsme tlačeni žádným časovým limitem. Nepřítel ale nespí a na mapě vidíme jen ty jednotky protivníků, které jsou v dohledu. Strategické rozmísťování skautů, boje v přední linii, management budov, dolů, stromů, kouzel - to je jen stručný seznam předností této hry. Když si přidáte netradiční pohled na bojiště a atypické, leč skvělé ovládání, tak dojdete stejně jako já k závěru, že máte co dočinění se hrou, jenž předběhla svou dobu. Trošku připomíná Lords of Midnight, někdo hovoří o fantasy Sim City, ať se ale díváte jak chcete, tohle prostě JE to pravé, ořechové. Škoda jen, že se nedočkala pokračování.

Hru můžete najít například na serveru Abandonia, vřele doporučuji!


Na závěr, jako vždy, "little piece of trivia" - věděli jste, že na titulní stránce nejprvnějšího Score je právě hlavní záporák Mindark ze Strongholdu? Tak už to víte!