19. 4. 2017

Ace Attorney: Spirit of Justice


Sérii Ace Attorney mám skutečně rád. Po demoverzi Dual Destinies jsem byl ale trochu rozčarovaný, jelikož mi ani trochu nesedla hrdinka Athena (a mezi námi, Apollo Justice je v mém žebříčku nejoblíbenějších právníků na předposledním, tedy druhém místě). Další demoverze Spirit of Justice mne ale nahlodala a když byla na eShopu tak správná sleva, neváhal jsem a hru jsem postahoval i se všemi DLC. A nelituji toho.



Hra se nedočkala prakticky žádných inovací, což s přihlédnutím k mírně zpackaným Investigations považuji za rozumný krok. Takže se opět dočkáme interaktivního románu s poměrně ujetou, ale logickou zápletkou. V jistém smyslu slova jde o jednu větev point'n'click 2D adventur, ale její těžiště leží jednoznačně v textu a jeho analýze. Pokud čekáte, že ve hře budete obhajovat pedofily, že jejich obět vypadá na osmnáct, tak jste na omylu. Svět Ace Attorney, jakkoliv vypadá realisticky na první pohled, je totiž značně zjednodušený a mírně nakloněný směrem k mysticismu. Je tedy naprosto normální, že soud přijme jako důkaz výpověď duše zemřelé oběti, vyvolané starobylým rituálem. Ale hra není jenom o těchto nadpřirozených věcech, těmi si jenom pomáha. Jestli vám tohle nedělá problém, hru si určitě užijete.

Phoenix Wright, hlavní hrdina série, se nyní vydal navštívit svou přítelkyni Mayu Fey v její rodné zemi, kde právě dokončuje vrcholné zasvěcení do mistrovství v mystických obřadech - pokud je pro vás série nová, tak to nesvedu ve zkratce vysvětlit - pro nás, staré mazáky, příběh prostě pokračuje tam, kde skončil. Jenže co se nestane. Místo zasvěcení dojde k zavraždění hlavního mnicha. No a jelikož na místě nebyl nikdo jiný, je tak nějak celkem jisté, že vrahem je právě Maya. To je jen příklad toho, čím se hra bude zabývat.

Čím se hra ozvlášťňuje proti předchozím dílům, je právní systém této nepříliš rozvinuté země (na pohled evokuje Tibet nebo něco podobného Bahrajnu). Totiž, před dvaceti lety byl schválen zákon, který určuje obhájci obžalovaného stejný trest, jako obžalovanému. A tak právníků v této zemi nutně ubylo... až na naprostou nulu. Důvod tohoto opatření je prostý - místní královská rodina disponuje mystickou technikou, díky které je možné vyvolat vzpomínky zavražděného z jeho posledních okamžiků života. A tím pádem je odhalení vraha obvykle dost přímočarou záležitostí.

Jak se tedy Phoenix Wright vylíže z této patálie, když je více méně předem jasné, kdo je viník? Inu, o tom je celá hra. Chápete se role neohroženého právníka, proti kterému jsou všichni zaujatí předem. Otočit situaci ve svůj prospěch je věc jedna, ale k odhalení pravdy budete potřebovat mnohem víc. Jako vždy hra staví na překrucování fakt, vícenásobné interpretaci téhož sdělení, no nakonec se vždy ukáže, že ten nejméně podezřelý byl strůjcem všeho zla.

Spirit of Justice mi přijde jednoznačně nejvyspělějším dílem série. Už jenom to, že pětice oddělených případů / kapitol končí ničím menším než revolucí je zajímavá. Že je právní systém špatně, to dokáže odhalit každý. Ale jak přesvědčit a jak dokázat jeho prohnilost a špatnost je věc druhá. Spirit of Justice je nejlépe napsanou hrou v sérii. Okamžiky, kdy někdo kvůli špatným zákonům spáchá sebevraždu jenom proto, aby ochránil své nejbližší; situace, kdy se vyřeší zapeklitý případ starý dvacet let a zcela tím otočí vyznění aktuálního soudního sporu - to vše patří k tomu nejsilnějšímu, co kdy série uvedla.

Člověk ale musí mít samozřejmě sérii prochozenou, protože v mnoha případech se tak nějak počítá s tím, že znáte všechny postavy a jejich unikátní vlastnosti. Samozřejmě je zde uvedena celá řada nových postav a jsou vždy zajímavé a skvěle napsané. V celé hře je jen velice málo okamžiků, nad kterými jsem nevěřícně zakroutil hlavou (například proč ve světě, kde je možné interaktivně komunikovat s dušemi zemřelých, nepostaví právní systém právě na tomto elementu?), ale není důvod nad tím nemávnout rukou, jsou to prkotiny a trocha té nadsázky hře neschází.

Těch pět hlavních případů je ale příběhově dobře vykonstruovaných. První se týká krádeže posvátné relikvie, kdy je za zloděje a vraha označen nevinný malý chlapec. Druhý případ se odehrává zpět v USA, kdy hrajeme za postavu Apollo Justice a musíme rozuzlit kouzelnické představení, okořeněné vraždou. Třetí případ je opět v rukou Phoenix Wrighta - naznačil jsem výše - odhalení pravého vraha klášterního mnicha. Čtvrtý případ je trochu ujetý - představuje nám japonský divadelní styl Rakugo. Případ se odehrává v USA a hrajeme za Athenu, kterou sice nemám moc rád, ale po jejím boku je emo žalobce v roli obhájce a to byla fakt sranda, i když vytržená z konceptu. A poslední případ je odhalení pravého strůjce zákona o spoluvině právníků, který nás zavede o dvacet let do minulosti - a to vše vrcholí revolucí a totálním přetočením stavebních kamenů tamní společnosti.

Bonusové DLC případy jsou trochu ploché - dva z nich jsou vysloveně jen legráckou na deset minut (a hra nám to jasně řekne předem). Třetí případ je plnotučné vyšetřování v novém prostředí a s novými zápletkami, kdy je tématem cestování v čase. Bohužel jde o takovou nedopečenou věc, samotné téma je shozeno ze stolu v samotném začátku a nakonec jde o love story s přichutí ztráty paměti. Nebylo to špatné, ale dohrál jsem to spíš z povinnosti.

Tak jako tak, v této hře se snoubí vše, co mám na sérii rád a vyzkoušíme si tam všechny herní mechanismy, které dosud série uvedla - ať už mystické, tak klasické detektivní. Hru jsem si užil jedním dechem a rád ji doporučím i ostatním. Pro plné vychutnání si ale raději nejprve kupte Ace Attorney Trilogy. Protože se těchto vizuálních románů lze snadno přesytit, hrozí, že se ke Spirit of Justice dostanete až mnohem později, ale i tak by byla škoda si tuto sérii nezahrát.