11. 5. 2017

Nier: Automata



Bylo by velkou chybou považovat Nier za pouho pouhý masturbační materiál pro adolescenty. Rovněž by ale bylo velkou chybou tvářit se, že jde o nějaký převratný počin ve smyslu globálního herního průmyslu. Naopak jde o hru, kterou ocení jenom velice malá skupina herních fajnšmekrů, kteří už mají něco nahráno, ideálně pro ty, kteří si v mládí užili hry jako Gunstar Heroes, později Radiant Silvergun, Ikarugu a ještě později Bayonettu. Nier: Automata je dalším evolučním krokem v žánru frenetických střílečko-bojovek s promyšleným designem, převratným ovládáním, ale hlavně se jí daří se vymezit proti směru, který načrtl Devil May Cry či God of War. Nier: Automata je dokonalé splynutí mnoha žánrů, japonských RPG, open world explorace s mnoha úkoly... cokoli.

10. 5. 2017

Sly Cooper



Pamatuji si to, jako by to bylo včera. Pro Playstation 3 vyšlo Gran Turismo 5. Já a Petju, nadšený automobilista v reálu i virtuálu, vytáhl šrajtofli a zaplatil neuvěřitelnou sumu za sběratelskou edici, velkou krabici plnou hračiček a doplňků k prohloubení zážitku ze hry. Při probírání se obsahem jsme se bavili o tom, jak jsme vařili Gran Turismo 5 Prologue a pak na Playstation 2, jak jsme vařili stovky hodin Gran Turismo 4. "A když jsme u té Playstation 2, pamatuješ si na tu skákačku s tím kočkopsem?", zeptal se zničehonic a tak nějak (právem) automaticky očekával, že budu hru dobře znát. Jenže já ji neznal. No zatím, co se Gran Turismo 5 instalovalo, vyprávěl mi o hře, jak byla skvělá a zábavná a velice se podivoval (právem), že o ní slyším poprvé v životě. Po pár dnech mi od něj přišla SMS, stálo v ní jen "Sly Cooper".

9. 5. 2017

Super Mario Run


Další frenčízou, kterou si Nintendo logicky vybralo pro novou sekci mobilních her, není nikdo jiný, než Super Mario. Po předchozí zkušeností s Fire Emblem Heroes jsem se docela těšil a když jsem poprvé viděl nějaký trailer, přišlo mi to jako dobrý nápad. Her s automatickým běháním je celá řada a jsou populární, no Nintendo by mohlo pořád zazářit svým proslulým level designem a novými nápady, které staví koncept hopsaček na hlavu a přesto pořád zábavně.

19. 4. 2017

Ace Attorney: Spirit of Justice


Sérii Ace Attorney mám skutečně rád. Po demoverzi Dual Destinies jsem byl ale trochu rozčarovaný, jelikož mi ani trochu nesedla hrdinka Athena (a mezi námi, Apollo Justice je v mém žebříčku nejoblíbenějších právníků na předposledním, tedy druhém místě). Další demoverze Spirit of Justice mne ale nahlodala a když byla na eShopu tak správná sleva, neváhal jsem a hru jsem postahoval i se všemi DLC. A nelituji toho.

27. 3. 2017

Fire Emblem Heroes


Musím říci, že když se Nintendo před časem rozhodlo přejít na mobilni platformu, nebyl jsem z toho bůvíjak nadšený. Ne snad, že bych se bál opuštění platformy 3DS, ne snad, že bych neviděl potenciál v mobilech. Ale takové ty běžné pasti free to play her se zkrátka nevyhnou nikomu a vzhledem k předchozí (nulové) zkušenosti Nintenda v této oblasti jsem se trochu bál - oni si teda najmuli externí experty, ale to zase není Nintendo, že jo... No první velký titul Fire Emblem Heroes zcela rozptýlil tyto obavy, ale zároveň vyvstal problém jiný a o tom bych se vám tady chtěl svěřit.

24. 3. 2017

Skool Daze


Čas na opravdovou nostalgii a to hned několikanásobnou. Na školní léta vzpomínám asi jako každý velice rád. Seděl jsem doma a hrál na Didaktiku hry a představoval jsem si, že ve škole to asi vypadá tak, jak ve Skool Daze, takže nač do školy vůbec chodit? Premisa hry je jednoduchá - hrajeme za Erica, zlobivého hocha, který má jediný cíl - ojebat školní systém a k tomu natropit co nejvíce škody. Neobejde se to bez falšování vysvědčení, střelby prakem a čmárání sprosťáren na tabuli. Zkrátka, jako v opravdické škole.

