22. 9. 2017

Mario and Sonic Olympic Games in Rio 2016


Rozhodně nejsem fanda sportovních her, rozhodně nejsem fanda kupování prvoplánovitých rychlokvašek a rozhodně se mi moc nelíbily 3DS verze olympijských her z minulých let, jejichž demoverze se mi dostaly do rukou. Jenže jak má člověk děti, které teprve musí vychovat k rozeznávání kvality, je těžké jim neslíbit, že za první vytržené zuby dostanou hru dle svého výběru. A tak se u nás doma objevil titul, o který bych si normálně neopřel kolo.

17. 9. 2017

Q*bert


Ruku nahoru, pokud jste v mládí pařili Q*berta! No, čekal jsem vás teda trochu víc, ale i tak - že to byla povedená pařba? Vzdálenou asociací jsem si při psaní o hře Joust zavzpomínal u svého domácího arcade automatu právě na Q*berta, protože mají jedno společné. Hra je natolik unikátní a dostatečná, že se nedočkala mnoha klonů ani veleúspěšných pokračování, no přesto nechybí v jakémkoliv seznamu TOP her z osmdesátých let. Taková je to vařba, přátelé!

16. 9. 2017

Zero Time Dilemma


Třetí díl série na sebe nenechal čekat dlouho, no asi před měsícem se mi dostal do pařátů a jedním dechem jsem ho dohrál. Těch necelých 25 hodin napínavého čtení bylo završeno skutečně uspokojivým závěrem, čímž nyní referuji i k návaznosti předchozích dvou dílů hry. Zero Time Dillema je jednoduše nejlepší díl série, nejlepší interaktivní román na 3DS a i napříč herním spektrem mu nelze upřít unikátní scénář a narativní zpracování.

14. 8. 2017

Mega lo Mania


Někteří mne asi teď nebudou mít rádi, ale už jsem vám dneska říkal, že Megalomania je naprosto geniální hra? Jedna z těch realtime strategií, kde jde opravdu o strategii. Hra od Sensible Software, která je jednoduchá na povrchu a složitá uvnitř. Hra pro Amigu a ostatní dobové stroje (1991), která se dočkala slušného ohlasu, ale žádného pokračování (když pomineme nějaké ty amatérské klony ála Gigalomania). Titul, který jsem si před dvaceti lety špatně zaškatulkoval jako "psycho scifi", protože jsem někde viděl reklamu s podivnou, jakoby rozbitou hlavou v kontrastním pixelovém zpracování. Škoda, moje škoda... ale chybu jsem napravil a do poloviny hry bez návodu jsem se konečně dostal! Matka všech bitev mi již nebude dlouho unikat!

13. 8. 2017

Report z Amiga Old School Speedball party 2017


Co by to bylo za léto bez Amiga párty? No to by byla pohroma! Letošní jubilejní akce byla opět povedená, jako každý rok - a jako každý rok i tato akce měla svá specifika. Jednoznačně mohu říci, že nepřítelem bylo především slunce a vůbec všeobecně pěkné počasí, které nejednoho Amigistu svádělo k nehraní a to samozřejmě nemůžeme tolerovat. Ale i tak, co jsme vlastně vyváděli?

2. 8. 2017

Joust


Jedna z těch legendárních her, které jsem nikdy nepochopil, jak mohou někoho bavit. Vydaná v roce 1982 od Williams Electronics. Poprvé jsem ji hrál až v hiresovém remaku pro Macintosh a jelikož to byla jedna z mých první her na tomto systému, věnoval jsem jí pravděpodobně víc času, než bych si přál. Základní premisa je jednoduchá, jako facka - musíte shazovat nepřátelské rytíře ze sedla létajících pštrosů, na kterém také sedíme a také létáme. Po nedávné návštěvě Arcadehry.cz jsem se rozhodl, že něco o této hře napíšu, ať je zdokumentovaná.

