7. 11. 2017

Gran Turismo Sport - ochutnávka


Pořádnej hardcore musí bejt a když už vyšlo nové Gran Turismo pro Playstation 4, museli jsme se sejít a pořádně si zakroužit. Vytáhnout volanty, naladit kožené věnce a pustit se do kroužení. Kazunori konečně pochopil, že nemá cenu konkurovat Forze v oboru, který sám vytvořil (tj. závodní pseudo simulátor, kde jsou mraky aut), protože zkrátka jeho tým nemá čas a rozpočet na modelování každé plečky, co kdy sjela z výrobní linky. Místo toho pustil z nohy plyn, podřadil a v Carouselu řádně předskočil svou konkurenci a mnoho koňských délek.



Dejme stranou veškerou rivalitu. O Gran Turismu jsem napsal již pěkných pár kilbajtů textu a nemá smysl se k tomu vracet (pokud tedy chcete, tak vyhledávátko na blogu je vlevo nahoře). Po naší intenzivní sešlosti a pařbě jak za starých časů mohu s radostí shrnout, co všechno můžete od nové instance Gran Turisma čekat.

VR

Tak tady budu nešetřit kritikou. Jakože takhle. Jasně, že VR je sexy a jasně, že to musí nějak prodat. Ale považte - když už jednou investujete do helmy, tak určitě čekáte plnotučnou hru. Hlavní problém je v tom, že VR je omezeno jen na některé tratě a to pouze s jediným protivníkem, čili se jedná spíše o nedělní projížďku ála "to je dost, žes nás vyvez, dědku". A "hře" nemůže být ani řeč, tohle je vysloveně jen na ukázku návštěvě a zpětném uklizení do skříně.


Druhou věcí pak je, že grafika hry se přepne do Playstation 2 režimu, takže ono není ani vlastně moc na co koukat. Je tam takový trik - kokpit samotný je pořád v plné kvalitě, takže se člověk může rozhlédnout a to je skutečně docela sexy. Ale pak se kouknete z okénka ven a dojem z Playstation 4 je ten tam. (NTSC verze) Gran Turisma 4 v 1080i vypadá stejně. Jestli to na PS4 PRO vypadá lépe, můžete to ignorovat, jako výtku.


Jediná skutečně pozitivní věc je, že se člověk může v autě koukat do zatáčky, což skutečně přidává na hratelnosti. V kombinaci s volantem je pak pocit "být uvnitř" skutečně dobrý, jsem za tu jednu zkoušku na vlastní kůži docela rád. Ale v praxi to rozhodně není důvod pro koupi helmy.

Sociální režim

Hra se nyní soustředí na menší množinu pečlivě vybraných aut a hlavně na porovnávání pindíků. Totiž ta úplně nejhlavnější věc na hře je uvedení oficiální licence FIA, čili že si můžete vykroužit reálnou licenci. Hra nyní v podstatě kombinuje klasické Gran Turismo s Gran Turismo Academy, což je myslím velice dobrý nápad. My, amatérští jezdci si dáme pár koleček a uděláme pár foteček pro tetičky, jak nám to na tý Nordšlajfe slušelo... a kdo se na to cítí, může jezdit na profíka.


To má zajímavý dopad na atmosféru hry, protože každičký úspěch, kterým se chlubí v integrované sociální síti, je motivací k neustálému zlepšování. Už tady ani není žádná klasická kariéra, licence fungují také trochu jinak. Zkrátka a dobře, těžiště hry se přesunulo od "klasického obsahu" k jádru, o čem hra vždy chtěl být. O závodění, kroužení, soustředění se na perfekcionismus. To je něco, co v obézních hrách typu Forza ani neděláte, protože je toho nezvladatelně moc. Tady se to zvládnout dá.

Technologie

Popravdě, grafika mi přijde dostatečná, hlavní je plynulý framerate. Hra zcela rezignovala na kolize, sice tam nějaké zmuchlané plechy jsou, ale v situaci, které by mohly končit hromadnou bouračkou, se auta prostě přepnou do "průhledného" režimu, aby ke kolizi vůbec nedošlo. Místo toho hra používá penalizace, údajně dle FIA pravidel.

Geekgasm!

Já sám si ale náš večírek budu pamatovat minimálně kvůli tomu, že jsme si splnil vlhký nerdovský sen - totálně překombinovat technologie. Takže - virtuální helma, volant G27, ovšem emulovaný přes nějakou Rapsberry krabičku jako G29 (a to celé jelo přes PC!), realtime broadcasting online přes Twitch a ke konci dokonce i online party s jinými hráči. Jako zní to divně, ale člověk u toho měl podobný pocit, jako když poprvé hrál na 3Dfx, která jedním VGA kabelem propojovala dvě karty na motherboardu. Nebo jako když hrajete na LCD televizi se svou Playstation 2 přes YUV VGA box. Ach, to byla rozkoš!


Jo jinak zvuky nejsou nejhorší, ale furt mi přijdou jakoby slabé. A hudba se mi teda vůbec nelíbila, ale to platilo i u posledních inkarnací.

Online

No a jak asi z toho všeho vyplývá, přestože AI není z nejhorších, hlavní je hraní online. Tady se Kazunori vycajchnoval. Online závody se spouštějí každých dvacet minut, takže se stačí přihlásit a máte až dvacet minut na osamělé kroužení, abyste se kvalifikovali co nejlépe. Až uběhne tato doba, hra se přeruší všem hráčům a proběhne matchmaking. Teprve nyní jste nasazeni do závodu do roštu s jezdci podobné kvality. Takže když danou trať jedete poprvé a moc vám to nejde, tak to nevadí, protože pojedete s podobnými lamičkami. Pokud na trati lámete rekordy, tak si pište, že vybraní protivníci umí jezdit minimálně stejně dobře. V obou případech je jisté, že to bude zábava.


Skutečně nevím, jestli s tímto modelem hraní přichází Gran Turismo Sport jako první, ale musím si hýknout, že tohle je přímo geniální tah, jak udržet hráče online. Je to jako v japonském RPG - nejprve dvacet minut grindíte (učíte se trať a auto) a pak máte "bossfight", tedy zápas s adekvátně vylevelenými hráči. Pak se utřete ručníkem a vrhnete se na další online závod. A takhle hrajete, až do zemdlení.


Tento jednoduchý trik způsobuje, že se na hře stanete velice brzy naprosto závislými. Množství vloženého času do hry je bohatě odměněno pocitem uspokojení z vítězství v online závodu. O něco podobného se už snažilo Gran Turismo 5 a vlastně s tím přišlo v malé míře i Gran Turismo Academy - ale teď je to klíčový herní mechanismus a já smekám - tohle se fakt povedlo.

Sumarizace

Je tady dost zajímavých novinek a celkově je hra udělaná dost dobře na to, abych si ji chtěl koupit a zakroužit i s mými omezenými možnostmi času na hraní, ale asi počkám na nějakou slevu. Jádro hry je velmi zábavné a to přesto, jestli jste nebo nejste motorová palice. Je to zkrátka staré dobré automobilové porno, obnažující podstatu věci až na kost, které chcete mít.