6. 10. 2014

The Keep


Chtěl jsem se alespoň pár slovy zmínit o krokovacím dungeonu The Keep, který do světa za pár babek vydalo české studio Cinemax pro Nintendo 3DS. Pravdou je, že hlad po tomto žánru mám neskutečný a že hry jako Etrian Odyssey považuji pouze za jinak zobrazené JRPG (byť derivátem jsou bezesporu Wizardry). Pod klasickým dungeonem si představuji hry jako Dungeon Master, Eye of the Beholder nebo Black Crypt. To znamená důraz na reálný čas, důraz na prostorové hádanky, důraz ne prostorovou představivost v jinak jednotvárném prostředí. A k tomu bitky, kouzlení, vylepšování postavičky, mačkání pák, zatěžování plošinek a náhodné teleportace vůkol. Jak to dopadlo?



Když jsem před nějakým tím pátkem psal o Legend of Grimrock, nevyhnul jsem se povzdechnutí, že je hra zoufale okoukaná, že snad každá hádanka byla importována z nějaké staré hry. Svým způsobem je to pocta starým dungeonům a také je to svým způsobem logická sázka na jistotu, aby i lidé, co ve své době dungeony nehráli, dostali do ruky ozkoušené elementy. The Keep se v tomto ohledu liší především tím, že se snaží být originální a svůj. A protože považuji tento žánr za nevyčerpaný, mohu s radostí konstatovat, že The Keep se daří být originální v rámci možností.


Jediná podobná hra v tomto žánru pro přenosné konzole je bezesporu hra Mazes of Fate, původně pro Game Boy Advance, později portovaný pro Nintendo DS. Tedy čistě v segmentu přenosných dungeonů nemá The Keep daleko široko konkurenci (fajnšmekři by mohli zmínit celkem vyvedený Dragonheart pro Game Boy, ale ten má přece jenom trochu jinou atmosféru). Co mi od začátku trošku vadilo, že se autoři báli jít do hloubky - čeká nás pouze deset nepříliš velkých pater k prozkoumání, což je dle mého názoru dlouhodobě překonaný koncept. Dungeony jsou schopné podpořit naši představivost i exteriéry, podvodními světy, rozhovory, detailními interiéry - tato nízká sofistikovanost prostředí je jedna z věcí, kterou bych poněkud vytknul. Na druhou stranu - hra se jmenuje "The Keep", takže alespoň nastavuje příčku očekávání, takže je to ve výsledku celkem přijatelné.


Příběh hry nás zavádí do fantasy světa, ve kterém se zničehonic objevily krystaly a magie, které hlavní zloduch ve spolupráci s trpaslíky a dětmi kutá a postupně ovládá svět, pochopitelně vše ve jméně budoucího světového míru. Náš hrdina proti tomuto konání vystoupí a je vržen do vězení. Úprkem z něj začíná celá hra a v podstatě lze řici, že přes drobné obohacování děje formou několika málo dialogů a monologů, je celá hra v podstatě přímočarým tahem na branku - tedy zabití finálního záporáka.


Dobrá, tak tedy víme, že The Keep je zmenšenina klasických dungeonů, která se orientuje vysloveně na hráče, kteří jsou žánrem nepolíbení. Co za své peníze dostanou?


Za prvé - runový systém magie. Ten je tady od dob Dungeon Mastera, ale The Keep obsahuje velice dobrou mutaci. Runy umísťujeme do mřížky tak, abychom je pak mohli stylusem jedním tahem aktivovat a tím vyvolat kouzlo. Z počátku hry máte kouzel pár a pohodlně se vám vejdou vedle sebe. Ale už v půlce hry se z umisťování run stane strategická minihra, kdy nejenže některá kouzla sdílejí stejné runy, ale navíc kalkulujete s vychladnutím (česky: cooldown) jednotlivých run, abyste si předpřipravili zamýšlené kombinace. Tento elementy hry je parádní. Vždy po nalezení nového svitku s kouzlem - nebo po nalezení nové runy - jsem se na deset minut zastavil a jenom jsem pozicoval mřížku, abych mohl vykouzlit co nejvíce kouzel co nejsnáze. Vzdáleně podobnou minihru má třeba Kid Icarus: Uprising, ale tady je ten rozdíl, že kontrolujeme každé políčko zvlášť.


Za druhé - soubojový systém. S každou zbraní lze máchat ve třech rovinách a v několika směrech, včetně úhlopříčných. A každý typ nepřítele chce svoje. Po sérii úspěšných útoků se vám na obrazovce naznačí možné kombo, které je mnohem silnější samozřejmě... ale pokud místo komba uděláte další obyčejný útok, nabídne se vám nové a silnější kombo. Každá zbraň má vlastní komba a trochu odlišný styl. Shrnuto - nečekal bych, že je možné udělat takto svěží a přitom akurátně akční systém do přenosného dungeonu. Ze začátku hry jsem jenom zbrkle máchal, ale když se člověk naučí dělat prodlevy a využívat komba, jsou bitky překvapivě zvládnuté. Ono násobení kombení je podobné tomu, co jsme viděli v Secret of Mana 2, ale v The Keep je to jenom vzdálená inspirace - v reálu to opravdu funguje dobře.


Za třetí - celková hratelnost se dá rozdělit na část konfrontační a pak logickou. Ta konfrontační spoléhá na čerpání tří barevných proužků - zdraví, mana, stamina. Pomocí lahviček můžete doplňovat kterkoliv z nich, jelikož i přes automatickou regeraci se někteří naši oponenti umí rovněž léčit. Obtížnost není převysoká - je tak akorát, abyste se to naučili rychle ovládat (a pak přijde stejně konec hry ;). Ta logická část hry jsou klíče, páky, plošinky a teleporty. Na můj vkus je hra příliš malá na to, aby se do ní dalo nacpat něco skutečně pořádného, což je škoda.


Když to člověk bere jako přenosný "Dungeon Master Light", obstojí hra chvalitebně. Totiž přes veškeré mé výhrady se mi hra hrála dobře a pro začátečníky je to vynikající brána do žánru. Vytknul bych pouze velice uspěchaný konec hry, kdy gradace nedokázala předčít ani má nízká očekávání - finální boss a konec příběhu je vysloveně osekaný na kost, na naprosté minimum, které by by neschválil ani dietolog. Těžko říci, kde se stala chyba, ale společně s nízkou obtížností, nízkou znovuhratelností a nízkou variabilitu prostředí bych nakonec hodnotil střízlivě 7/10. Dávám body navrch za originální přístup ke kouzlení a bitkaření, zde by se mohli jiná studia poučit. Je to moc hezká, česká hra, kterou se nebojím doporučit správné cílovce, kterou ale nemají být protřelí harcovnici z kobek. Hra je prostě tím, čím se snaží být.