28. 7. 2017

Katamino


Svou myšlenkou jednoduchá desková hra, spíše hlavolam na dlouhé chvíle. Základní herní kámen představují různě tvarované dílky o celkové velikosti vždy pěti čtverečků a těmito kameny vyplňujete herní plochu. Hra má dvě varianty - pro jednoho hráče jde o sérii předdefinovaných kombinací kamenů na postupně se zvětšující herní ploše (a tedy i obtížností) a pak pro dva hráče, kdy si náhodně vylosujete kameny a skládáte je vždy do poloviny hrací plochy na čas.

27. 7. 2017

U Cválajícího Ducha


Letos to bylo poprvé, co jsem navštívil jiný kontinent a neodolal jsem návštěvě vyhlášené arcade herny Galloping Ghost. Byl jsem (samozřejmě) unešen! A nejde jen o to, že nabízí hromady her, samotná návštěva byla velmi zajímavá a inspirativní. Kdyby šlo čistě jen o srovnání velikosti - U Cválajícího Ducha mají asi třikrát tolik automatů, co v Arcadehry.cz - ale to nehraje roli. Rád bych ale vypíchl několik titulů, které mne prostě překvapily. Pokud jen chcete jen podívat na moje fotky, vysdílel jsem s nimi album.

18. 6. 2017

Valkyria Chronicles 2


Mám rád experimentální hry a když se někdo pokusí spojit narativitu japonských RPG s tahovou strategií a trochou příměsi netradičních realtime prvků, stojím v pozoru a očekávám neočekávatelné. Kdysi jsem hrál demoverzi pro Playstation 3 a hra se mi velice zamlouvala, no čas jsem si na ni neudělal. Až teprve nedávno, když jsem dohrál předposlední Fire Emblem, jsem si řekl, že když už mám tu náladu na tahovky, že si dám rovnou tu Valkyria Chronicles 2 na PSP, že se přece nemohu spálit. No, popravdě, trochu jsem se spálil.

8. 6. 2017

Pacific Islands


Konečně přišel čas ne jedno vyrovnání se s minulostí. Vyznat se k lásce ke hře, kterou člověk nikdy pořádně neuměl hrát. Pacific Islands, Excalibur 13, strana 12, ICE napsal: Svítá. Nad rozkvetlou loukou se prohání divoké husy. Začíná krásný slunný den plný radosti a vůně. Náhle je idyla přerušena. Rachot ocelových pásů předznamenává příchod válečného stroje - šedé monstrum se přiřítí na sluncem prohřátou louku. Květiny zmizely pod pásy tanku, husy odlétly. Mír byl porušen. Přišel čas pro Team Yankee.

Wow, jako opravdu: wow. Takhle se uvozuje sakra recenze!

7. 6. 2017

Pozvánka na Amiga Old School Speedball párty - ( 4. - 6. srpna 2017 )


Tak a je to tady! Po měsících pečlivého vybírání jsme se hromadně shodli, že letošní tématickou  hrou bude přeslavný titul Speedball a to jak jeho první díl, tak pozdější upgrade s podtitulem Brutal Deluxe! I když já sám pseudosportovním hrám neholduji, Speedball 2 mne vždy bavil svou úvodní hudbou (už ji poslouchám druhý den dokola a pořád se mi neoposlouchala) a skvělou grafikou. Bitmap Brothers mají natolik čitelný podpis, že jejich hry poznáte bezpečně i z velmi rychle jedoucího vlaku na velkou vzdálenost. Takže si tradičně zopakujeme kde kdy co a jak, ano?

Akce vypukne v pátek, 4. srpna kolem 17:00 ve Vraném nad Vltavou, ulice V Zídkách 128, objekt Staré Školy. Jest dobrou tradicí, že celý pátek i sobota se propaří a proklábosí, takže až kolem poledního v neděli se pakují poslední vytrvalci a jedou domů. Tedy skoro celé dva dny v kuse se budeme věnovat naší zvrhlé vášni. Přihlašte se na akci pomocí Facebooku nebo Google+, ať máme přehled, kolik nás je.

