2. 3. 2016

Shadow Puppeteer


Shadow Puppeteer je portem indie hry z PC, kde vyšla již v roce 2014. Nyní se dočkala i vydání pro Wii U a protože mne zaujala vizuální stránka věci, celkem s chutí jsem se do hry pustil. Základní premisa mi vzdáleně připomíná hry jako Shadow's Tale nebo ICO - máme k dispozici dvě postavy, malého chlapce a jeho stín, které mají odlišné možnosti pohybu, ale mají stejný cíl. Hráč pak ovládá obě postavičky a logicky tak vzniká prostor i pro kooperační multiplayer - a to byl pro mne hlavní tahák. Pár set megabajtů dat staženo, dejme se do díla!



Ovládací schéma je jednoduché až hanba, ale to bych rozhodně vyzdvihl jako klad. Ale od začátku hry jsem se potýkal s jiným problémem - perspektiva. Totiž při ovládání stínového panáčka se jeví vše v pořádku, jelikož se pohybuje prakticky po 2D ploše. Líbí se mi, že zakřivením prostoru a zdroje světla vznikají na první pohled atypické úrovně, i když jde vždy o přísně namapované 2D plošinky na 3D objekt. Tam jsem našel jen málo prostoru pro zlepšení.


Vedle toho ovládání reálného chlapce v 3D prostoru trpí nepochopitelnou perspektivou. Díky monotónnímu ladění barev zanikají stíny pod objekty a je velice často obtížné odhalit, zda se plošinka nachází vpravo od postavy nebo nad ní. Zní to jako naprostá banalita, ale hru mi to místy velice znepříjemnilo, protože i velice primitivní skoky s panáčkem dopadly pádem do jámy lvové, jenom prostě na mnoha místech zkrátka není vidět, kam skákat. V době, kdy jsou na trhu tituly jako Super Mario 3D World to považuji za neodpustitelný prohřešek a to i v rámci indie scény.


Je mi to hloupé napsat na plnou hubu, ale zbytek hry je veskrze průměrný. Autorům se nepodařilo vytvořit zajímavý příběh - zlý opičák rozdělil chlapce a jeho stín a to je zhruba tak všechno, co víme. Jak kontrastně to působí, když srovnáme prakticky identickou zápletku ve hře Shadow's Tale - tam vidíme, jak temný mág vytrhává stín z těla chlapce upoutaného na kůlu na vrcholku starobylé věže zalité sluncem, stín shazuje do bezedných nížin... mělo to zkrátka atmosféru! V Shadow Puppeteer se objeví opičák, zahraje na flašinet a hotovo - hra může začít.


Úrovně se obvykle točí kolem skákání, ale nečekejte plošinovku typu Mario, spíše poklidnou procházečku, sem tam narušenou interakcí s přepínači, pákami, výtahy a alternativními světelnými zdroji. Vrcholem spolupráce jsou pak scény, kdy stínový chlapec přenáší živého chlapce na tenoulinkém stínu vrženého nití přes propast - tehdy jsem si uvědomil, v čem tkví hlavní problém hry: ty postavy spolu sice kooperují, ale v zásadě se střídají a jen zcela výjimečně spolu pracují paralelně.


Pokud sedíte za tabletem WiiU sami, tak vám to ani nepřijde, ale jakmile pozvete kamaráda s vidinou příjemně stráveného večera, tak se vlastně střídáte v tom, kdo se bude zrovna nudit čekáním. Prostor pro komunikaci zde samozřejmě je, sem tam jsme se i ve dvou zasmáli, ale v zásadě jsme oba jen čekali na okamžik, kdy ten druhý řekne: "Hele, a nedáme si raději Maria?"


Z hlediska prezentace bych řekl asi toliko - chudoba cti netratí. Chvílemi se hra snaží připomínat stylizované materiály z Little Big Planet, jindy je z detailního záběru na postavičky zřejmý pokus o uměleckou zkratku, no sem tam umělci ujel štětec, ale dá se to všechno strávit bez vážnějších následků. Zpracování ale chybí vtip a ladnost, podstatná část hry má dost ponurou a jednotvárnou paletu - zde se opět nabízí kontrastní srovnání s Shadow's Tale, které mělo nádherně syté barvy a zářivý vizuál. Je mi jasné, že autoři Shadow Puppeteera se snažili o vzhled šedivé myši a nutno říci, že se jim to povedlo. Bohužel.


Na trhu je určitě řada lepších her, které mají podobný princip, ale jsou propracovanější a zábavnější. Je potřeba mít na trhu i reprezentanty průměru, protože třeba pro malé děti nebo jiné začátečníky může jít o slušný vstup do žánru kooperativních skákaček. Špatná hra to rozhodně není, je prostě jen trochu slabá. Na hru později každý zapomene a neumím si popravdě představit, jak se k tomuto titulu někdy v budoucnu vrátit.

P.S.: Ne, nemyslím si, že by Shadow's Tale byla nějaká bombastická hra, ale ty základní principy dotáhla zcela jistě mnohem dále, než Shadow Puppeteer.