15. 2. 2016

Space Hulk


Já a Space Hulk, to je na dlouhé povídání. Nejsem žádný expert, ale počítačových inkarnací jsem se trochu nahrál, avšak nejvíce ve mně rezonuje vlastnoručně vyrobená deskovka, položena na chatrném popisu originální deskovky ve Score v sekci Hobby Hry. Počítačové hry na dané téma ale nebyly zrovna ojedinělé - stačí jmenovat klasiku Space Crusade, celou řadu WH40k her a nakonec samozřejmě free předělávku deskovky do počítačové hry v jednoduché top-down grafice. Na té jsem naposledy vykysl někdy před pěti lety a tak mi přišlo k chuti, že na WiiU vyšel port tři roky staré hry z PC, která se chlubí tím, že jde o věrnou adaptaci deskové hry. V tom je její přednost i nedostatek.



Pro ty, co deskovou hru vůbec neznají - ve hře Space Hulk proti sobě stojí týmy Terminátorů (vojáků) a Genestealerů (prostě vetřelců). Na mapě složené z různých druhů chodeb a místností je ukrytý úkol pro vojáky a vetřelci dělají vše pro to, aby tomu zabránili. Oba týmy se střídají po tazích a hlavní genialita hratelnosti spočívá v tom, že každý tým má svoje specifika, na kterém zakládají úspěch. A je nádherné, že ta specifika jsou skutečně znatelně rozdílná, v tom je hlavní kouzlo hry.


Vojáci jsou pomalí, s obtížemi se otáčejí kolem své osy a neujdou zrovna velkou vzdálenost - mají jen 4 akční bodíky na tah. Excelují ale v palbě střelnými zbraněmi, kdy s velkou pravděpodobností zlikvidují každého nepřítele dřív, než se k nim dostane na tělo. Vedle toho někteří vojáci disponují lepšími zbraněmi, případně zbraněmi určenými na boj zblízka, s plamenomety a dokonce i s vojáky schopnými psychicky ovlivnit oponenta. A navíc máte obvykle v partě seržanta, který celému týmu přiděluje dodateční "command points" pro případ, že jsou 4 bodíky prostě málo.


Vetřelci jsou zase naopak velice rychlí, nemusí platit akčními body za otáčení v běhu a když se dostanou k cíli dostatečně blízko, rozpárají ho jako cár hadru. Mají 6 akčních bodů na kolo, ale nemohou pochopitelně střílet. Tento strategický nedostatek je vyvážený tím, že jich je HODNĚ, prakticky každé kolo se do chodeb komplexních koridorů vesmírných lodí rodí nové a nové várky mladičkých, na smrt připravených vetřelců, kteří nemohou za to, že jsou stroji na zabíjení.


Připravte se na hodně tvrdé bitvy, kde rozhoduje každý jediný akční bodík, kde záleží na každém políčku mapy, které v roli vojáků dobudete. Většina hráčů udělá tu chybu, že posuzuje strategické možnosti na základě chladného kalkulu kostek a poměru sil pravděpodobností. Jenže tohle musíte vidět v praxi, prohlédnout si mapu a sehrát pár partií - pak vám dojde, že Space Hulk je jiný, je brutálně vyvážený, díky kostkám nepředvídatelný a hlavně je stísněný, klaustrofobický a strašidelný i když víte, že štěstěna je na vaší straně.


Ukázkový tutorial prolétnete hned, ale pak začne opravdická hra. Jako zkušený mazák jsem prošel během necelých šesti hodin celou první kampaň, ale rozhodně to nebylo bez ztráty kytičky, to rozhodně ne. Poslední misi jsme dokonce hráli s kamarádem ve dvou (tedy normálně singleplayer, ale studovali jsme společně celou hru) a docela jsme se u ní dobře zapotili. Je to opravdu o dokonalém pochopení, čeho je daná jednotka schopna v jakém prostoru - kterou postavit na křižovatku, kterou do dlouhé chodby, kam přesně střelit plamenomenníkem a tak podobně.


Krom čtyř velkých kampaní hra obsahuje celou řadu encyklopedických informací, velice oceňuji možnost nechat si zobrazit hody kostkami (stačí podržet tlačítko Y v kterémkoliv okamžiku), ale jinak je druhou hlavní lahůdkou k ochutnání multiplayer u jedné televize v režimu Hotseat. Pak je to skutečně bitva dvou mozků. Co jsem slyšel od zkušenějších, tak tento režim má své mouchy - třeba že hráč v roli vetřelců nemá možnost prohlédnout si žeton s radarovým signálem skrytě, čímž se poněkud vytrácí strategická bohatost vetřelců.


Technicky hra nedopadla špatně, ale mohla být mnohem lepší. Dlouhé loadingy se dají ještě přežít, ale různé menší nedostatky při hře samotné jsou otravné a divím se, že je testeři nenahlásili už dávno. Sem tam zmizí GUI, občas je prodleva po ukončení pohybu absurdně dlouhá, nelze měnit pořadí vojáků či vybrat jednoho ze seznamu - vždy musíte pomocí L a R projet celý seznam a pak s nimi teprve hrát. Není to nic drastického, ale zvykal jsem si na to nerad.


Jelikož hraju na WiiU, automaticky jsem očekával možnost hraní bez televize, ovládání dotykem na minimapě, více separace dvou hráčů (vetřelec se svojí obrazovkou a voják na televizi), ale zde musím bohužel říci, že autoři ve WiiU prostě nenašli dost motivace na využití potenciálu k rozšíření hry. Je určitě hezké, že na tabletu vidíme first person pohled našich svěřenců, což vede k prohloubení atmosféry - ale na druhou stranu se panáčci prostě často dívají šejdrem a tak je prožitek z jejich úhlu pohledu vlastně docela chatrný. A to je velká škoda.


Jako virtuální verze deskové hry se bavíme o kvalitním titulu. Space Hulk v počítači umí zkrátka všechno, co Space Hulk z papíru a plastů. Není potřeba dalšího důvodu ke koupi. Vedle toho ale zase nutno dodat, že přidané hodnoty nenajdete mnoho a že některé funkce dané platformou prostě vyloženě a neomluvitelně chybí. Pokud nechcete utrácet stovky dolarů na eBayi za originální deskovku, je toto v podstatě jediná volba. Je to dobrá volba, ale je "jen dobrá". Sám si hru užívám, ale doporučit ji mohu jenom těm, kteří vědí, co od ní chtějí.