27. 3. 2017

Fire Emblem Heroes


Musím říci, že když se Nintendo před časem rozhodlo přejít na mobilni platformu, nebyl jsem z toho bůvíjak nadšený. Ne snad, že bych se bál opuštění platformy 3DS, ne snad, že bych neviděl potenciál v mobilech. Ale takové ty běžné pasti free to play her se zkrátka nevyhnou nikomu a vzhledem k předchozí (nulové) zkušenosti Nintenda v této oblasti jsem se trochu bál - oni si teda najmuli externí experty, ale to zase není Nintendo, že jo... No první velký titul Fire Emblem Heroes zcela rozptýlil tyto obavy, ale zároveň vyvstal problém jiný a o tom bych se vám tady chtěl svěřit.



Nemám úplně přehled o mobilních titulech, takže nemám moc s čím srovnávat samotnou hratelnost. Sám za sebe bych řekl, že Fire Emblem Heroes jsou vynikající mini verzí plnotučných Fire Emblemů, co jsem vařil převážně na přenosných platformách (GBA, DS, 3DS) a několik prvních hodin jsem se skutečně bavil. Hra má podobný šarm, ale jednotlivé bitvy odsýpají rychleji, mapy jsou drobné a těžiště hry se pozvolna přesunulo z hardcore strategie do hardcore puzzlovky, což není nutně negativní kritika.


V zásadě má hráč za úkol vymyslet takovou sestavu party, aby dokázal porazit všechny oponenty bez ztráty kytičky. Redukce herních mechanismů v praxi znamená, že máme pořád známý "salsa" trojúhelník (sword > axe > lance > sword), který je prověřeným a neměnným jádrem hry. A pak máme samozřejmě překomplikovanou matematiku statistik postaviček, spousty skillů k naučení a kombinování a to vše v klasickém šachovém hávu, kdy špatná pozice znamená smrt i jinak mnohem silnější jednotky. Vypadlo budování vztahů, vypadlo dlouhodobé plánování vývoje postav - o tom tato hra není.

Místo toho se soustředíme na budování armády hrdinů, které musíme nasbírat, jako Pokémony. Celá myšlenka hry se točí kolem toho, že za dekády existence série se hráči setkali se stovkami zapamatovatelných hrdinů, které nyní můžeme mít díky multidimenzionálním bránám k dispozici všechny naráz - a to je hlavní vábnička pro znalce série. Hratelnost je ale naproti tomu přístupnější začátečníkům a do hry se dá snáze proniknout. V tomto ohledu je design Fire Emblem Heroes skutečně povedený.


Odemykání nových hrdinů probíhá skrz náhodou loterii, na kterou si musíte našetřit dost magických kuliček z různé herní aktivity, ale lze je rovněž nakoupit za reálné peníze. Za tu krátkou dobu hraní jsem ale ani jednou nepocítil nutnost cokoliv kupovat, což je dobře. Ne snad, že by hra byla snadná - základní mise člověk projde levou zadní, no na bonusové mise je potřeba pogrindit a trochu více přemýšlet.

První bod obžaloby je ale naznačený výše. Díky konceptu multivesmíru zde prakticky odpadá jakýkoliv "skutečný" příběh. Hrdinové - kladní i záporní - se zkrátka vzájemně řežou hlava nehlava a po bitvě si podají ruce a je možné si je vylosovat za magické koule. Docela mi to kazilo jinak pietní atmosféru hry. Vlastně jsem neměl motivaci nějak šlechtit partu nebo rovnou týmy, protože nakonec šlo vždy jen o to utratit co nejvíc magických koulí při losování a doufat, že mi tam padnou mí oblíbení hrdinové.


Druhý bod obžaloby pak směřuje ke zpracování always online. Normálně s tím nemám problém, ale nutnost čekání na online ověření před téměř každou obrazovkou na mne působí, jako časopis o mužských lidových tancích před vyhlídkou k milování. Neřeším teď stahování dat jako takových - hra obsahuje spousty 2D grafiky a chápu, že má hodně set megabajtů. Ale ty online autentifikace jsou zkrátka otravné a vlastně jsem se rozmýšlel, zda-li hru vůbec pouštět, když musím nejprve minutu proklikávat menu a čekat, místo čehož bych raději rovnou hrál. Ta instantnost hratelnosti na 3DS je mnohem příjemnější.

Třetí a nejzávažnější problém je ale mnohem obecnější. Při hraní jsem si prostě pořád v hlavě říkal, že mám mnohem větší chuť si zahrát klasický Fire Emblem, než toto osekané mobilní torzo. Konkrétně poslední inkarnaci na 3DS jsem ještě neměl možnost hrát a Fire Emblem Heroes mne navedli na správnou cestu. Hru jsem odinstaloval a zašel rovnou na eShop...

Tím nechci ale hanit hru samotnou. Pořád se jedná o velice zábavnou a povedenou hru, která určitě vydrží dlouho, aniž by byl hráč ponižován pay to win transakcemi. Pro staré harcovníky, co už nemají co jiného hrát, je to dobrá volba. A troufnul bych si říci, že i nově příchozí budou výsostně spokojeni. Těch strategických možností je tam pořád mnoho, RPG element vývoje postav je komplexní a poziční taktika přes svou prostotu má pořád své kouzlo.

Od oznámení Nintenda o přechodu na mobily uteklo dost vody a mezitím oznámili a nedávno vydali i svůj Switch. Takovou obchodní strategii považuji za velice vypečenou a vlastně velice Šalamounskou v dobrém smyslu slova. Mobily poslouží mini verzemi velkých titulů jako promo na Switch a až se nechá zákazník zlákat, nepřijde se Switchem o mobilitu, jenom získá možnost hraní na televizi a hraní "velkých" her. Oceňuji jinakost při vytváření takového business modelu, tím má totiž Nintendo skutečně možnost zaujmout.

Zkrátka a dobře - jako první mobilní titul od Nintenda to dopadlo na výbornou! Mně se ale tady už stahuje Conquest, takže se brzy zase uvidíme u dalšího povídání o Fire Emblemu.