9. 7. 2015

Nindies Testdrive - část první


Nintendo skutečně od podlahy mění svou strategii, více vstřícnou k masovému trhu a i když je proces na samotném začátku, některé plody můžeme vidět již nyní. Znásobilo se množství softwaru, které negeneruje zisk přímým prodejem a nyní například Nintendo dovolilo (snad poprvé v historii) hrát na svém hardwaru hry, které nejsou dokončené, neotestované a vůbec nemají pečeť kvality (zatím, protože jsou ve vývoji). Časově omezená akce nám dala možnost nahlédnout pod pokličku indie vývojařů a jelikož tento proud více méně ignoruji (nestíhám sledovat), řekl jsem si, že bude dobrý nápad to pososat rovnou všechno a podívat se na to kritickým okem. Ještě jsem neměl čas si zahrát všechno, takže níže najdete jen pár krátkých odstavců o hrách: Runbow, Rive, Forma.8, Freedom Planet a Mutant Muds Super Challenge.



Runbow


2D hopsačka stojí na principu, že je-li barva plošinky a pozadí stejná, stává se plošinka nejen opticky neviditelnou, ale také nefunkční. Barva pozadí se mění podle různých pravidel a rytmu, hráč tedy musí často skákat do prázdna, protože ví, že za půl sekundy se změní barva a nám se pod nohama zhmotní plošinka. Samotný nápad je to hezký, jeho využití v demoverzi však bylo sporadické, i když si celkově umím představit, že ve hře půjde realizovat skutečná výzva.

Rive


Duchovní nástupce Master Blastera tentokrát dostává možnost hackovat nepřátelské stroje (včetně lékařského robota) a rozšířily se možnosti pohybu (plavání, létání) - přičemž třeba pod vodou nelze střílet, máme s sebou jednu extra zbraň (naváděné rakety nebo miny a pár dalších k výběru). Nevím, jestli bude možné vyskočit z tanku a střílet ručně - demo nic nenaznačilo a řekl bych, že se toho nedočkáme. Na druhou stranu mne potěšilo ovládací schéma (využity jsou oba analogy na pohyb a zaměřování), skákání na ZL, střelba na ZR - takže hned to padne do ruky a může se začít rubat. Obtížnost v demu byla akorát, narážka na Sonica (fofrtrubky) taky, u mne dobrý, palec nahoru a adept na koupi.


Mutant Mudds Super Challenge


Je to prakticky identická hra, jako na  3DS, takže al dente laděná skákačko-střílečka, které se daří vymačkat z hráče opravdu precizní průchod úrovní. Jsem fanda principu, ale kupovat to podruhé asi nebudu.


Freedom Planet


Hopsačka s celkem detailní pixelovou grafikou mi evokovala kombinaci Sonica a Maria, ale s přídavkem střelby a pár pokročilejších pohybových technik. Vůbec mi ale nesedl grafický styl, takže jsem hru rychle zavrhnul, přestože řemeslně vzato jsem nenarazil na žádný závažnější problém.

Forma.8


Celá hra stojí na jednoduchém fyzikálním vtípku. Malá raketka může položit bombu, která za chvilku automaticky vybuchne. Dále pak ale raketka disponuje štítem, který umí bombu "odpinknout" v opačném směru. Celkem rychle jsem dostal do ruky skill, že stačí bombu položit za letu a hnedle pak na to zmáčknou tlačítko štítu - ideální proti nepřátelským raketkám, které nás pronásledují. Pak ale samozřejmě nastupují na scénu puzzly, kdy je nutné poslat bombu do určitého místa v úrovni, což způsobí zbortění stěny anebo nějakou podobnou řetězovou reakci. Samo o sobě to má celkem hezkou atmosféru, ale upřímně mi přijde jako velice odvážný nápad postavit celou hru na jediném takovém mechanismu. Podle mne to musí brzy okoukat, leda by měli autoři v rukávu další esa (nebo alespoň nějaké ty spodky ;).

To je pro dnešek vše ;).