Armikrog


Neverhood je naprostá klasika, která by si zasloužila pokračování mnohem dříve a jinou formou, než byla crowdfundová kampaň. Jeden s projeků, který vzešel ze stínu mega úspěšného Broken Age a který byl sledován pod drobnohledem. Nevím, čím to přesně je, ale tyhle Kickstarterové adventury dopadly snad všechny stejně. Problémy s vývojem, mnoho odkladů pro sekundární platformy a nakonec hra, která nedosahuje svým předchůdcům tak vysoko, jak bychom si přáli. Na druhou stranu, podobně jako Broken Age, titul samotný není špatnou hrou a je jasně, vidět, že autoři se opravdu snažili do vývoje vložit trochu lásky.

4. 3. 2017

Breath of the Wild - první dojmy


Otázka "jak Nintendo zpracuje žánr open world" byla nyní zodpovězena. Po odkladech a čekání jsme dostali novou Zeldu, která není jen nová ve smyslu "jak nyní zremixujeme Ocarinu, aby to dávalo pořád smysl", ale ve smyslu "skutečně nový pohled na tradiční sérii se zoufalou potřebou revitalizace". A jak to dopadlo? Skvostně! No naprosto skvostně!

20. 2. 2017

Nioh


Je to jako když vezmeš roky zkušenosti studia Team Ninja s jejich Ninja Gaiden, které mají kořeny ve starých a absurdně náročných hrách na osmibitech. Přidej komplikovaný, ale propracovaný a do hloubky promyšlený soubojový systém, který si s ničím nezadá s tou nejlepší produkcí Capcomu (Street Fighter, Monster Hunter). Vynásob stylem pojetí ála Demon's Souls - ale je to implementované tak nějak "samozřejmě", nad tím se už přece dneska nikdo v té záplavě *Souls her nepozastsavuje - už je to uznaný, soběstačný žánr her. Umocni to skutečně precizním ovládáním, které zkrátka vyžaduje hodně pozornosti a soustředění. A tetracuj loot systémem jako třeba z Diabla.

25. 1. 2017

Steamworld Heist


Před třemi lety jsem hrál na svém věrném Nintendu 3DS hru Steamworld Dig. Jako tehdejší prvotina týmu Image & Form pro tuto platformu sklidila celkem zasloužený úspěch a když už nic jiného, zaujala svým vizuálem a přímočarou hratelností. Popravdě mne pak později překvapilo, když jsem se doslechl o pracech na pokračování Steamworld Heist. První ukázky ale byly přesvědčivé a usmyslel jsem si hru pořídit. To se nyní stalo a mám za sebou poctivých 15 hodin solidní strategické tahovky a New Game+ v hlavním menu. Jak se mi to hrálo?

11. 1. 2017

No Man's Sky


Bez ohledu na to, jak moc polarizovaná reklamní kampaň hru provázela, pro mne byl tento projekt od začátku do konce jenom jedinou věcí. A sice modernizovanou verzí mého milovaného Frontiera, potažmo Elite. Náhodně generovaný vesmír, nějaké to obchodování a základní interakce, ale hlavně ten pocit být "tam", ve světě neomezených možností, neomezeného prostoru. Ultimátní walking simulator byl nedávno posilněný vydáním nového obsahu, který dává hráčově konání jakýs takýs smysl, ale pořád si budu stát na svém: jestli v No Man's Sky hledáte cokoli jiného, budete zklamaní. Pro nás, pro geeky obdivující smysluplně působící světy, kompletně vymyšlené algoritmem, je No Man's Sky balzámem na duši. Ultimátním únikem z reality.

3. 1. 2017

Albion


Tom Driscoll se probouzí z noční můry. Zase ten sen. Letí prostorem a pak se začnou objevovat náznaky konfliktu, který vrcholí až chvíli po té, co se Tom probudil. Nepříjemný pocit chladu obestírá jeho bedra. Rychle vyskočí z postele, hodí na sebe nejnutnější oděv a vyrazí do chodby. Tam ho potkává špatná zpráva - během letu zahynul nešťastnou náhodou jeho nejlepší kámoš Snoopy při explozi v laboratoři. Typické pondělní ráno roku 2230 na kosmické lodi Toronto, hledající nerostná bohatství na vzdálených planetách. Tom přitom vůbec netuší, že se tato zpočátku nudná cesta vesmírem zvrhne v jedno z nejepičtějších dobrodružství, které kdy PC platforma měla tu čest hostit.

1. 1. 2017

Krycí jména


Během Silvestrovských oslav jsme s kamarády sehráli několik partií této novinky od Vládi Chvaatila. Ech, ono je to trochu trapas, blahořečit jeho hry, když vlastně jménem jiného Čecha ve stejné branži neznám... ale ano, hra Krycí jména je skutečně jednoduchou a přitom brilantní hrou pro jakoukoliv příležitost.