Není u mne zvykem se takto zkraje vyjadřovat k financování akce, ale po zkušenostech s loňským ročníkem je nutné zasáhnout organizačně. Vstupné je jako vždy na dobrovolné bázi, avšak zavádím novou položku a sice parkovné. Kapacity parkoviště před objektem Staré Školy jsou omezené a místní starousedlíci by uvítali trochu více volného prostoru. Parkovat můžete zdarma dole u papíren před kavárnou Perla. Pokud si chcete zaparkovat u školy, prvních pár vozů může po uhrazení parkovného ve výši 100 Kč. Veškeré vybrané peníze půjdou na provoz Staré Školy.

Co s sebou? Jako vždy jsou vítání staří i mladí Amigisté, ideálně s vlastní Amigou a monitorem či televizí. Vedle toho jsou ale zváni i lidé, kteří mají byť jen obyčejný zájem o staré počítače, staré hry či prostě o kus historie, která dle mnohých z nás není jen pouhou nostalgií. I když bych přímo neřekl, že je akce vhodná pro malé děti, já tam obvykle beru na půl dne jednoho až dva své potomky a nenudili se. Kdyžtak je u školy i zahrada, kde se dá hezky si pohrát, nemluvě o tom, že po okolí je hezká procházka. Čili i kdybyste se chtěli jen na chvilku podívat, určitě to udělejte, takovouhle akci jste ještě neviděli :).

Krom Amig je možné, že se na místě vyskytnou i jiné stroje, převážně herního rázu a s různou technologickou vyspělostí. Předloni jsem s sebou měl Mega Drive, někdo bere C64, no hlavně ať to není Atari, pak jste rovněž vítáni. Mějte ale na paměti, že kapacita hlavní místnosti je omezená, ale doposud jsme se všichni pohodlně vešli.

A návštěvní knihu již mám připravenou!

Těším se na shledání!

28. 5. 2017

Fire Emblem: Fates


Jsou tomu čtyři roky, kdy jsem na tomto blogu vynachválil Fire Emblem Awakening, jako jednu z nejlepších současných tahových strategií. A popravdě jsem si nesvedl představit, jak by bylo možné tuto perlu mezi hrami vylepšit do té míry, aby to ospravedlnilo vydání nové hry. Ale stalo se. Inteligent System ukazují, že žánr RPG strategií lze neustále posouvat dále a já jsem tomu velice rád.

11. 5. 2017

Nier: Automata



Bylo by velkou chybou považovat Nier za pouho pouhý masturbační materiál pro adolescenty. Rovněž by ale bylo velkou chybou tvářit se, že jde o nějaký převratný počin ve smyslu globálního herního průmyslu. Naopak jde o hru, kterou ocení jenom velice malá skupina herních fajnšmekrů, kteří už mají něco nahráno, ideálně pro ty, kteří si v mládí užili hry jako Gunstar Heroes, později Radiant Silvergun, Ikarugu a ještě později Bayonettu. Nier: Automata je dalším evolučním krokem v žánru frenetických střílečko-bojovek s promyšleným designem, převratným ovládáním, ale hlavně se jí daří se vymezit proti směru, který načrtl Devil May Cry či God of War. Nier: Automata je dokonalé splynutí mnoha žánrů, japonských RPG, open world explorace s mnoha úkoly... cokoli.

10. 5. 2017

Sly Cooper



Pamatuji si to, jako by to bylo včera. Pro Playstation 3 vyšlo Gran Turismo 5. Já a Petju, nadšený automobilista v reálu i virtuálu, vytáhl šrajtofli a zaplatil neuvěřitelnou sumu za sběratelskou edici, velkou krabici plnou hračiček a doplňků k prohloubení zážitku ze hry. Při probírání se obsahem jsme se bavili o tom, jak jsme vařili Gran Turismo 5 Prologue a pak na Playstation 2, jak jsme vařili stovky hodin Gran Turismo 4. "A když jsme u té Playstation 2, pamatuješ si na tu skákačku s tím kočkopsem?", zeptal se zničehonic a tak nějak (právem) automaticky očekával, že budu hru dobře znát. Jenže já ji neznal. No zatím, co se Gran Turismo 5 instalovalo, vyprávěl mi o hře, jak byla skvělá a zábavná a velice se podivoval (právem), že o ní slyším poprvé v životě. Po pár dnech mi od něj přišla SMS, stálo v ní jen "Sly Cooper".

