24. 11. 2014

Dead Connection


Automatových her, které se nikdy nedostaly na domácí systémy, jsou mraky. Jedna z nich je právě propíraná pářka Dead Connection. Měl jsem to štěstí, že jsem si ji o víkendu zahrál se svým kamarádem ve dvou, později večer pak i sám a byl jsem doslova unešen. Na jednu stranu je fakt, že domácí port téže hry by zřejmě nedopadl moc dobře - ono v zásadě jde o minihru, kterou nelze donekonečna vařit celé noci. Ale to jedno, dvojí zahrání je prostě pecka - přesně proto jsem rád, že jsem si zkonstruoval vlastní arcade bedýnku.

Grafika

Na hře je kouzelné, že jednotlivé úrovně se vždy odehrávají na jediné obrazovce. Po ní se můžeme v rámci možností neomezeně pohybovat, ale hlavně můžeme lokaci v rámci možností neomezeně rozbíjet. Dead Connection je vizuálně krásná, vše je krásně vidět, jako na dlani. Naši detektivové pobíhají kolem dokola, střílí kolem sebe, nepřátelé nabíhají ze všech stran, všechno se tříští, vybuchuje nebo alespoň hoří - radost pohledět! Hra má trochu netypickou perspektivu a měřítko, postavám například nejsou vidět detaily v obličeji - ale i tak je tato umělecká zkratka naprosto dostatečná. Animací je k dispozici také hodně a hlavně - každá úroveň je vytržená z nějaké klišé scény gangsterských filmů a stručně shrnuto - je tam všechno, co si můžete přát.


Zvuk

Střelba a výkřiky jsou udělané dobře, hudební doprovod odpovídá tématické předloze. Na rok 1992 je hra pojatá poměrně stroze, co se audio stránky týče. Grafika mi přijde vynikající, hudba a zvuky jen "dostatečné" - účel plní, ale v hlavě neutkví.


Hratelnost

Na výběr máme ze čtyř panáčků, ale rozdíl jsem žádný nepozoroval. Zajímavě jsou udělané vlny nepřátel - v rámci úrovně musíme nejprve vykydlit desítky běžných enemáků, kteří jsou na jeden zásah. Tito záklaďáci mají tendenci lokací jenom proběhnout, vystřelit a zmizet. Po nějaké době se ale zase vrátí. Těchto druhů animací je k dispozici slušné množství a tak mumraj na obrazovce dýchá tu správnou atmosféru přepálených gangsterek, kdy kolty pálí bez přebíjení, samopaly samy pálí a brokovnice jsou prostě pekelné silné. Přidejte bohatou interakci prostředí a díváte se na ideální odpočinkovou řežbu v parádní grafice.


Obtížnost

Hra není moc těžká, zejména kvůli tomu, že pouhých osm směrů na střelbu používá částečně automatické zaměřování. Valnou část vln nepřátel zlikvidujete bez jediného hnutí na správném místě a zuřivým mačkáním tlačítka FIRE. Po záklaďácích přijdou na řadu bossové - ti mají poměrně velkou výdrž (desítky zásahů), ale nemají valnou inteligenci, takže je stačí nahnat do rohu a tam prostě ukydlit. Pozor si musíte dávat jenom na to, že někteří bossové vás mohou zranit zblízka i po té, co je pokoříte na kolena. Ve dvouhře navíc není problém zaujmout pozici pro křížovou palbu a nepřátele doslova zostudit smrtí.


Atmosféra

Když na scénu přijede auto plné nepřátel a vy ho sestřelíte, pozorujete, jak se z hořících trosek vozu marně snaží vyškrábat tři bossové, protože do nich pálíte ze dvou (až čtyř!) stran, takže se nikdy ze smažícího pekla nedostanou. Když se zničehonic ozve výkřik dívky - dumáte proč - následná obrazovka ukazuje únos vaší milé. Když vašeho parťáka trefí jedna zbloudilá kulka, přičemž jste předtím do mašiny naházeli pár mincí. A hlavně - všechno je tak krásně titěrné, všechno si prohlížíte, jak se lokace postupem času mění pod nánosy olova z vašich zbraní. Je to prostě krásná hra, která se krásně hraje.


Závěr

Pokud si chcete zahrát "nějakou hru" a marně dumáte, na kterou máte chuť, sáhněte bez váhání po Dead Connection. Je to instantní zábava, rychlovka, užívačka a navíc se vsadím, že jste ji nikdy nehráli. Hodnotím 867/M.