9. 5. 2017

Super Mario Run


Další frenčízou, kterou si Nintendo logicky vybralo pro novou sekci mobilních her, není nikdo jiný, než Super Mario. Po předchozí zkušeností s Fire Emblem Heroes jsem se docela těšil a když jsem poprvé viděl nějaký trailer, přišlo mi to jako dobrý nápad. Her s automatickým běháním je celá řada a jsou populární, no Nintendo by mohlo pořád zazářit svým proslulým level designem a novými nápady, které staví koncept hopsaček na hlavu a přesto pořád zábavně.

19. 4. 2017

Ace Attorney: Spirit of Justice


Sérii Ace Attorney mám skutečně rád. Po demoverzi Dual Destinies jsem byl ale trochu rozčarovaný, jelikož mi ani trochu nesedla hrdinka Athena (a mezi námi, Apollo Justice je v mém žebříčku nejoblíbenějších právníků na předposledním, tedy druhém místě). Další demoverze Spirit of Justice mne ale nahlodala a když byla na eShopu tak správná sleva, neváhal jsem a hru jsem postahoval i se všemi DLC. A nelituji toho.

27. 3. 2017

Fire Emblem Heroes


Musím říci, že když se Nintendo před časem rozhodlo přejít na mobilni platformu, nebyl jsem z toho bůvíjak nadšený. Ne snad, že bych se bál opuštění platformy 3DS, ne snad, že bych neviděl potenciál v mobilech. Ale takové ty běžné pasti free to play her se zkrátka nevyhnou nikomu a vzhledem k předchozí (nulové) zkušenosti Nintenda v této oblasti jsem se trochu bál - oni si teda najmuli externí experty, ale to zase není Nintendo, že jo... No první velký titul Fire Emblem Heroes zcela rozptýlil tyto obavy, ale zároveň vyvstal problém jiný a o tom bych se vám tady chtěl svěřit.

24. 3. 2017

Skool Daze


Čas na opravdovou nostalgii a to hned několikanásobnou. Na školní léta vzpomínám asi jako každý velice rád. Seděl jsem doma a hrál na Didaktiku hry a představoval jsem si, že ve škole to asi vypadá tak, jak ve Skool Daze, takže nač do školy vůbec chodit? Premisa hry je jednoduchá - hrajeme za Erica, zlobivého hocha, který má jediný cíl - ojebat školní systém a k tomu natropit co nejvíce škody. Neobejde se to bez falšování vysvědčení, střelby prakem a čmárání sprosťáren na tabuli. Zkrátka, jako v opravdické škole.

Armikrog


Neverhood je naprostá klasika, která by si zasloužila pokračování mnohem dříve a jinou formou, než byla crowdfundová kampaň. Jeden s projeků, který vzešel ze stínu mega úspěšného Broken Age a který byl sledován pod drobnohledem. Nevím, čím to přesně je, ale tyhle Kickstarterové adventury dopadly snad všechny stejně. Problémy s vývojem, mnoho odkladů pro sekundární platformy a nakonec hra, která nedosahuje svým předchůdcům tak vysoko, jak bychom si přáli. Na druhou stranu, podobně jako Broken Age, titul samotný není špatnou hrou a je jasně, vidět, že autoři se opravdu snažili do vývoje vložit trochu lásky.

4. 3. 2017

Breath of the Wild - první dojmy


Otázka "jak Nintendo zpracuje žánr open world" byla nyní zodpovězena. Po odkladech a čekání jsme dostali novou Zeldu, která není jen nová ve smyslu "jak nyní zremixujeme Ocarinu, aby to dávalo pořád smysl", ale ve smyslu "skutečně nový pohled na tradiční sérii se zoufalou potřebou revitalizace". A jak to dopadlo? Skvostně! No naprosto skvostně!

20. 2. 2017

Nioh


Je to jako když vezmeš roky zkušenosti studia Team Ninja s jejich Ninja Gaiden, které mají kořeny ve starých a absurdně náročných hrách na osmibitech. Přidej komplikovaný, ale propracovaný a do hloubky promyšlený soubojový systém, který si s ničím nezadá s tou nejlepší produkcí Capcomu (Street Fighter, Monster Hunter). Vynásob stylem pojetí ála Demon's Souls - ale je to implementované tak nějak "samozřejmě", nad tím se už přece dneska nikdo v té záplavě *Souls her nepozastsavuje - už je to uznaný, soběstačný žánr her. Umocni to skutečně precizním ovládáním, které zkrátka vyžaduje hodně pozornosti a soustředění. A tetracuj loot systémem jako třeba z Diabla.

25. 1. 2017

Steamworld Heist


Před třemi lety jsem hrál na svém věrném Nintendu 3DS hru Steamworld Dig. Jako tehdejší prvotina týmu Image & Form pro tuto platformu sklidila celkem zasloužený úspěch a když už nic jiného, zaujala svým vizuálem a přímočarou hratelností. Popravdě mne pak později překvapilo, když jsem se doslechl o pracech na pokračování Steamworld Heist. První ukázky ale byly přesvědčivé a usmyslel jsem si hru pořídit. To se nyní stalo a mám za sebou poctivých 15 hodin solidní strategické tahovky a New Game+ v hlavním menu. Jak se mi to hrálo?

11. 1. 2017

No Man's Sky


Bez ohledu na to, jak moc polarizovaná reklamní kampaň hru provázela, pro mne byl tento projekt od začátku do konce jenom jedinou věcí. A sice modernizovanou verzí mého milovaného Frontiera, potažmo Elite. Náhodně generovaný vesmír, nějaké to obchodování a základní interakce, ale hlavně ten pocit být "tam", ve světě neomezených možností, neomezeného prostoru. Ultimátní walking simulator byl nedávno posilněný vydáním nového obsahu, který dává hráčově konání jakýs takýs smysl, ale pořád si budu stát na svém: jestli v No Man's Sky hledáte cokoli jiného, budete zklamaní. Pro nás, pro geeky obdivující smysluplně působící světy, kompletně vymyšlené algoritmem, je No Man's Sky balzámem na duši. Ultimátním únikem z reality.

3. 1. 2017

Albion


Tom Driscoll se probouzí z noční můry. Zase ten sen. Letí prostorem a pak se začnou objevovat náznaky konfliktu, který vrcholí až chvíli po té, co se Tom probudil. Nepříjemný pocit chladu obestírá jeho bedra. Rychle vyskočí z postele, hodí na sebe nejnutnější oděv a vyrazí do chodby. Tam ho potkává špatná zpráva - během letu zahynul nešťastnou náhodou jeho nejlepší kámoš Snoopy při explozi v laboratoři. Typické pondělní ráno roku 2230 na kosmické lodi Toronto, hledající nerostná bohatství na vzdálených planetách. Tom přitom vůbec netuší, že se tato zpočátku nudná cesta vesmírem zvrhne v jedno z nejepičtějších dobrodružství, které kdy PC platforma měla tu čest hostit.

1. 1. 2017

Krycí jména


Během Silvestrovských oslav jsme s kamarády sehráli několik partií této novinky od Vládi Chvaatila. Ech, ono je to trochu trapas, blahořečit jeho hry, když vlastně jménem jiného Čecha ve stejné branži neznám... ale ano, hra Krycí jména je skutečně jednoduchou a přitom brilantní hrou pro jakoukoliv příležitost.